Od Valencijské deklarace z roku 2003 zaznamenalo několik iniciativ značný pokrok v pokrytí služeb ve venkovských regionech, které nebyly dosud přístupné mimo městské ekonomiky, zejména co se týče infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT) a služeb založených na znalostech. Úspěch založení diverzifikovaných a udržitelných znalostních venkovských ekonomik a komunit bude záviset na komplexní a úzké spolupráci mezi rurálními komunitami a všemi zájmovými skupinami. Dosáhnutí tohoto cíle vyžaduje strategii, plánování a přizpůsobivost v mnoha oblastech včetně ekonomiky, společnosti a životního prostředí.

ÚČASTNÍCI JSOU PŘESVĚDČENI,

že by se do roku 2010 měla eliminovat digitální propast a přispět tak ke zlepšení životních podmínek na venkově, odstranění sociálních rozdílů a exkluze a odvrácení migrace z venkova do měst. Za účelem ekomického růstu a větší inkluze bude zapotřebí vybudovat potřebnou infrastrukturu pro rozvoj znalostních aplikací a služeb. Má-li se dosáhnout urychlení implementace všezahrnující znalostní společnosti, je nutné, aby zástupci evropských komunit podporovali rozvoj nejlepší praxe a klíčových aktivit.

Tímto tedy účastníci prohlašují:

že by měla být všeobecná strategie v rámci Politiky pro informační rozvoj venkova založena na kombinaci rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) ze zdola nahoru a ze shora dolů – vždy zakotvena v kulturním dědictví, potřebách a přáních venkovských komunit. Toto bude zahrnovat řídící pracovníky v oblasti ICT, vývojáře, poskytovatele, konečné uživatele a další zainteresované osoby. Politika, rozvoj a implementace bude založena na jejich spolupráci, integraci, začlenění a úzké asociaci s již existujícími sítěmi. Bude se tedy konkrétně jednat o ERIS@ (European Regional Information Society Association), EFITA (European Federation of Information Technology in Agriculture), akční skupiny v rámci opatření typu Leader+, rural@work a další. Toto zajistí naprosté zapojení všech venkovských, a zejména odlehlých, komunit do digitální ekonomiky, a to včetně jejich inovativních podniků a nových služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Následující body jsou závazné:

1. Politika a vedení

by měly být podpořeny:

(a) zvyšováním povědomí a tvorbou iniciativ zaměřených na spolupráci mezi klíčovými participanty, zejména venkovskými komunitami

(b) zahrnutím Evropských společenství do legislativního procesu a procesu standardizace

(c) budováním administrativních struktur pro rozvoj znalostí o geoprostoru a dalších znalostí vhodných pro venkovské regiony

(d) zahrnutím témat týkajících se venkovské znalostní společnosti a podnětů ze stran členských států do národních / regionálních strategií a koordinováním těchto národních strategií pro informační rozvoj venkova napříč celou Evropskou unií

(e) výstavbou ucelené strategie pro poskytování informací ve veřejném sektoru na venkově

2. Výzkum a inovace ve vztahu k rozvoji znalostní společnosti na venkově

K tomu, aby mohla být předložena společná strategie pro mezisektorový přístup k iniciativám, jež se dotýkají znalostní společnosti, včetně meziregionální spolupráce ve výzkumu a vývoji, je nutné nejprve identifikovat evropskou přidanou hodnotu. Inovace a diverzifikace všech zájmových skupin v ekonomice založené na znalostech by měly být podpořeny tak, aby vyvolaly aktivity jednotlivců i skupin a vedly k efektivní spolupráci mezi aktéry venkovské ekonomiky, spotřebiteli a sektory sahajícími mimo venkov.

3. Přístup k technologiím, jejich aplikace a obsah

(a) Co se týče informačních technologií, každý občan venkova by měl mít rovnocenný přístup ke konkurenceschopné a dostupné šířce pásma.

(b) Rozvoj ICT a iniciativy na rozšíření infrastruktury, podpořené členskými státy, by se měly ohodnotit jako nejvyšší priorita a zahrnout

i. flexibilní a inovativní regulatorní rámec s větším rozsahem ICT služeb na místní a regionální úrovni vedoucím k podpoře soukromých a veřejných investic.

ii. tvorbu ICT služeb řízených veřejným sektorem.

Příkladem může být zavedení broadbandu ve venkovských školách, společenských centrech, knihovnách a zdravotních střediscích, což lze považovat za první krok k implementaci místního řešení e-Governmentu, e-Learningu a e-Health v rámci venkovských komunit.

(c) Soukromé investice by měly plynout do e-businessu, zábavy, aplikací přinášející kvalitnější život a ještě více zatraktivňující venkovské regiony, a to zejména pro mladé lidi, a do netradičních zemědělských produktů a lesnictví.

(d) Je zapotřebí se soustředit, pečlivě vybrat a vymezit rozvojové projekty, pilotní studie a prototypy, jež podporují velké množství variant elektronického obsahu a příležitostí v určitém kontextu vhodných pro jednotlivé regiony, a především se vyhnout duplikacím, nedostatečnému využití lidského kapitálu a špatnému vynaložení finančních prostředků. Mezi hlavní příklady patří:

• vybudovat infrastrukturu pro venkovská prostorová data, která bude podporovat většinu aktivit v oblasti rozhodování, plánování a obchodu

• podporovat dostupnost dat ve veřejném sektoru potřebných pro obchodování na venkově (včetně řízení zemědělských podniků a lesnictví)

• vytvořit kulturní a vzdělávací obsah pro účely venkovských regionů

• vytvořit obsah zviditelňující venkovské regiony

• podporovat vícejazyčný obsah a místní kulturní dědictví

• motivovat zahájení podnikání

• přilákat odborníky a nezávislé pracovníky

4. Nové pracovní prostředí Modely obchodování

Mělo by se rozvíjet kvůli venkovským komunitám včetně malých a středních podniků (MSP) a jednotlivců podnikajících na venkově, a to tímto způsobem:

(a) iniciativy na tvorbu místních MSP a sítě zemědělských podniků za účelem lepšího využití příležitostí, jak se diverzifikovat, spolupracovat v oblasti nových podnikatelských aktivit, sdílet znalosti, nápady a ovlivnit rozhodnutí na místní/regionální úrovni

(b) identifikace příkladů nejlepší praxe v nových způsobech elektronické spolupráce (tzv. e-collaboration) mezi lidmi pracujícími ve venkovských oblastech (uvnitř i mimo EU) a dalších oblastech – např. venkovský outsourcing

(c) povědomí, propagace a rozšíření modelů dobré praxe

(d) identifikace a propagace ekonomicky vhodných řešení a modelů obchodování pro pracovní a podnikatelské prostředí na venkově při zdůraznění využití nových technologií a pracovních postupů, např.Rural Living Labs

(e) podporování nových znalostních aplikací, aby se vyšlo vstříc poptávce skupin konečných uživatelů žijících na venkově (např. rolníci, poskytovatelé služeb v oblasti potravinářství, lesnictví a zemědělství)

(f) stimulování iniciativ, které zvyšují atraktivitu investic do oblasti intenzivního rozšířování znalostí na venkově.

5. Sociální a lidské aspekty

Tyto body jsou kritické a vyžadují:

(a) využívání ICT k rozvoji kohezivnějších a udržitelných komunit založených na konceptech hodnot, kulturního dědictví a preferované místní vize budoucnosti, vlastní pro každou jednotlivou komunitu

(b) rozvoj referenčních modelů udržitelného venkovského životního stylu, s lidským kapitálem vždy v jejich centru, které překonají sociální rozdíly a exkluzi a zahrnou jedinečné venkovské znaky

(c) sestavení iniciativ pro

i. tvorbu nových venkovských podniků a sociální infrastruktury založené na plném využití podpůrných ICT technologií

ii. podporu vzdělávání v oblasti ICT a komplexních vzdělávacích systémů představujících výhodu při zatraktivnění venkovských regionů, zejména pro mladé lidi plánující svou budoucnost

iii. podporu rozvoje venkova v rámci znalostní ekonomiky a společnosti, konkrétně místních vzdělávacích institucí, majíce na paměti sdružování a návaznost na třetí úroveň vzdělávacích institucí

(e) rozvoj vhodných politik a metodik pro další zapojení zájmových skupin.

6. Environmentální aspekty

Implementace znalostního managementu podporovaného komplexním ICT systémem bude mít velký vliv na životní prostředí. Specifické výzvy, jež by měly být naplněny, jsou:

(a) znalostní systémy podporované ICT technologiemi pro environmentální monitorování a management

i. rozvoj modelování a scénářů za použití kvalitativních poznatků a kvantitativních dat

ii. použití multifunkčních rozhodovacích modelů se zaměřením na synchronizaci ekonomických, sociálních a environmentálních zájmů včetně výpočtu dopadu rurálních ekonomických aktivit na životní prostředí

iii. rozsáhlý posudek pokrývající pole, farmy, regiony, národní úroveň, EU a globální úroveň

iv. ohodnocení, ochrana, obnova udržitelného řízení přírodních a kulturních zdrojů

(b) ICT technologie coby prostředek venkovské produkce šetrné vůči životnímu prostředí (práce z domova, turistika, atd.)

(c) zviditelnění přírodního bohatství

Ve snaze dosáhnout těchto cílů, my – účastníci konference Informační Systémy v Zemědělství a Lesnictví, konané v Praze, vyzýváme všechny veřejné činitele, vlády a podnikatelský sektor, aby podpořili tuto deklaraci a poskytli pomoc při zavedení znalostní společnosti v rámci rozvoje evropského venkova. Žádáme všechny zástupce veřejného a soukromého sektoru, aby vytvořili nový strategický rámec spolupráce za účelem propagace:

A. udržitelných politik pro informační rozvoj venkova, vytvořené těmi, kteří jsou zodpovědní za veřejnou správu na evropské, národní, regionální a komunální úrovni

B. podpory a navázání telekomunikačních infrastruktur a služeb na stávající jednotnou základnu nacházející se na evropských a jiných relevantních územích

C. rozvoje hodnotvorných aktivit podporujících udržitelný rozvoj nově rozvíjejících se oblastí ve venkovských komunitách

D. technologických platforem podporujících multidisciplinární a společný výzkum a rozvoj sociálních, ekonomických a environmentálních aspektů vedoucích k vytvoření nových nástrojů znalostní společnosti na venkově

E. další diskuze za účelem sdílení expertízy a implementace nejlepší praxe.

17. května 2006

Zdroj: Agris