Jak uvedl, v tamní komoře, přesně federaci farmářů, je celkem sedm právníků a každý z nich je na něco specializován.Fredrik Bonde má na starosti vlastnická práva k půdě. Ve Švédsku z celkové výměry  této země připadá na zemědělskou půdu celkem 7 procent. Je z poloviny vlastněna soukromými zemědělci a o 50 procent zemědělské půdy se dělí různé asociace a další seskupení, stát a církev. Zájmem federace je nesnižovat rozměr zemědělské půdy a jejich lobing v parlamentu  je někdy velmi ostrý a tvrdý.“Stále více , bohužel i velmi kvalitní půdy, by chtěly odkrojit supermarkety a průmyslové firmy. My o ni bojujeme a žádáme vládu  o ochranu zemědělské půdy,“ uvedl Bonde. Dodal, že pro soukromé vlastnictví má mnohem větší pochopení současná vláda. „Sociální demokraté, které nedávné volby z jejich činnosti vyšachovaly, už takový zájem o podnikání a podnikatele neměli. Zejména pro zemědělce tuto změnu ve vládě vítáme,“ uvedl Bonde. Prozradil, že má velký zájem spolupracovat s českou agrární komoru. „Po roce 1990 došlo ke změně vlastnických práv k půdě a velmi nás zajímá další vývoj ve vlastnických vztazích,“ říká švédský právník, který ví o tom, že v České republice  z valné části vlastní půdu lidé, kteří na ní nepracují a propachtují ji.

Sama jsem takovým vlastníkem půdy, uvádím příklad a dodávám, že půda naší rodiny je v nejúrodnější oblasti pod Řípem. Za hektar pronajaté půdy jsem od jedné zemědělské společnosti dostávala donedávna pachtovné, pytel brambor. „Kolik jste platila z takového pytle na daních,“ pohotově se optal Bonde. Pro mne to znělo úsměvně,ale skutečnost ve Švédsku je taková, že hektar půdy má cenu 300 tisíc korun a pachtovné je 10 tisíc švédských korun, což je zhruba 30 tisíc českých korun. Právě z nich, po obdržení pachtovného, zaplatíte 30 procentní daň. Pokud ovšem z těchto peněz neinvestujete dál nějakou částku do zemědělské činnosti, to se potom dělá odpočet a velmi přísně se posuzuje zda výdaj byl nutný a odpovídá potřebám zemědělce.

Ve Švédsku mají stejně jako u nás zájem o koupi půdy Holanďané a Dánové. Pro cizince není problém koupit půdu, neexistují tam omezení. Jen když švédský zemědělec prodává půdu nějaké asociaci  nebo průmyslové firmě , jsou kolem toho určité právní složitosti a není to tak jednoduché. Také se nejdřív musí vyjádřit soused, zda by případně on neměl o půdu zájem. Jiný kraj, jiný mrav, ve Švédsku ale agrární komora a její regionální pracoviště má daleko větší možnosti v lobingu a prosazování zájmů zemědělců. Rady švédského právníka jsou proto nad zlato a spolupráce se bude dál rozvíjet.

„Slyšel jsem o postupu české vlády v případě biopaliv. Naše země jejich výrobu a produkci plodin k těmto účelům dotuje, vyplácí se nám to. Chceme být nezávislí v dodávkách energie, podpora biopaliv se naší společnosti velmi vyplácí,“ uvedl Bonde.

Spolupráce a předávání zkušeností bude  proto z různých  úhlů zemědělské činnosti a podnikání.