Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35140 lidí


apic-ak.cz, 3. srpen 2006
Žně se blíží k polovině

Praha /Rostěnice u Vyškova- jednotlivé regiony hládí velmi rozdílné údaje. V některých je mizerná úroda potravinářské pšenice.Týká se to především jižní Moravy. Východní Čechy hlásí pravý opak a tamní zemědělci se nyní starají o to, jak pro krmné účely zpeněží část kvalitních potravinářských pšenic, jejichž cena pro tyto účely by měla být rozhodně vyšší než za kolik se nyní nakupuje krmné obilí.

Do terénu, přímo na pole si proto minulé úterý  pozval Jan Veleba, prezident AKČR předsedu Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeňka Kubisku, přijel i náměstek ministra zemědělství Karel Venera a  o sklizni ve své firmě informoval Vítězslav Navrátil, předseda představenstva Rostěnice a.s..Tato zemědělská společnost měla obiloviny na 5 tisíci hektarech a v těchto dnech bude pomalu žně končit.Výhodou této společnosti je, že má nová, moderní sila kam uskladní na 16 800 tun obilí.Část z toho  je pro obilí intervenčního nákupu.“To je pro nás nejvýhodnější. Beru v úvahu, že pšenici pro SZIF skladuji 7 měsíců. Pokud by tomu bylo tak i do budoucna, návratnost této investice by  byla 8 let. Méně výhodné je skladovat  sladovnický ječmen. V tomto případě máme spočítáno, že návratnost investice je 15 let.U skladování obilí pro mlynáře by návratnost investice mohla být třeba i sto let,“ s úsměvem konstatuje Navrátil. U pšenice skladované pro mlýny je setrvale již několik let stále stejná cena , 3000 korun za tunu  a na tom se nedají dělat žádné zisky. Tato prosperující zemědělská společnost chce ale skladovat na úrovni  a udržet obilí a řepku na vysoké kvalitativní úrovni. „Věříme, že žijeme v moderní společnosti, která dokáže kvalitu zohlednit, do této investice jsme šli po zralé úvaze,“ uvedl Navrátil. Dal k dispozici i stručné údaje o firmě ve formě tabulek, které jsou vypovídající a předkládáme je. ¨

Bude víc potravinářské oproti krmné pšenici

„Kvalita a výnosy obilí jsou lokalita od lokality jiné,“ uvedl Veleba.“Velmi detailně monitorujeme žně a každé úterý máme od jednotlivých agrárních komor z celé ČR podrobná hlášení o sklizni,“dodal.  Zrovna na jižní Moravě je méně potravinářské pšenice a třeba na Břeclavsku převládá krmné obilí. „Na Královéhradecku je naopak na 80 procent potravinářské pšenice a východní Čechy  jako region hlásí až 90 procent potravinářské pšenice,“ dodal. Liší se také region od regionu výnosy. Jak ale uvedl zástupce  skladovatelů, předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeněk Kubiska, odhaduje se , že letos sklizeň obilí dosáhne 7,3 miliony tun. „Je to zhruba o 300 tisíc tun méně než vloni,“ uvedl. Proti loňsku je v současné době ale méně obilí na skladech a 1,1 milionu tun, co je dosud v silech z loňské úrody, by se do doby intervenčního nákupu, do prvního listopadu, mělo vyprodat. I když je předčasné mluvit o cenách, přesto se zemědělci zamýšleli nad tím, co by způsobila vyšší cena pšenice v krmných směsích.Pokud bude totiž skutečně převaha  pšenice, která odpovídá kvalitou potravinářské a bude se i z ní dělat krmivo, musela by cena krmné z 2,30-2,50 korun za kilogram vzrůst i o 30 haléřů a to již má vliv na náklady  u produkce jak prasat, tak kuřat.“Chápeme, že růst ceny krmiva zvýší farmářské ceny  jatečných zvířat a drůbeže a mělo by to neblahý dopad na zpracovatele. Snahou Agrární komory bude jednat se zástupci řetězců,aby přestaly tak výrazně tlačit na ceny a respektovaly zákon o cenách. Nelze totiž vyrábět pod úrovní nákladů a ceny na pultech nemohou být u masa nižší, než za kolik se kupuje kilogram masa v živé váze od zemědělců,“ zdůraznil Veleba.

Úroda řepky je nižší

Nejdál je nyní sklizeň řepky.Více než polovina ploch je už sklizená. “Počítáme , že se sklidí na 850 tisíc tun řepky a z ní se z části vyrobí olej a  dále i metylester pro přimíchávání do nafty,“ uvedl Kubiska. Podle něj není letos úroda výjimečná a sklízí se  v průměru něco málo přes tři tuny z hektaru. Podle Agrární komory  je průměr ještě nižší a bude pod třemi tunami z hektaru. Zatím se k ceně nikdo nechtěl vyjádřit, protože  přání zemědělců, aby se přehoupla přes 7 tisíc korun za tunu se zřejmě nesplní. „Pokud by se cena dostala nad tuto hranici, bude logicky olej neprodejný, nemohl by konkurovat v ceně sóji, která je levnější,“ řekl Kubiska.

Posečkat s prodejem, radí komora

Na 10. srpna svolává Agrární komora ČR do Prahy jednání zástupců regionů. „Doporučíme zemědělcům počkat a neprodávat hned po sklizni,“ řekl Jan Veleba. Jak v Polsku , tak Německu, což jsou obilnářsky silné státy, bude letos nižší sklizeň. V Polsku vlivem sucha  se odhaduje nižší sklizeň obilí až o 40%. To bude mít vliv na cenu obilí v Evropě a je dobré vyčkat. Ve Francii se nyní například nakupuje potravinářská pšenice za 3 200 korun tuna a čeští zemědělci by tuto cenu rádi viděli i doma. Zatím obchodníci kalkulují s 3 000 korunami za nejkvalitnější pšenici, rozdíl 20 korun hraje ale v ekonomice zemědělských firem velkou roli, čekat s prodejem je na místě.

Kolik obilí na nepotravinářské účely

Během jednání se přítomní shodli na tom, že v budoucnosti je potřeba počítat zhruba s půl milionem tun obilí  na nepotravinářské využití. Je to obilí, které se vypálí na biolíh. Zatím ale vláda nestanovila podmínky pro přimíchávání biopaliv. „Je to od vlády až trestuhodné,“ uvedl Veleba.“V okolních zemích bioprogram běží a biopaliva mají pevný rámec  pro své užití,“ dodal. V České republice se vše z roku na rok odkládá a zatím se s biopalivy nepočítá a to vzdor tomu, že od prvého ledna 2007 by se již biopaliva  měla  v celé EU povinně přimíchat a ČR vzhledem k této laxnosti hrozí pokuta z Bruselu.


Hodnocení => průměr 426
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář