Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 34398 lidí


apic-ak.cz, 14. duben 2006
Nepoctivci parazitují na zemědělcích
Nepoctivci parazitují na zemědělcích
V pořadí již druhou tiskovou konferenci věnovala agrární komora podvodům. Páchají je na zemědělcích  nelítostní podnikatelé, kteří  ke svým kouskům používají  různých krycích manévrů. Když o tom postižení během konference hovořili,  novináři jen zírali.

Šlo o zajímavou fintu jak vydělat, aniž se co za odebranou surovinu zaplatí. Zatímco u zrodu kauzy stojí jedna zemědělská firma- Obchodní družstvo “Impro“ Červený Kostelec, na jejím konci je prakticky také jediný subjekt, firma Miroslava Langera, jehož dědeček byl  prý bratrem dědečka známého poslance za ODS Ivana Langera. Alespoň jejich společný strýc Květoslav od Olomouce to potvrzuje. Zatímco poslanec  Langer se činí v politice, Miroslav Langer přišel na dobrý způsob, jak lákat překupníky na dobré ceny.
S řepkou mu to vyšlo
    Firma OD Impro Červený Kostelec hospodaří v okrese Náchod na zhruba 800 ha zemědělské půdy v bramborářské až podhorské výrobní oblasti. Počet zaměstnanců v roce 2005 byl 92, obrat firmy činil 146 214 000 Kč a právě na něm se měla dost výrazně  podílet i řepka. „V květnu roku 2005 prodalo naše družstvo řepku olejnou v množství asi 330 tun dvěma obchodním společnostem. Firmě Agra – ing. Olga Krčmářová Ústí nad Orlicí  za necelé dva miliony korun a firmě Framo - Vladimír Franc Prostějov za necelých 300 tis. Kč, se splatností daňových dokladů 30 dnů. Paní Krčmářovou jsme znali jako velmi poctivou dlouholetou obchodnici, o panu Francovi šly stejné reference a proto jsme jim zboží,  na základě závazné objednávky, podepsané oběma  stranami, bez obav prodali,“ uvedl v sídle AKČR v Praze na tiskové konferenci ředitel  OD Impro Vladimír Beneš.
Řetězec překupníků 
   „Když zboží nebylo v termínu zaplaceno, urgovali jsme u zmíněných společností úhradu, leč marně. Ubíhaly týdny a měsíce a peníze stále v nedohlednu. Pan Franc i paní Krčmářová ochotně komunikovali, ale bylo jasné, že oni dva nejsou ti, kteří nechtějí platit, ale že se stali obětí nehorázného podvodu. Při vzájemném osobním setkání a předchozím několikaměsíčním usilovném pátrání se nám podařilo sestavit  řetězec společností, přes které byla řepka prodávána,“ uvedl dál Beneš a předložil seznam s adresářem na 9 firem, z nichž až desátou byla cílová zpracovatelská firma, Setuza Olomouc.
Právě mezi těmito odběratelskými firmami figuruje hned dvakrát jméno Miroslav Langer. Ve firmě MASO-LAN s.r.o. Dubňany v okrese Hodonín a na stejné adrese ve firmě AGRO KRÁSNO s.r.o. Jeho firmy nabízely vysokou cenu, jak během tiskové konference postupně vyšlo najevo a překupující firmy nasedly na lep.
Trestní oznámení    
„Když jsme vyčerpali veškeré možnosti komunikace, směřující k vymožení dlužné částky, podali jsme na jmenované účastníky podvodného obchodu trestní oznámení u Policie ČR  v Náchodě. Totéž učinila i paní Krčmářová, pan Franc, ale i další z překupníků a jednatel  zadlužené firmy EC-euro-cargo s.r.o. Olomouc, Karel Pešek. Ten zažaloval Miroslava Langera pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu.V současné době šetří celou kauzu policie v Náchodě, Brně a Olomouci“ řekl Beneš, který ač Langrovi nic přímo neprodával, snažil se o něm zjistit vše z jeho obchodních aktivit. „Osoba pana Langra je na Olomoucku známa z jeho osobních účastí v Pozemních stavbách Olomouc, v Hanáckém masokombinátu Olomouc a  z projeveného zájmu koupit Klášterecké  maso a uzeniny a.s. Klášterec nad Orlicí. Podle obchodního rejstříku je účasten v pěti společnostech, z nichž dvě jsou v konkursu. Na jeho osobu je rovněž vyhlášen konkurs. Protože je dostatečně znám svými nekalými praktikami, obchoduje v současné době mj. přes společnost  Fichem Prostějov svého bratra Radka, a spol. Agromonela Prostějov, která je Fichemem vlastněna“ sdělil novinářům ředitel Beneš.
Na otázku novinářů, proč neřeší  žalobou na Krčmářovou a France jen svojí pohledávku Beneš odpověděl, že takové kroky Impro pochopitelně  podniklo. „V prvé řadě ale chceme zjistit a odstranit příčinu podvodu, teprve potom jeho důsledky. Takovým postupem  vyjádříme kolegialitu a zároveň výstrahu ostatním zemědělcům, aby nedopadli stejně, jako my“. Obětí této kauzy je mnohem více a celková škoda dosahuje téměř 11 milionů korun. 
Proč vše nešlo napřímo
 Zemědělci se nechtějí smířit s tím, že podvodníci budou dál parazitovat na jejich práci a beztrestně obchodovat,aniž za zboží zaplatí. Proto požádali Agrární komoru ČR, aby jim zorganizovala tiskovou konferenci a názvy firem pana Langera vešly ve známost. Otázka, která ale v diskusi zazněla, asi nebyla příjemná překupníkům. „Proč neobchodujete přímo? Zemědělec- zpracovatel,“ ptal se nejeden novinář. Obchodníci se hájili tím, že v našem státě nic napřímo nejde a tak jsme o vyjádření požádali Františka Janů, generálního ředitele největšího zpracovatele řepky Setuzy. „Každým rokem v posledních pár letech nakupujeme řepku prostřednictvím naší  organizace Oleofin. Část jejich akcií vlastní Reifeisenbank. Na nákup řepky vyčleňujeme každoročně po její sklizni přes miliardu korun a nikomu nic nebrání přímo od kombajnu prodat této naší firmě. Platíme hned druhý den,“ uvedl Janů.
Rady právníka
Na tiskovou konferenci pozvala Agrární komora i zástupce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR. JUDr. Josef Češelský upozornil, že je důležité eventuelní sporům předcházet a ještě před uzavřením smlouvy si ověřovat  obchodní partnery, m.j. například informacemi vyhledanými ve Sbírce listin, do níž se dá běžně nahlédnout a zjistit vše o kupujícím. Dále doporučil, aby si zemědělské firmy zařazovaly do uzavíraných obchodních smluv rozhodčí doložku. Pokud pak dojde ke sporu, je řízení rychlejší a navíc u rozhodčího soudu jsou mezi rozhodci odborníci na agrární otázky. U obecného soudu tomu tak vždy není.V případě potřeby, když se zemědělská firma cítí být poškozena, nezbývá než podat trestní oznámení orgánům činným v trestním řízení a předložit jim důkazy.
 

Eugenie Línková                                                         Zdroj: Agrární komora ČR

 

 


Hodnocení => průměr 340
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář