Velký podíl bílkovin, které přežvýkavci přijmou v krmné dávce, je rozloženo činností mikrobů v předžaludcích na jednotlivé aminokyseliny, ze kterých následně vzniká za spolupráce bachorové mikroflóry mikrobiální bílkovina, která tvoří 60 až 80 % dusíkatých látek využitelných v tenkém střevě (nXP).

Zpravidla krmné dávky obsahují větší množství využitelného proteinu než je nutné a tak dochází k tvorbě amoniaku, který zatěžuje organismus. Vysoký příjem proteinu zhoršuje jeho využití, čímž dochází k dalšímu zvýšení vylučování dusíku do okolního prostředí Kromě toho jsou bílkovinná krmiva drahá a zvyšují náklady na krmení.

Jak dokládají výsledky krmivářských pokusů, existuje ještě potenciál jak snížit náklady na krmení vysokoužitkových dojnic, který je nutné využít. Při sestavování krmné dávky na bázi disponibilních krmných komponent je třeba vyladit pomocí speciálního programu (AminoCow firmy Degussa AG) podíl metabolizovatelných aminokyselin, tj. množství aminokyselin, které jsou využitelné pro metabolismus zvířat. Za základ posloužil americký systém výpočtů NRC (National Research Council). Rozhodující pro složení krmné dávky je zajištění dostatečného množství neutrálně detergentní vlákniny (NDF) a acidodetergentní vlákniny (ADF), BNLV a proteinu degradovatelného v bachoru (DP). Teprve když je sacharidová frakce na optimální úrovni, je možné přistoupit k posouzení podílu proteinu. Zde je třeba věnovat pozornost přebytku disponibilní druhé esenciální aminokyseliny (většinou lyzinu). Přívod lyzinu je třeba vyladit na úroveň skutečné potřeby a tím vyřadit nejdražší proteinový komponent z krmné dávky. Takto získaný volný prostor v sestavení krmné dávky je možné vyplnit pomocí objemných krmiv nebo krmiv bohatých na energii. Vzniklý nedostatek první limitující esenciální aminokyseliny methioninu se nakonec může pokrýt přídavkem chráněného methioninu. Nakonec je třeba porovnat výši nákladů, ve většině příkladů dojde díky úspoře nadbytečného proteinu k jejich přibližnému vyrovnání

Tato koncepce byla ověřována v běžné zemědělské praxi v Německu. Největší změnou ve skladbě krmné dávky bylo vyřazení chráněného řepkového šrotu, který byl nahrazen objemnými krmivy a jádrem. Minerální krmivo obsahovalo chráněný methionin (výrobek Mepron). Každá dojnice dostávala v průměru 12 gramů Mepronu denně. Obsah nXP se pohyboval okolo 162 gramů na kg sušiny, což bylo přibližně o 5,8 % méně než ve skupině kontrolní. Podobně významné bylo i snížení celkového množství dusíkatých látek. Nejvýznamnější však byla redukce hladiny BNLV ze 40 na 20 g na kus a den.

Výsledky 4měsíčního experimentu prokázaly, že snížení podílu proteinu popř. nXP nemělo žádný negativní vliv na mléčnou užitkovost zvířat. Naopak množství mléka u krav pokusné skupiny bylo vyšší o 0,6 kg při mírném zvýšení procenta tuku a bílkovin. Velký rozdíl byl zjištěn v obsahu močoviny v nadojeném mléce. U krav přijímajících optimalizovanou krmnou dávku byl o 50 jednotek nižší.

Lze říci, že každý chovatel dojného skotu by měl přistoupit k úpravě krmné dávky v případě, že se po dobu jednoho měsíce a déle udržuje koncentrace močoviny v mléce na hranici 300 mg/l nebo jí převyšuje.

V případě optimalizované krmné dávky se v daném experimentu při stejném příjmu krmné dávky podařilo snížit náklady na krmení o 19 centů na kus a den. Zvýšení mléčné užitkovosti přineslo dalších 14 centů, takže celková úspora činila 33 centů na kus a den.

I v případě nižších nákladů na pořízení bílkovinných krmiv se optimalizace proteinu v krmné dávce vyplatí. Potenciál úspory se pohybuje okolo částky 3,5 centu na kus a den. Zvýšení mléčné užitkovosti pak dalších cca 13 centů (při aktuální ceně mléka ve výši 27 centů) na kus a den. V případě 50hlavého stáda krav je díky této koncepci výživy možné ročně uspořit částku ve výši okolo 3000 EUR. Kromě toho dochází také k redukci zatížení organismu zvířat a životního prostředí díky nižší tvorbě amoniaku.

Zdroj: Agronavigator