Národní diskuse, která pod organizační záštitou Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) proběhla minulý týden v Praze a již dříve v Olomouci, zahájila podle ministra zemědělství Jana Mládka také debatu o reformě společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie. „Reforma bude hlavní agendou v prvním pololetí roku 2009, kdy budeme předsednickou zemí unie. Před oficiální diskusí bychom měli mít vlastní názor, kam chceme SZP tlačit,“ uvedl ministr. Pojmenoval výzvy, které stojí před naším zemědělstvím a venkovem: „Do konce roku 2010 odbourá EU hlavní objem exportních subvencí a zcela je zruší do konce roku 2013. Jaká bude po tomto roce podoba dotací, není jasné. Závislost na nich přitom poroste, budou ale čím dál menší produkční podpory.“
V Bruselu se dnes k reformě SZP podle Mládka nikdo moc nehlásí. „Když se ale reformy nedělají, přijde šoková terapie – s tím máme špatné zkušenosti po roce 1989,“ prohlásil ministr. Uvědomuje si přitom, že jako malá země ovlivníme nasměrování budoucí SZP jen částečně a musíme být připraveni na všechny varianty.
Přestože dohoda v rámci WTO určila konečné datum zrušení vývozních subvencí, není stanoven harmonogram jejich snižování, upozornil náměstek ministra Stanislav Kozák. Jak dodal, Evropská komise se však vážně zabývá zrušením intervenčního nákupu obilí. Odbourání vývozních podpor bude znamenat také zásadní změny v sektoru mléka.
Odstranění veškerých exportních subvencí se promítne do nárůstu světových cen většiny komodit, konstatovala Jiřina Šlaisová z VÚZE. Upřesnila, že nejvíce stoupnou u mlékárenských výrobků, cukru a také u hovězího a vepřového masa. „Výrazný pokles mlékárenského vývozu z EU zastoupí export z Austrálie, Nového Zélandu, Argentiny, Ukrajiny a dalších zemí. USA, Brazílie, Austrálie a Kanada zvýší vývoz hovězího a vepřového masa,“ představila Šlaisová závěry zahraničních analýz.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je potřeba připravit se na ekonomický model s výrazným poklesem příjmů z dotací, který se začne prosazovat po roce 2010. Doporučuje realizovat nové výrobní programy, jako příklad zmínil bioplyn. „Měla by se také stanovit opatření, která by pomohla zastavit pokles příjmů z výrobní činnosti,“ vybízí Veleba.
Pro konkurenceschopnost našich zemědělců vytváří resortní ministerstvo podle náměstka Kozáka předpoklady tím, že vytvořilo podmínky pro čerpání přímých plateb na plochu – SAPS a pro letošek zajistilo i jejich maximální možné národní dorovnání. Upřesnil výši letošních sazeb v rámci top-up: na některé plodiny na orné půdě max. 81,8 eura na hektar, na VDJ 90,98 eura, u brambor pro výrobu škrobu 97,6 eura na hektar, lnu 152,6 eura na hektar, chmele 222,31 eura na hektar.
Další cesty pro české zemědělství vidí ministr Mládek v těchto trendech: vyšší podíl energetických plodin, intenzivní hospodaření v nejúrodnějších oblastech, podpoře menších farem v méně příznivých podmínkách a podpoře ekologického zemědělství. „Rodinné farmy potřebujeme pro péči o krajinu v podhůří, protože to dělají lépe než velké podniky, kde přetrvává odcizení. Rodinné farmy jsou i legitimací na agrární dotace,“ poznamenal Mládek v souvislosti s filozofií unijních podpor, jejichž cílem je udržet rodinné farmy a zabránit vylidňování venkova.

ČR: jednotná platba na plochu - SAPS
Rok SAPS (mil. eur)
2004 198,940
2005 249,296
2006 311,150
2007 395,080
2008 492,865
Pramen: MZe, údaje za rok 2006 – 2008 jsou kvalifikovaným odhadem MZe