Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 34397 lidí


apic-ak.cz, 31. srpen 2006
Zemědělci: Zasloužíme si to?

V době, kdy zemědělci měli nervy na prasknutí a viděli jak déšť jim brání vyjet na pole sklidit již zralé klasy a domýšleli k jaké dojde místy katastrofě, vyšel v Hospodářských novinách článek. Bylo to dne 17.8.2006 kdy s titulkem, Dobré počasí pro úrodu? To nebude nikdy, se v článku redaktor  Martin Mařík vyjadřoval k tomu, co vše zemědělcům brání v podnikání.

Vyjmenoval hraboše, hmyz, počasí a k tomu nádavkem pečlivě vyčíslil, kolik který ministr vydal ze státní kasy na jejich podporu. Lehce ironický tón hnul žlučí poctivcům, kteří se snaží  nic nezanedbat, aby úroda byla dobrá a pomohla firmu posunout zase o kus dál.  V dalších dnech proto Zemědělský svaz a redakci Hospodářských novin zasypaly dopisy, z nichž vyjímáme.

Levné potraviny udržují přízeň voličů
„Za normálních okolností bych na takovéto názory nereagoval, protože zemědělci jsou zvyklí na horší. Ale v rámci pokusu o jakousi objektivitu si dovolím svůj názor, nebo spíše vysvětlení,“ hned druhý den reagoval na článek ing.František Strnad, který je předsedou ZD Pojbuky. „Vím,  že řada ostatních resortů se často dostává do podobných potíží a že to nejsou jen zemědělci, které ovlivňuje počasí, či jiné nepříjemnosti v jejich podnikání. Je tu však jeden zásadní rozdíl. Zemědělství je výrazně řízený resort a o  příjmech zemědělců z větší části rozhodují (dnes již mezinárodně) nastavená kriteria. A tak se příjmy zemědělců pomocí oněch záviděných dotací udržují na úrovni 71% průměrných platů prakticky ve většině států. Dotace, které jdou z kapes daňových poplatníků (jak rád uvádí redaktor Mařík ), jdou ve skutečnosti do kapes daňových poplatníků a nikoli do kapes zemědělců. Díky těmto dotacím, si můžete nakupovat plné košíky potravin a díky nim vydáte z rodinného rozpočtu jenom necelých 20% za potraviny. Dotace zdeformovaly skutečnou hodnotu potravin a přes levné potraviny si dnes vlády celého vyspělého světa udržují přízeň voličů,“ vysvětluje Strnad a pokračuje. „Bylo by asi nejlépe, kdyby si každý potraviny vyráběl sám. Máme v republice okolo 3,5 miliónu vlastníků půdy.To znamená, že  prakticky každá rodina vlastní půdu a budou vyřešeny ceny i dotace. I v Sovětském svazu po 70 letech budování socialismu dosáhli toho, že si každá fabrika musela vyrobit maso pro své zaměstnance. Možná, že se i těchto výdobytků dočkáme. Ještě dříve bychom se jako zemědělci chtěli dočkat toho, že budeme mít 16 miliard zisku a budeme moci oznámit spotřebitelům, že musíme zdražit výrobky, protože nám stoupají náklady – jako např. ČEZ,“ končí list Františka Strnada.

Permanentní nepřítel lidu-zemědělec
Na názory, s nimiž nelze souhlasit, reagovala i ing. Marie Bubíková, ze Zemědělského družstva Jeseník.“Pan Martin Mařík uveřejnil v HN článek, který pohnul žlučí nejen mně, ale musel zákonitě namíchnout každého, kdo v této zemi o zemědělství má alespoň potuchy. Permanentně dělat ze zemědělců nepřátele lidu, kteří neustále stojí jako prosebníci u daňových poplatníků a vysávají je, tak to snad už je trochu obehraná písnička a především ekonomický tisk dobře ví a zná,  že svět je jiný, než si přeje kdokoliv z jeho novinářů. Žijeme v Evropě, ne na pustém ostrově, Evropa si nastavila svá pravidla pro zemědělce tak, aby mohli fungovat. Bohužel, vinou všech okolností a nemalou vinou novinářů typu pana Maříka se naprosto podcenilo vyjednávání o podmínkách zemědělců při vstupu do Unie a tato situace trvá do dnes. Vinou přezíravosti, pohodlnosti a nezájmu je české zemědělství tam kde je. Velmi dobře si pamatuji jak před lety po návratu z Bruselu jeden nejmenovaný významný politik prohlásil, že přece MY !!! se nebudeme jezdit do Bruselu domlouvat o ceně mrkve!!!  No a je to tady, nejezdíme, nejednáme, posloucháme a za chvíli to dopadne tak jak to všichni zemědělci nechceme. Staneme se občany druhé kategorie, odkázáni na milosti a nemilosti mocných, zařazených na okraj společnosti, odkázaných na to, co se doveze z přebytků těch zemí, které si umějí své zemědělce ochraňovat a vážit si jich,“ psala mimo jiné Bubíková.

A pojištění?
I zemědělci z Nového Jičína se v dopise ohradili proti nařčení v článku.“ Pan redaktor nemusí mít ani obavy, že se příspěvky na nepojistitelné škody budou jen tak nezodpovědně rozdávat. Bývá zvykem, že se stanoví hranice –  na příklad % snížení tržeb nebo zisku, třeba o 30-40%, nebo jiné ukazatele a pak se teprve vypočítává nárok na příspěvek s tím, že část rizika nese vždy zemědělský prvovýrobce. Proto považujeme pojetí článku za neobjektivní,“ píší Novojičínští.

„Škody tímto neobjektivním článkem zneváží práci poctivých zemědělců, kteří to se zemědělstvím myslí vážně a poctivě,“ píše v dopise Miroslav Richtr, který jej stylizoval po práci spolu s ostatními ze zemědělské firmy Kozákov-družstvo. Miroslav Richtr pak dodává na vrub novinářů bez výjimky.“Už nevidíte,  jak se těžko hospodaří , když se hroutí ceny základních zemědělských komodit  jako je především mléko a  obilí a když se hospodaří například v LFA, kde sklizeň obilí je v necelé polovině,“ končí postesknutí zemědělců z Kozákova.

Šest dnů rozhodne o tom, že nemáte nic
Spíš smutně, než vyčítavě začíná dopis ing. Josefa Sedláčka, předsedy ZOD Rataje od Kroměříže.Vyčísluje v něm svou více než 20 letou práci v zemědělství a přiznává, že takovou bídu, jako jsou letošní žně nepamatuje. „Ozimá pšenice původně pěstovaná k potravinářským účelům ztratila všechny parametry takovéto komodity a stěží se uplatní jako krmná. Jarní ječmen určený ke sladovnickým účelům porostl a je nevhodný k zpracování sladoven. Ozimá řepka vyklíčila v porostech a je částečně znehodnocena. Celý rok čekáte , že vklady vložené do intenzivních porostů zhodnotíte, a nakonec 6 dnů rozhodne, že nemáte nic. Důsledky globálního oteplování planety, nestability podnebí jsou v největší míře na bedrech zemědělců. Myslíte si ještě i po letošním roce, že zemědělství je běžný byznys, tak jak nám zemědělcům a nejširší veřejnosti prezentuje pan Martin Mařík ve svých příspěvcích  vytištěných v Hospodářských novinách (např. HN 19.5.2006 str.21, HN 12.5.2006, str. 21, HN 12.12.2005 str.11 a HN 13.1.2006 str. 21),“ končí otazníkem Sedláček.

Teplou vodu bez vany a slevu na stravu
Více než dvěma stránkami dopisu reaguje na článek Martina Maříka ing. Jiří Dvořák, ekonom družstva vlastníků Benešov.“Sice považuji svoji reakci za pověstné házení hrachu na zeď, ale neodpustím si postesknutí na to, že tak odborné a vyvážené noviny mohou otisknout takovou snůšku omylů a polopravd. Kdyby pan redaktor přišel k nám do družstva na týden, nabízíme ubytování, stravu se slevou, teplou vodu bez vany a pracovní oděv, prošel by 7 profesí a pak by jistě článek viděl v jiném úhlu pohledu. Ono se to z vyhřáté kanceláře s klimatizací hezky píše, možná zná přírodu pouze z dovolené nebo ze své chaloupky, kde obhospodařuje 10 x 10 metrů trávníků,“ polemizuje Dvořák. „Děsně nás štve pokrytectví textu, kde házíte morální bahno na lidi profese, která by zasloužila trochu pochopení, úcty a ne štvát národ proti sobě. Jistě jste pane Maříku navštívil Brusel, Francii, Británii a možná celou Evropu, ale byl jste ráno ve 4 hodiny při dojení krav, šel jste domů po 22 hodině z pole. Vám krvácí srdce akorát když vám kroupy nebo déšť ubije azalku na záhoně. Ale když zemědělec zoře, připraví pole (traktor 3 mil. Kč, nafta 30,- Kč), zaseje (osivo za tisíce), ošetří, přihnojí( desetitisíce) a čeká měsíce co sklidí (kombajn 6 mil. Kč)  - a to je ono, vaše připomínka číslo jedna počasí. Ano počasí je to, co  dělá náš úspěch. Vám se vymáčí nebo uschne mrkev za 50 Kč, ale nám obilí za 5 mil. Kč , to je to srovnání, co ve vašem článku schází,“ píše Dvořák a jakoby ostatní upozorňoval na novináře, dodává.“Vrhá miliardy jako žetóny do hry, hází úvahy jak kopřivy co rostou na smetišti, kdo do nich nevejde tomu neublíží, ale pokud si přečtu článek, pěkně mne zpraží.“

I poeticky se dá vyjádřit nesouhlas a tím prakticky dopis ekonoma benešovského družstva vlastníků končí. Vlastně na závěr listu zve Martina Maříka na exkurzi do míst a prostor, o nichž píše a  dodává  článkům na koloritu, který zemědělci zase až tak nedoceňují.

Z dopisů sestavil: ing.Miroslav Louma


Hodnocení => průměr 335
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář