Je známo, že olejniny jsou perspektivní plodinou. „Zatím se řepka u nás vysévá na 300 tisíc hektarech, je spočítáno, že se dá pěstovat až na 370 tisících hektarech, pro takovou úrodu je prý zaručený dobrý odbyt,“ tvrdí Janů.

Setuza chce ročně zpracovat 550 tisíc tun řepky, z toho 160 tisíc tun na metylester. Celkem by mělo jít na nepotravinářské využití v budoucnu v Setuze 300 tisíc tun řepky a 250 tisíc na potravinářské využití.

Ať se metylester a biolíh prodávají doma

Setuza v posledních letech investičně vsadila na biopaliva a ani ona nepřivítala rozhodnutí vlády nepodporovat výrobu biopaliv s jásotem. „Setuza má více než 50 procent trhu s metylesterem, potažmo s biopalivy. Chceme dodávat především na český trh, a proto říkáme vládě, dejte ze zákona povinnost, ať se přimíchává plošně do fosilních paliv,“ uvádí generální ředitel Janů.

„Hlavně, ať se metylester a biolíh prodává doma a ne, abychom byli nuceni jen vyvážet, protože doma stále chybí potřebná pravidla. Němci na nás dělají dlouhý nos, protože oni si na rozdíl od nás plní nařízení Evropské unie pro používání biopaliv. S nástupem nové vlády jsem předpokládal, že převládne rozum a pragmatismus a i v ČR začneme uplatňovat taková pravidla, jaká se používají v jiných zemích EU. Je jednoduché zjistit, jak je tomu v Německu, Rakousku, co se tam osvědčilo a nejít svou, prazvláštní cestou. Nechtěli jsme nikdy dotaci, ale pokud se odbourala i vratka spotřební daně, doplatí na to jen stát, nevidím v tom žádnou výhodu pro společnost,“ vypočítává zápory rozhodnutí nové vlády v případě biopaliv František Janů.

Brusel podpoří pěstování surovin

Pokud se biopaliva, jak říká ministryně zemědělství Vicenová, budou přimíchávat procentuálně od poloviny příštího roku, počítá se s růstem ceny benzínu a nafty v řádu desetihaléřů, zhruba až o 40 haléřů. To není nic tak hrozného, co by řidiče odradilo od ježdění. František Janů ale upozorňuje na jinou skutečnost. Jistě je potěšitelné, že podle posledního rozhodnutí Evropské komise bude i osm nových států mít možnost dotovat pěstování plodin s nepotravinářským využitím. To se samozřejmě týká i řepky.

Zemědělci v České republice a dalších sedmi nových členských zemích budou moci dostávat na pěstování plodin používaných k výrobě biopaliv dotace, které byly dosud k dispozici pouze pěstitelům ostatních států Evropské unie, říká se ve zprávě z Bruselu. Rozšíření této dotace na 45 eur (asi 1280 Kč) na hektar navrhla letos 21. září Evropská komise.

• „Všichni potřebujeme podpořit produkci surovin pro biopaliva,“ řekla komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová. „Je spravedlivé, aby tuto podporu mohli využít zemědělci ve všech členských státech,“ dodala.

• Změna se vztahuje na osm nových zemí (ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko), pro které platí v rámci společné zemědělské politiky unie jednodušší přechodný systém zemědělských dotací SAPS. Tak pro úplnost zní bruselské konstatování.

Kontrola se zpřísní

Co to ve svém důsledku znamená? Generální ředitel Setuzy upozorňuje na takzvanou popelní daň. Bude se velmi přísně posuzovat využití řepky k nepotravinářským účelům, a to včetně šrotů, které se nesmí dávat do krmiv, ale spálí se. Využijí se energeticky. „Nic se z takto vypěstované a dotované plodiny nesmí potravinářsky využít,“ dodává Janů. „A buďme si jisti, že pokud Evropská unie něco vydá, velmi přísně kontroluje, zda se dodržují předpisy. Tyto peníze totiž nepůjdou z domácích rozpočtů, ale jako dotace z Evropské unie.“ Dojde ke zpřísnění kontrol mezi prvovýrobcem a zpracovatelem. Smluvní vztahy budou totiž do budoucna výhradně přímé mezi těmito subjekty bez dalších prostředníků.

Zatím vláda řekla producentům a zpracovatelům jednu zprávu, a to že nikdo z biopaliv nedostane nic, připomíná Janů. „Nikomu nic a nenastavit pravidla, to je neuvěřitelné a pro investora to znamená jediné. Byl by v současné době šílenec, aby vynaložil zhruba 1,8 miliardy do výstavby nové kapacity na biopaliva a šel dobrovolně do tohohle rizika. Navíc je jisté, že banky budou velice zdrženlivé při podpoře takových investic, které jsou navíc během deseti let nesplatitelné,“ zdůrazňuje.