V roce 2005 dosáhl obrat s biopotravinami v ČR 350 milionů korun, což je oproti roku 2004 30% nárůst, pravidelně však kupují bioprodukty pouze 3 % spotřebitelů. Změnit stav věcí se snaží jak stát, tak i producenti, a to nejen akcí Září – měsíc biopotravin.

Podle studie agentury Green marketing, která se zaměřuje na monitoring trhu s biopotravinami, většina výrobců i obchodníků očekává, že se obrat v maloobchodním prodeji biopotravin v roce 2006 zvýší průměrně o dalších 30 %. To je ale reálné pouze v případě, že poroste dostatečně poptávka spotřebitelů a že běžné prodejny stejně jako řetězce hyper a supermarketů budou sortiment biopotravin zařazovat do své nabídky, případně jej dále rozšiřovat. Takový vývoj zase předpokládá intenzivnější propagaci biovýrobků, ať už v místě prodeje nebo v médiích, protože téměř polovina populace značku bio, která označuje produkty ekologického zemědělství, stále nezná.

Z výzkumu, který na objednávku ministerstva zemědělství zpracovaly agentury Synergy Marketing a GfK, rovněž vyplynulo, že hlavním důvodem, proč spotřebitelé výrobky nekupují, je nedostatek informací. „Neznám výhody a přednosti výrobků ekologického zemědělství,“ uvedlo jako důvod 32 % respondentů, kteří tyto produkty nekupují. Potraviny opatřené značkou bio pak kupují pravidelně pouze 3 % spotřebitelů, zatímco 46 % dotázaných tuto značku vůbec nezná.

Pro informovanost spotřebitelů slouží řada aktivit, např. organizace Pro-Bio, která sdružuje pěstitele, zpracovatele a obchodníky s biopotravinami a v České republice funguje už deset let. Zviditelnit značku bio si dal za cíl také druhý ročník akce Září – měsíc biopotravin, která se letos nese v duchu hesla „bohatství v rozmanitosti“.

Do projektu se zapojilo celkem 32 obchodů s biopotravinami z celé České republiky, které nabízely ochutnávky a zvýhodněné nákupy. Součástí propagace byly také dny otevřených dveří na ekofarmách, biodožínky, biojarmarky, speciální kurzy vaření, tematické filmové projekce nebo diskusní kulaté stoly pro novináře.

„Cílem akce Září – měsíc biopotravin je informovat co nejvíce lidí o principech ekologického zemědělství, povzbudit je, aby ochutnali biopotraviny a na vlastní oči se přesvědčili, jak hospodaří ekologičtí zemědělci,“ říká koordinátor akce a šéf pobočky svazu Pro-Bio Prodej a marketing biopotravin Tom Václavík. P

Pro medializaci bylo využito především nástrojů PR a tiskové inzerce v časopisech. Zvolené komunikační kanály by měly zafungovat vzhledem k tomu, že nejčastěji se spotřebitelé dozvěděli o značce bio z relací v televizi, článcích v tištěných periodikách nebo přímo v místě prodeje. Akci finančně podpořila také ministerstva zemědělství a životního prostředí.

Zvýšení maloobchodního obratu o 30 % není, podíváme-li se na nárůsty v předchozích letech, nereálné. Zpráva Green marketingu tvrdí, že kumulovaný růst obratu dosáhl od roku 2002 233 %. „Biopotraviny se přesto podílely v roce 2005 na celkové spotřebě potravin pouze 0,18 %. Průměrná roční spotřeba na obyvatele je tedy 35 Kč, což činí pouze asi 3 až 4 % roční spotřeby obyvatele bývalé patnáctky zemí EU,“ uvádí se ve zprávě.

Hlavním důvodem, proč čeští spotřebitelé výrobky ekologického zemědělství nekupují, je tedy neznalost (32 % respondentů). Shodné procento ze skupiny „nekupujících“ však uvádí, že biovýrobky do spotřebního košíku nezařazuje, protože nakupuje své oblíbené tradiční značky potravin. Pro 31 % je největším problémem cena, necelých 20 % zdůvodňuje nulovou spotřebu biopotravin tím, že nejsou k dostání v místech, kam chodí nakupovat, a 7 % uvádí jako důvod nedůvěru k jejich původu.

Kde jde bio na odbyt? Nejsilnějším distribučním kanálem (asi 60 % objemu prodeje) biopotravin jsou super a hypermarkety, kam chodí zákazníci nakupovat především maso a mléčné výrobky. Například Delvita nabízí téměř 200 výrobků s označením bio, které nakupuje převážně od českých dodavatelů. V červnu loňského roku zavedl rakouskou značku biopotravin Ja!Natürlich také řetězec Billa.

Druhým nejsilnějším odbytištěm (37 %) je 150 specializovaných obchodů zdravé výživy a také šest speciálních prodejen biopotravin. Na farmách, v tržnicích, prostřednictvím zásilkového obchodu a internetu se prodají asi 4 % produktů.

Z výzkumu MZe/GfK rovněž vyplývá, že prodejci se biovýrobkům v zásadě nebrání, za standardních podmínek by je nabídly téměř dvě třetiny obchodníků. Nejčastěji zavedení biopotravin odmítají, protože nevěří v poptávku zákazníků nebo se domnívají, že biopotraviny jsou příliš drahé.

Zvýšit zájem o biopotraviny je jednou z priorit také ministerstva zemědělství. Akčním plánem z roku 2004 se totiž MZe zavázalo, že do roku 2010 by měla plocha půdy ekologických zemědělců dosáhnout 10 % celkové zemědělské plochy. Podle dosavadního vývoje lze však odhadovat, že realizovat tento plán bude značně problematické.

Na konci roku 2005 činil podíl ploch ekologického zemědělství necelých 6 % a poslední tři roky více méně stagnuje. Současných 829 ekofarem prodává své produkty na český trh i do zahraničí V okolních státech je zájem především o suroviny. Česká poptávka po zpracovaných biopotravinách je zase z velké části uspokojována produkty z dovozu, převážně z Nizozemí, Itálie, Německa, Velké Británie a Francie.

Slabinou českého trhu s biopotravinami je však stále zpracování biosurovin. „Trh je příliš malý na to, aby nalákal velké konvenční zpracovatele. Výjimkou jsou Olma a Kostelecké uzeniny. Drobní zpracovatelé zase nemají dostatek finančních prostředků na potřebné investice. Hygienické normy jsou totiž velice přísné a nedovolují tradiční způsoby zpracování přímo na farmách. Úspěšně se rozvíjí jen zpracování bylin a obilnin, částečně hovězího masa a na regionální úrovni také mléka,“ vysvětluje Tom Václavík.

Ministerstvo zemědělství pověřilo propagací značky bio Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Ten zajišťuje především prezentaci českých pěstitelů a výrobců biopotravin na domácích i mezinárodních výstavách a veletrzích.

Největší a nejprestižnější akcí tohoto druhu je mezinárodní veletrh Bio Fach, konaný každý únor v Norimberku. „Příští ročník bude už zcela v režii SZIF. Své výrobky na něm představí minimálně 15 bioproducentů. Náklady na vybudování expozice o 120 metrech čtverečních se budou pohybovat okolo milionu korun,“upřesňuje Vilém Frček z tiskového oddělení SZIF.

Do budoucna se na podporu bio produkce plánuje daleko větší marketingový projekt, podobný stávající kampani na značku KLASA. V průběhu roku 2007 by měla být odstartována nová propagační kampaň, která bude zahrnovat TV reklamu, tiskovou inzerci, road show a další aktivity. Tento projekt však musí předem schválit Evropská komise. „Doufáme, že komise schválí i další připravovaný projekt na propagaci biopotravin, který je plánován na roky 2008 až 2010 a který by z poloviny hradila Evropská unie,“ dodává Frček.

Zdroj: ÚZPI