Jinak je ale vše bezvadné, snaha vyhovět farmářům veliká, sliby vlády se plní, vyhrožování demonstracemi byl holý nerozum. Navenek to vypadá všechno pěkně, logicky, všichni dělají všechno pro české zemědělství, jenom ty výsledky se jaksi nedostavují.

Podívejme se na problém z pohledu toho, koho se to všechno týká, tedy z pohledu Agrární komory ČR.

Zahrnujeme všechny formy hospodaření

Zastupujeme zhruba 107 tisíc pracovníků resortu, zahrnujeme všechny formy hospodaření. Třeba soukromě hospodařících rolníků je v komoře tisíc osm set. Ale k věci.

Chci především naprosto jasně říci, že nebýt našich aktivit, včetně avizované demonstrace v případě neúspěchu, byli bychom v příštím roce chudší o 1,9 miliardy korun. Není mi známo, že by nám ministerstvo zemědělství či vláda vyšla vstříc a cokoli navrhla či se dokonce snažila prosadit. Byli jsme to my a část poslanců sněmovny, kteří dokázali prosadit pozměňovací návrh navýšení top-up o 1,9 miliardy korun. Proč tiskové zprávy z ministerstva zemědělství a vyjádření ministryně Vicenové si tento výsledek přisvojují, nevím. Je to nedůstojné a trapné, a bylo to jinak. Máme snad brát jako podporu a dodržení slibu, když ani jeden poslanec ODS v rozpočtovém výboru pro pozměňovací návrh, který jsme vylobbovali, nezvedl ruku a ten prošel o jediný hlas?

Podobná anabáze se rozehrává u národních dotací, které vláda na návrh MZe snížila o 25%. Jdeme na to znovu přes poslance zemědělského výboru, kteří jsou na naší straně a spolupráce s nimi, včetně jeho předsedy Jiřího Papeže, je velmi dobrá. Jsem zvědav, pokud budeme úspěšní, jaké slovní veletoče zvolí tisková mluvčí Mze.

Masivní podpora zemědělců v Polsku

A teď mně dovolte pohled, jak tyto věci dělají sousedi z Polska. Mají plné dotace, ministerstvo zemědělství jedná v plné shodě s polskou agrární komorou a čas „her na slepou bábu“, který musíme trávit my, věnují na skutečnou agrární politiku, jejíž směr je jenom jeden – pomoci polským zemědělcům a přibrzdit tlak Bruselu.

„Tato vláda si dala za úkol masivně podpořit zemědělce“ jsou slova státního tajemníka polského ministerstva zemědělství Jana Ardanowského, kterými zahájil naše přijetí počátkem prosince ve Varšavě. Výsledky se dostavují, agrární soustavu řeší systémově, například rostlinnou výrobu. Hlavní směr jsou biopaliva, na které počítají ze 17 milionů hektarů orné půdy podíl dva až tři miliony hektarů. Už teď mají schválen zákon, podle kterého si zemědělci budou moci přidávat do nafty řepkový metylester, jež bude osvobozen od daně, a využít ho pro vlastní spotřebu 100 litrů na každý hektar. Podle toho vypadají v Polsku pole, kde je vidět výrazný nárůst řepky. Není třeba zdůrazňovat, že si tím pomohou i v cenách obilí, na které zbude méně ploch. A u nás? Vše bez podpory. Hádejte, jak dopadne naše soutěž s Poláky, kteří budou mít levnější pohonné hmoty? Je to neznalost, či úmysl? Myslím si, že to druhé.

Podobně systémově řeší živočišnou výrobu. Aby zastavili snižování stavů skotu, zavádí na místo platby na VDJ platbu na zelenou plochu a kukuřici ve výši 200 eur/ha s podmínkou minimálně 0,4 VDJ/ha půdy. Tímto opatřením si sníží tlak na produkci mléka a převedou ho do nárůstu masného skotu.

Dofinancování rozvoje venkova je v Polsku garantované vládou

Příkladů polské agrární politiky je ale více. Například, že polská vláda a Sejm schválily pro příští roky veřejnou garanci peněz na dofinancování EAFRD. A to bez ohledu na to, kdo bude vládnout. Nebo - že mají v Bruselu vyjednané výjimky z národních podpůrných programů o další tři roky (zejména jde o výhodné úvěry), které měly končit k 30. dubnu 2007. Že připravují nový systém pojištění s ingerencí státu 50 až 60 %, razantní zjednodušení předpisů a vyhlášek a jiné.

To jsou fakta, tak to dělají u sousedů a jsou úspěšní. Neznají děsivá čísla propadu agrárního obchodu a exploze dovozů. Obnáší to poctivá práce ve prospěch vlastního resortu. Tu nemohou sebelepší a sebepočetnější tisková prohlášení nahradit, a proto mám radu do nového roku 2007 – méně prohlašovat, více vzájemně diskutovat a hlavně konat! Už příliš dlouho se totiž nic neděje a docela se připozdívá.

Čtvrtý ministr zpátky v pořadí od současnosti Jaroslav Palas k zemědělcům – prvovýrobcům vstřícný nebyl. Další dva po něm žádnou velkou roli díky krátkému času sehrát ani nemohli. Poslední činí množství rozhodnutí, která ale většinou nejsou v náš prospěch. Je tedy třeba počkat, kým bude obsazen resort v nové vládě a pak se rozhodnout a konat. Znamená to, buď si jako kolegové v Polsku sednout ke stolu, dohodnout řešení a to prosazovat, anebo přistoupit ke zcela jinému řešení, kterého se mnozí v souvislosti s tlakem na zvýšení přímých plateb tak obávali. Jedno, nebo druhé, nic mezi tím. Jsem pro první řešení, ale pokud nebude možné, budu prosazovat to druhé.

Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR