- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Deklarace z 2. Kongresu evropských farmářů ze 17. října 2006 přijatá ve Štrasburku.
Ku příležitosti 2.“Kongresu evropských zemědělců” ve Štrasburku, schválili zemědělci, účastníci Kongresu následující deklaraci:
Zemědělství – nepostradatelné pro evropskou společnost
Evropské zemědělství je charakterizováno rozmanitostí a trvalým charakterem jak svých potravin, tak produkcí obnovitelných zdrojů a poskytováním dalších služeb včetně ochrany kulturní krajiny a životního prostředí.
Zajišťuje poskytování zdravých potravin Evropě.
Zemědělství je, jako poskytovatel potravin, obnovitelných surovin a četných služeb ve vztahu k životnímu prostředí důležitou součástí hospodářství jako celku a je nepostradatelné pro evropskou společnost.
Tato rozmanitost služeb, a to ať jsou obchodovatelné nebo neobchodovatelné, jako je ochrana kulturního dědictví krajiny, může být dlouhodobě zajištěna pouze tehdy, jestliže je činnost v zemědělství ze všechny jeho společnosti poskytované služby kompenzována tak, jako je tomu u ostatních sektorů hospodářství.
Zemědělství je hospodářskou základnou venkovských oblastí a to pro 90% území EU. Spolu s příjmovými a výdajovými sektory poskytuje práci a potraviny více než 34 mil. zaměstnanců.
Evropští farmáři jsou na výzvu připraveni
Evropský model zemědělství čelí zvýšenou měrou globalizovanému světu, kde jsou v praxi uplatňovány různé vize zemědělství a jsou stavěny do vzájemné přímé konkurence. Zatímco je evropský trh ještě více a podstatněji otevřen třetím zemím, jsou současné nástroje řízení trhu významně oslabeny nebo se od nich upustilo a nové nástroje jsou často nedostatečně financovány.
Evropští farmáři jsou předurčeni vyrovnat se s hospodářskými výzvami a udělat vše co je v jejich silách, aby pro sebe dosáhli větší konkurenční výhody.
Rovněž vyvinou v budoucnu veškeré úsilí, aby zlepšili kvalitu své produkce, a to ať jde o potraviny nebo obnovitelné zdroje surovin a aby učinili svou produkci ještě trvalejšího charakteru. Zejména je důležité zajistit úplnou transparentnost výrobních producentů a úplnou vysledovatelnost- traceability zemědělských produktů.
Evropští farmáři důrazně požadují nezbytné, stabilní obchodní podmínky, které v průběhu doby zajistí zemědělství trvalý charakter v oblasti sociální, ekologické a budoucího rozvoje. Tyto politické podmínky musí podporovat farmáři svým vlastním úsilím.
To znamená pečlivé zkoumání všech opatření přijatých na úrovni EU a národní úrovni a určit jaký vliv by mohla mít na schopnost evropského zemědělství úspěšně konkurovat a jaký by mohl být jejich dopad na hospodářství a sociální strukturu venkovských oblastí. Trvalé normy produkce musí být globálně podporovány prostřednictvím příslušných mezinárodních orgánů.
Při vyjednáváních v rámci WTO, musí Komise zabezpečit současnou zemědělskou politiku EU. Nesmí činit žádné ústupky, které by šly za poslední nabídku z října 2005. Neobchodním zájmům musí být v rámci vyjednávání ve WTO přisouzen větší zřetel.
Rozhodnutí vedoucích představitelů státu a vlády z prosince 2005 o zajištění rozpočtu pro zemědělskou politiku EU musí platit do roku 2013 a nesmí být ohroženo revizí politik EU v letech 2008/2009. Dobrovolná modulace ve výši 20% plánu přímých plateb přidělená farmářům v rámci 1. pilíře SZP musí být odmítnuta.
Farmáři a jejich zemědělská družstva jsou klíčovými aktéry ve venkovských oblastech a hrají stěžejní roli při zachování a rozvoji konkurenceschopnosti a trvalého charakteru zemědělství. Takto unikátním a nenahraditelným způsobem přispívají k dosažení lisabonských cílů. Priori- tou by proto mělo být v rámci politiky rozvoje venkova zlepšit konkurenční výhodu zemědělství. To se musí odrážet jak v navržených opatřeních, tak i při stanovení rozpočtu.
I po reformě zemědělské politiky v roce 2003, musí Evropská komise nadále žít podle zásad odpovědnosti směřujících ke stabilizaci evropských zemědělských trhů. To zahrnuje sledování státních intervenčních opatření, jež vyrovnají větší výkyvy v oblasti produkce (například u obilovin, vína, ovoce a zeleniny, mléka a hovězího).
SZP by měla poskytnout farmářům EU nástroje na zabezpečení vhodné podpory v případě budoucí krize trhu, přírodních pohrom, nemocí zvířat a bezpečnosti potravin.
Nadcházející reformy tržních organizací pro víno a ovoce a zeleninu musí zejména usilovat o zvýšení konkurenceschopnosti evropských producentů a postavení na trhu při respektování zvláštností tohoto důležitého evropského sektoru.
Komise musí ve svém pokračujícím úsilí při vytváření politiky v oblasti trhu s mlékem včas vytvořit návrhy týkající se budoucího režimu mléčných kvót. Producentům mléka musí být umožněno, aby sem novému vývoji přizpůsobili a upevnili své postavení na trhu.
Tato politika musí rovněž zakládat spolehlivý rámec pro zelenou biotechnologii. Spotřebitelé i producenti musí mít i nadále dlouhodobou možnost svobodného výběru. Musí být zajištěna koexistence geneticky modifikovaných organismů GMO, konvenčních i ekologických plodin.
Evropské zemědělství nesmí být zbaveno možností, jež nabízí biotechnologie a věda. Toto zvláště platí pro obnovitelné suroviny.
Výroba obnovitelných surovinen, které významným způsobem přispívají k zabezpečení energetické politiky a ochrany klimatu EU musí být podporována prostřednictvím politiky soudržnosti EU a národních politik. To zahrnuje uspokojivou úpravu pro míšení, dostatečnou daňovou úlevu a účinná pravidla ochrany hranic. Pro obnovitelné suroviny jsou potřebné napříč Unií dostatečné platby na plochu, aby byly takto zajištěny žádoucí pobídky.
Evropští farmáři vítají přístup Evropské komise ve vztahu k politice výzkumu přijaté v 7. výzkumném rámcovém programu a požadují do budoucna dostatečné finanční prostředky pro výzkum. Zemědělská družstva, jež jsou zpravidla malými nebo středními podniky, musí být rovněž schopna účastnit se v tomto rámci výzkumných projektů a mít prospěch z jejich výsledků. Musí být přikládána větší důležitost šíření a praktické realizaci objevů.
Kromě reformy musí být evropská zemědělská politika zjednodušena, avšak toto zjednodušení by nemělo vést k dalšímu oslabování a úplné deregulaci SZP. Transparentnost zemědělských plateb musí být prováděna stejným způsobem jako je tomu u všech státních plateb firmám a soukromým osobám. Každé odlišné zacházení se zemědělskými platbami by mělo být odmítnuto.
Zvyšující se silná koncentrace v zásobování zemědělskými produkty mezi maloobchodníky oslabuje postavení zemědělství na trhu. Proto by měly být s našimi partnery podniknuty další kroky, aby se změnila rovnováha v potravinovém řetězci a bylo v potravinovém řetězci dosaženo spravedlivých obchodních podmínek. Takové opatření by mělo být jednoduché proveditelné a pro uživatele přijatelné. Mělo by být zaměřeno jak z hlediska regulatorního (například zákon o konkurenci, omezovat zneužívání kupní síly), tak volitelných plánů (například kodex správné praxe, plány zajištění kvality).
Zemědělská družstva hrají důležitou úlohu při vytváření a rozvoji nových produktů a značek s vyšší přidanou hodnotou a všeobecně při posilování firem vlastněných a řízených farmáři. Je nezbytné zajistit, aby ani legislativa, ani obvyklá praxe nepůsobily na družstevní obchodní model rozdílným způsobem. Nedávno vstoupivší v platnost zákon o Evropské družstevní společnosti nakonec poskytuje farmářům nástroj k rozvoji jejich obchodních aktivit v pravdivém duchu společného vnitřního trhu.
Státní pomoc pro podporu zemědělských produktů v rámci Společenství je velmi významnou pomocí pro Evropské zemědělství a její poskytování musí pokračovat i v budoucnu. To samé platí pro podporu pro chov hospodářských zvířat a boj proti sanitárním a fytosanitárním nemocem. Zákaz tohoto a další národní pomoc by oslabily konkurenceschopnost evropského farmářství.
Poku jde o chov dobytka, musí být dodatečná opatření zaměřená na zlepšení pohody zvířat podporována v případě zemědělství z hlediska principu, musí být regulována všeobecně a na věděckém základě. V tomto procesu musí být vzata v úvahu mezinárodní konkurenceschopnost. Dodatečná zvláštní nařízení pro jednotlivé druhy zvířat nejsou považována za vhodná.
Evropské zemědělství podporuje veškerá státní opatření ke zlepšení kvality. Pokud jsou výrobní normy spojeny s růstem výrobních nákladů, musí být prioritně zavedeny v mezinárodním měřítku.
Při doplnění směrnice EU o ochraně rostlinných produktů musí být věnována péče vypracování jasných kriterií pro schvalování a musí být zajištěno, aby měli evropští producenti přístup k dostatečnému množství jejich aktuálních obsahů.
Při zajišťování konkurenceschopnosti zemědělství mají rostoucí význam evropská nařízení pro ochranu životního prostředí, vodních zdrojů a ochrany půdy. Farmáři jsou si velmi dobře vědomi své odpovědnosti za životní prostředí a ostatní skupiny společnosti si podobným způsobem musí být vědomy jak vysokou hodnotu ve vztahu k životnímu prostředí zemědělství poskytuje. Evropští farmáři podporují významné ekologické normy jež chrání a zlepšují kvalitu životního prostředí Evropy.
Odmítají však zavedení takových požadavků, které se v dnešním světě nedají splnit a které by akorát znemožnily pokračování zemědělské činnosti.
Konec deklarace.
Program ve dnech 16.-17.10.06 v rámci Kongresu C/C.
Klíčovým projevem bylo vystoupení komisařky EU pro zemědělství, rybolov a rozvoj venkova, které však většinu účastníků velmi zklamal.
Komisařka nejprve vystoupila se všeobecným projevem, který se soustředil zejména na
Priority EU a cíle, kterých chce v oblasti rozvoje venkova dosáhnout v letech 2007-2013.
Všeobecně.
Byla zahájena iniciativa EK, která směřuje k vyčlenění venkovských oblastí z programu-projektu Informační společnost a vytváří pro rozvoj venkova prioritu.. Integrace venkovských oblastí do tohoto projektu je sice významné, ale prioritou zůstává, aby byl tento projekt financován ze zdrojů určených pro regionální rozvoj a nikoliv ze zdrojů určených na rozvoj zemědělství.
Je velmi důležité, aby politika rozvoje venkova zajistila jeho trvalý rozvoj a udržitelnost a zejména maximalizovala pracovní příležitosti pro ženy a mladou zemědělskou generaci.
EK snaží zjednodušit administrativu spojenou s programem politiky rozvoje venkova. Ovšem proces zjednodušení by neměl být rozhodován pouze administrativně „ od stolu“, ale měli by se do tohoto procesu zapojit také přímí účastnící a příjemci podpor. Z tohoto důvodu žádá EK zemědělce, aby byli schopni presentovat svoje jednotlivá opatření vedoucí k zjednodušení agendy žadatele o podporu ve spolupráci s jednotlivými členskými státy EU, tak jak budou tyto země předkládat svoje programy rozvoje venkova.
Priority spojené s konkurenceschopností.
Ziskovost musí být základním cílem zlepšené konkurenceschopnosti v rámci zemědělství a lesnictví. Zvýšená pozornost věnovaná produkci výrobků se zvýšenou přidanou hodnotou výrobců/pěstitelů může vést ke snížení náročnosti a intenzivního charakteru práce zemědělců.. Zvláštní pozornost v kontextu nepotravinářské výroby by měla být věnována obnovitelným zdrojům energie a plodinám vhodným jako suroviny pro průmyslové využití.
Současná reforma SZP, zvýšená úroveň liberalizace obchodu, náročné standardy na ochranu životního prostředí a animal-welfare přináší spolu restrukturalizaci sektoru zemědělské výroby..
S cílem dosažení těchto priorit, by se členské státy EU měly zaměřit na podporu klíčových akcí, kterými jsou:
- investice do modernizace zemědělství a obchodu s tím spojeným s cílem dodržování daných standardů,
- vytváření pobídek pro mladé lidi a ženy pro práci v zemědělství,
- vychovat ze zemědělců a lesníků silné prodejce, aby se mohli lépe zapojit do potravinového řetězce.
- podpořit zemědělce a zemědělská družstva, která se zúčastní procesů a projektů vedoucích ke zlepšení kvality,
- vytvořit nová odbytiště pro zemědělskou a lesní produkci,
- umožnit, inovovat a zlepšit přístup k výsledkům výzkumu a vývoje,
- podpořit komercializaci , zavádění-promoci a marketing zemědělských produktů,
- podporovat zakládání sdružení výrobců, zejména v nových členských zemích EU.
- „rozpohybovat „ jednání na půdě WTO po volbách do Kongresu USA, snad počátkem příštího roku.
Priority, které se vztahují k ochraně životního prostředí a režimu nakládání s půdou.
Jestliže chceme dosáhnout uvedených cílů v rámci SZP, musí být tyto cíle explicitně propojeny s veškerými aktivitami v zemědělství a lesnictví. Čistě ekologické cíle by měly být financovány v rámci politiky EU, která se týká ochrany životního prostředí. Priority musí jít ruku v ruce s dostatečnými finančními zdroji. Hlavními prioritami určenými pro plánu rozvoje venkovských regionů a příslušných nařízení s tím spojených musí být:
- ochrana zemědělských aktivit v v nejméně výhodných oblastech ( LFA ),
- plné využití zemědělských a lesnických kapacit a možností v boji s klimatickými změnami,
- ochrana a podpora biologické rozmanitosti a údržby krajiny.
S cílem splnění těchto cílů a priorit by se členské státy měly zaměřit na podporu následujících hlavních akcí:
- ochrana zemědělské půdy,
- zavádění obnovitelných zdrojů energie a materiálů a zvýšit kapacity na jejich zpracování a výrobu,
- podpořit pokračování zemědělské činnosti v horských oblastech a dalších LFA,
- podporovat zemědělce, aby byli schopni splnit normy a standardy EU, které se týkají ochrany životního prostředí, včetně nitrátové směrnice, ochrany volně žijícího zvířectva a nařízení vztahující se k režimu ochrany povrchových a podzemních vod.
Priority vztahující se k širšímu chápání pojmu rozvoje venkova.
Zemědělství je „ekonomickou krví„ hospodaření venkovských oblastí a jako takové musí získat zpět svoji „živost„ aby bylo schopno plnit úkoly spojené se zlepšením životních podmínek na venkově a bylo pro endogenní populaci zde žijící trvalou jistotou. Direktiva musí být naplněna v kontextu, který bere v úvahu relativně nízkou příjmovou hladinu ve venkovských oblastech, včetně situace v zemědělství,což má negativní dopad na kvalitu života na venkově-například migrace mladých lidí a žen mimo oblast zemědělské výroby a mimo venkov také.
Navíc, aby bylo možno podpořit setrvávání zemědělců a jejich rodin ve venkovských oblastech, musí jim být umožněn stejný přístup ke zboží a službám, jaký se dostává obyvatelům měst.
Zejména v některých nových členských zemích hrají zemědělská družstva důležitou roli, a proto se musí tato i nadále rozvíjet a modernizovat.
V krátkodobém horizontu se chce EK – komisařka M. Fischer- Boel zaměřit na reformu sektoru vína, reformu sektoru ovoce a zelenina a pěstování banánů v Evropě; v dlouhodobém časovém horizontu pak na zjednodušení SZP a prosazování zvýšených výdajů na aplikovaný výzkum a rozvoj bio-paliv.
V rámci diskuse k jejímu projevu vystoupili zástupci Dánska- P. Gaemelke a předseda Zemědělského svazu Walesu a italský zástupce, kteří společně kritizovali byrokracii EK, požadovali úplné zrušení křížové shody a napadli nový předpis zaměřený na zdravotní prohlídky: health-checks, které jsou spojeny s platbami.
Zástupce Litvy přednesl společnou deklaraci pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska, kde si opět stěžoval na nedostatečnou podporu EU těmto zemím a stále přetrvávající dopady sovětské éry. Toto vystoupení příliš nezapadlo do kontextu Kongresu. Konečně také vystoupil prezident AK ČR Ing. Veleba, který kritizoval likvidační strategii EK ve vztahu k pěstování cukrovky a likvidaci cukrovarnického průmyslu v ČR a žádal na komisařce vysvětlení.
Paní komisařka ve svojí souhrnné odpovědi sdělila, že zdravotní kontroly jsou nutné, protože „ není možné léčit pacienty, až když propukne nemoc, ale je nutná pravidelná preventivní prohlídka“; zástupci Litvy sdělila, že souhlasili v rámci přístupových jednání s podmínkami za jakých se stanou členy EU a prezidentovi Velebovi neodpověděla vůbec.
Ostatní vystupující řečníci byli spíše „ doplňkem“, jako například vystoupení zástupce Svazu výrobců automobilů ze SRN, který se zaměřil na výrobní strategii snižování spotřeby a snižování emisí, zástupce města Štrasburku a zástupci jednotlivých německých a francouzských svazů, které byli našimi hostiteli, se omezili na pozdravné projevy, stejně tak prezidenti C/C D. Cashman a R.Schwarzboeck.
Účast byla oproti loňskému roku asi o 1/3 menší, celkem asi 250 delegátů- loni cca 400, včetně zástupců z nečlenských zemí EU, paradoxně chyběli i zástupci Rumunska a Bulharska, které řečníci ve svých připravených projevech oslovovali. Proto se také zasedalo v menším sále v budově Rady.
Zprávu zpracoval: Ing. Miroslav Louma, ZS ČR, V Praze dne 18.10.2006