A k tomu se postupně přidá dopad dohody WTO.
Jiná situace může nastat po 2 – 3 letech, kdy se mohou značně změnit podmínky a přístup k závazkům o výdajích EU.

Vydávat méně, ale lépe.
To je argument britské vlády. Co se zatím skrývá? Podle všeho je tu snaha o snížení podílu zemědělství v celkovém evropském rozpočtu, snížit celkové podpory a nasměrovat je tam, kde jsou nutně potřeba. Celkově by to mělo vést k snížení všech forem podpor, protože většina farmářů si poradí bez nich a převést pomoc do těch venkovských oblastí, kde jsou nepochybné strukturální problémy. Větší autonomista, jak u schémat, které budou podporovány, tak u peněz, které budou utráceny, by měla být podle tohoto pohledu dána národním vládám.

Tento pohled obhajuje i nadále lord Haskins, zemědělský poradce britské Labour party.
Dosavadní reformy byly jen částečné. Tři oblasti zůstávají rozdělané:
a) tržní intervence a podpory zůstávají částečně na místě
b) vysoké tarify, kvóty, uvedení do klidu, intervenční nákupy, exportní podpory stále ještě ovlivňují trh.
c) Členské země mají k dispozici celou řadu výjimek a mohou pokračovat v propojení plateb na produkci, i když v daleko menším měřítku. Pesimisté k tomu říkají, že jakákoliv dohoda je nemožná pokud platí pakt, který uzavřel v 2002 Chirac-Schoeder u výdajových stropů. Ale to se může změnit po příštích francouzských volbách. Německo je nyní více ochotno jednat o změnách po své vládní výměně.

Hlavní diskuse nebude pravděpodobně o výši výdajů po 2013, ale jak budou tyto výdaje rozděleny a kam budou nasměrovány.

Zdroj: Ing. Karel Matoušek, Brusel