Hlavním důvodem rozhodnutí je podle ní zpoždění příprav návazných předpisů v domácí legislativě.

"Systém má spoustu kostek a skládačka ještě není hotová," řekl k tomu Ambrozek s tím, že ministerstvo průmyslu nepřijalo návrh zákona o podpoře biopaliv. Ministr má pochybnosti i "o souladu nastaveného systému s pravidly obvyklými v evropských zemích", jeho transparentnosti a o úspěchu procesu notifikace u Evropské komise. Další osud výroby biopaliv a formy její podpory státem je podle Ambrozka v rukou vlády. Ministr odmítl, že důvodem jeho rozhodnutí byly spekulace tisku o tom, že vítěz tendru byl znám dřív, než řízení skončilo.
Do užšího výběru o kvótu na výrobu biolihu postoupilo osm firem. Z nich mělo být ve druhém kole vybráno nejvýše pět, které budou mít oprávnění v Česku vyrábět biolíh z obilí. Podle právnické firmy Kocián Šolc Balaštík, jejíž analýzu získal týdeník Czech Business Weekly, je tendr založený na principu kvót diskriminační, představuje ilegální státní pomoc a je v rozporu se dvěma ze čtyř základních práv Evropské unie. Jde o práva na poskytování služeb a na volný pohyb zboží. Zrušení tendru chtěl dosáhnout vyřazený podnik Cukrovary TTD, nespokojen byl údajně i podnikatel Tomáš Pitr, který se zastával vyřazeného Moravského lihovaru Kojetín. Podle prezidenta komory Jana Veleby byly v prvním kole tendru nepochopitelně vyřazeny firmy, které jsou spojeny se zemědělci. Už počátkem června Hospodářské noviny také uvedly, že se sociální demokracie zabývá domněnkou, že ministerstvo životního prostředí v čele s Ambrozkem připravuje tendry schválně tak špatně, aby byly napadnutelné. "V případě potřeby by tak mohl Ambrozek tendr zastavit a 'šetřit' si zadávání zakázek pro spřátelené firmy na dobu, kdy bude KDU-ČSL vládnout se ODS bez sociálních demokratů," uvedly tenkrát HN. "Je důležité, že podklady pro výběrové řízení připravovalo ministerstvo zemědělství, které už řadu let řídí sociální demokraté," odpověděl tehdy Ambrozek.

Autor: opr