Role AK je nezastupitelná
• Máme institucionalizovanou celorepublikovou síť okresních a krajských agrárních komor (jsme zřízeni podle zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR), která je komunikačně propojena jednotným systémem

• Máme zkušenosti s pořádáním seminářů a školení, jsme napojeni na obecní samosprávy, zkušenosti s pořádáním národních a mezinárodních konferencí a kongresů (např. AK ČR je pověřena uspořádat v r. 2007 Světový agrární kongres

• Máme stálého zástupce při evropských strukturách v Bruselu, účastníme se v pracovních skupinách a poradních výborech v Bruselu

• Máme zkušenosti s koordinací postupu v zemích Visegrádské čtyřky

Naše účast při provozování Národní observatoře
• Fungující informační portál APIC, možnost rozšíření portálu o specifickou problematiku MAS

• Zázemí 60 okresních AK a 32 členských odborných společenstev

Předpoklady vytváření sítí zdola (podobně jako u MAS)

Členstvo-zemědělci, lesáci, potravináři
      ↓
   OAK
      ↓
   KAK
      ↓
   AK ČR

Možnosti využití zemědělské půdy k řešení energetické potřeby obcí
• bioplynové stanice – spotřeba zemědělských plodin a vedlejších výrobků (kejda) – výroba plynu → elektřiny, tepla

Praktické pohledy na projekty rozvoje venkova

1/ Obec a zemědělství jsou spojené nádoby
Proto jedna osa nesmí být na úkor druhé, musí být vyváženost. V současné době je130 tisíc zemědělců. Kdyby jich padla například polovina, bylo by  mnohem více než 65tisíc nezaměstnaných (zemědělci zaměstnávají lidi v obcích) a tím by pro starosty vznikl problém nezaměstnanosti. Vedle nich  by skončila i řada potravinářských firem a tím by došlo k cenovému diktátu  EU, většina produkce by se musela dovézt . Stali bychom se zcela závislí na dovozech potravin, což žádná vyspělá ekonomika nedopustí. (Příklad: Dánsko vyrábí 4x víc produkce než samo spotřebuje a to ve všech základních komoditách)

2/ Pomoci mohou společné projekty  zaměřené na EAFRD
Je třeba si ale vyjasnit na co tyto peníze (110 miliard ročně) jsou. Ne třeba na to, aby si dovozce ojetých aut koupil 20 hektarů luk (příklad je z Jizerských hor) a tyto louky nechal 2x do roka pomulčovat.

Dle směrnic EU je důležité vyvinout spolupráci mezi obcemi a zemědělstvím ve formě PPP  (Private public partnership). Toto je mezinárodní téma s prioritou číslo jedna. Znamená to, že budeme vyvíjet společné projekty kupříkladu na agroturistiku, což zhodnotí všem majetek,ale vytvoří se v obci pracovní možnosti.

3/  Mluvíme o dotacích a PPP projektech, ale nezabýváme se společnou metodikou k projednání projektů a k čerpání peněz.
Jak probíhá PPP projekt, jakými fázemi prochází dotace?
Příprava projektu, jehož vypracování často neumí obec stejně jako zemědělec.
Zadání projektu- znamená velkými náklady předfinancovat a výsledek je nejistý.
Z tohoto důvodu je velmi důležité ve velmi úzké spolupráci s ministerstvy zřídit informační centra a internetové platformy, kde se různé metodiky zveřejní. Nemělo by zůstávat u velmi neprůhledných praktik CONSULTING firem.

Když je projekt schválený, zrealizovaný a vyfakturovaný, lze teprve čerpat dotaci. Doposud není žádná metodika a řešení na mezifinancování, jelikož banky odmítají poskytnout úvěr na základě příslibu. Banky neberou  příslib EU  jako garanci úvěru a proto je pro většinu obcí i zemědělců velmi obtížné a nebo nemožné tuto dotaci čerpat. Z důvodu, že zemědělci nebo obce musí složit 10-20% vlastního kapitálu na rozjezd projektu, neobejde se  téměř žádný projekt bez PPP ( investora, který na základě vyhlášky ČR může obdržet koncesní smlouvu a vstupuje kapitálově do projektu). Najde si provozovatele a v rámci činží nebo pachtovného se mu vložené peníze zhodnotí a navrátí. Plus tohoto PPP projektu je, že obec nebo stát nebo památkový ústav si ponechají majetky, které se jim zhodnotí a vytvoří jim pracovní síly v obci a pomohou vytvořit další infrastrukturu. Oproti  všem EU zvyklostem , kde se nemluví o koncesní smlouvě jako vyhláška ČR, ale o tak zvaném dědičném pachtovném na 99 let, není v ČR dostatečná investiční ochrana pro investora , jelikož naše vyhláška umožňuje koncesní smlouvu pouze na 8let.

PŘÍKLAD: obec nebo zemědělec vlastní nevyužitou budovu ve velmi špatném stavebním stavu. Není z vlastních zdrojů schopen investovat  10-20% vlastního kapitálu pro dotační projekt, ani není schopna projekt předinvestovat. Chce vystavět penzion pro agroturistiku za 30 milionů. Potřebuje 3-6 miliony vlastního kapitálu. Jelikož tyto peníze nemá, vezme si koinvestora , který tyto prostředky zainvestuje a formou pachtovného a provozovatele jeho prostředky zhodnotí. Oproti normálnímu financování musí získat pouze renditu (peněžní návratnost a úroky) za vložené prostředky 3-6 milionů, nikoliv za celkovou sumu 30 milionů Kč. Zjednodušeně řečeno, investor dostane formou činží svou částku zpět za zhruba 10 a další léta už mu plyne zisk. U nás je ale bohužel maximální koncesní doba 8 let (v EU 99 let), což  je pro každého investora nezajímavé.

Z těchto důvodů je nezbytné vypracovat takovou metodiku, aby vůbec avizované dotace byly čerpatelné a aby zákon (koncesní) doznal změny.

V tomto případě obce a zemědělce, zejména malé a střední, pro které především byly tyto dotace v EU zamýšlené, je neumí ze shora uvedených důvodů čerpat. Hrozí nebezpečí , že tyto dotace budou opět rozdělené na velké giganty, které je nepotřebují.

Resumé:

1/ Dořešení metodik a zákonů
2/ Zřízení komise , která určí jaké dotace a pro jaké účely jsou možné
3/ Vyřešení mezifinancování s peněžními institucemi a s ministerstvem financí
4/ Sjednocení investorské politiky
5/ Zřízení informačního centra a zveřejnění projektů  a jejich možností na volně přístupných internetových stránkách 

        Ing. Jan Veleba
                  Prezident Agrární komory ČR