Zástupce Komise upřesnil poslední vývoj. Ve východním Turecku došlo k prvním nákazám H5N1. Nejprve turecké zdravotní úřady popřely možnost nákazy, ale když došlo u prvních dvou dětí k úmrtí, situace se zásadně změnila. Domácí úřady nemohly spolehlivě potvrdit výsledky a tak došlo ještě k dodatečným zkouškám v britském centru ve Weybridge, které nakonec potvrdilo pozitivní nález. Mluvčí DG Agri Michael Mann to o několik dní později vše potvrdil. V prvním lednovém týdnu bylo ošetřováno okolo 25 lidí s podezřením na nákazu.

Většina se jich uzdravila, ale do dnešního dne jsou zde již 4 oběti. Komise odmítá i nadále spekulovat na aktuálních číslech lidí, kteří by mohli být nakaženi. Ale provádějí se určitá preventivní opatření proti dalšímu šíření. Oblast Turecka, kde se nákaza vyskytla, představuje prakticky třetinu země s převážně horským terénem a chovem drůbeže a ptactva prakticky v každé rodině. Zatím se uvažuje, že k nákaze došlo jen ze styku s drůbeží, původní spekulace, že by mohlo jít i o nákazu přenášenou lidmi, se nepotvrdily. Media v tomto směru nehrála tak agresivní roli, jako při podzimní kampani, ale i přes to vytiskla spekulace, že se děti nakazily po konzumaci infikovaného masa. Zdravotní služba tuto věc okamžitě popřela a dala najevo, že jde jen o výmysl. I když experti ve stejném komuniké varují, že ani tato možnost se nedá vyloučit. Celá oblast v Turecku, kde se nákaza vyskytla, je pod karanténou.

Celý případ ukazuje na nedostatky prevence a systému varování při výskytu. Ale původně pracovníci zdravotnictví v oblasti odmítli věřit, že se jedná o ptačí chřipku a nevarovali dostatečně rychle obyvatele oblasti, jak mají reagovat při prací s drůbeží či při její porážce.
A navíc turecké laboratoře nesprávně identifikovaly virus, nové vzorky musely být odeslány do Anglie na nové testy.

Situace byla dost zmatená, úředníci z různým ministerstev vydávali rozdílná prohlášení, kde se lišil jak počet nakažených lidí, tak oblasti, kde se virus vyskytl. Nakonec ministerstvo zemědělství uznalo, že se virus vyskytuje v 5 oblastech, byla tam postupně zavedena karanténa, likvidována drůbež a zakázán jakýkoliv pohyb drůbeže, platný rovněž pro maso a vejce.

Ministerstvo čelí i dalším problémům. Řada rodin totiž tvrdí, že schovala drůbež, protože její likvidace je bez kompenzací. A v těchto oblastech je většina rodin velmi závislá na drůbeži v průběhu dlouhé zimy, kdy řada vesnic je naprosto odříznuta od okolního světa sněhem.

Případ, který se stal v Belgii naproti tomu dává určitou naději, že komunikace a řešení celého problému je daleko lepší než na podzim.

Po tom co se ve čtvrtek večer  vrátil ruský novinář se svým kolegou kameramanem z Turecka, kde dělali reportáž o ptačí chřipce, především v oblasti Van, která má největší výskyt. Novinář se vydal do farem s vysokým rizikem nákazy, i když později tvrdil, že nepřišel nikdy v přímý kontakt s drůbeží. Ale již v pátek se cítil špatně a měl symptomy chřipky. Navštívil nemocnici Elizabeth v Ucclu. Odpovědní pracovníci nemocnice ihned oznámili případ Inspekci veřejného zdraví, a Krizovou buňku ministerstva zdraví. Pacient byl převezen na isolované oddělení nemocnice Saint-Pierre. Jak nemocnice tak krizová buňka udělaly potřebná opatření, testy, seznamy všech osob se kterými přišel do styku při cestě z Turecka a v Belgii. Všichni byli povoláni na testy.

Testy pacienta se nakonec ukázaly jako negativní na H5N1, ale potvrdila se nákaza obyčejnou  chřipkou.

Ministr zdravotnictví  Rudy Demotte k tomu řekl, že se možná  budou opatření zdát přehnaná, ale ukázalo to na druhou stranu připravenost systému rychlého nasazení, který fungoval velmi dobře. Je to tedy nepravý alarm, ale zato se to ukázalo jako velmi dobrý test připravenosti.

Zdroj: Ing. Karel Matoušek, Brusel