Poslední kroky učiněné Ministerstvem zemědělství ČR, které mohou  mít podle našeho názoru zásadní dopad na řadu sektorů  zemědělství v ČR, nás ale přesvědčují o opaku a naplňují nás pocitem beznaděje a smutku.

Vezmeme-li popořádku z našeho pohledu dva nejvíce znepokojující kroky učiněné resortem MZe ČR, jedná se zejména o zpoždění v náběhu Programu rozvoje venkova v rámci nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro období od roku 2007 do roku 2013 a přerušení projednávání návrhu o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám zkráceně TOP-UP v podobě jaký byl uplatňován v posledních dvou letech.

Program rozvoje venkova:

 Z pohledu zemědělských podniků hospodařících v působnosti naší agrární komory se jako nejvíce znepokojující objevuje otázka opoždění prováděcích předpisů pro opatření osy I a
osy II. Na různých odborných akcích často podporovaných MZe ČR jsme byli přesvědčováni a ubezpečováni v tom, že Česká republika je první zemí, která předložila Program rozvoje venkova k notifikaci „do Bruselu“ a bude také první zemí, kterým bude Program rozvoje venkova notifikován.

Jako zemědělci jsme sice byli z minulých let zvyklí, že zavádění nových právních předpisů má často zpoždění oproti původním harmonogramům a jejich předkládání zemědělské veřejnosti se děje ve lhůtách počítaných na dny, maximálně týdny tak, jak tomu  bylo u projednávání a zavádění jednotlivých nařízení vlády k HRDP. Máme ale velmi vážnou obavu, která vychází ze zkušeností minulých let, zda budou v roce 2007 opatření v rámci osy I. a osy II. vůbec realizována. Přitom je všeobecně známo, že výše podpory zejména u agro-envi opatření podle Programu rozvoje venkova je vyšší ve srovnání s podporami podle HRDP (ekologické zemědělství, ošetřování TTP, zatravňování, aj.). Podle nás to znamená jediné. Zemědělci přijdou zbytečně o zvýšené podpory, s kterými v řadě případů počítali.

Národní doplňkové platby k přímým podporám:

Z informací přednesených zástupci MZe ČR, které zazněly na komoditní radě na SZIF a také na komoditní radě pro mléko a skot při Agrární komoře České republiky, jsme velmi vážně znepokojeni. Přes naši dlouhodobou snahu prosazovat zvýšení  podpor chovatelům skotu, producentům mléka a pěstitelům lnu se jeví Vaše rozhodnutí pozastavit projednávání nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám v podobě jaká byla v minulých letech, podle našeho názoru jako naprosto likvidační a diskriminující všechny zemědělské subjekty, které doposud skutečně zemědělsky hospodařily. V případě přijetí Vašeho návrhu rozdělení finančních prostředků v TOP-UP na hektary zemědělské půdy Vám v první řadě poděkují právníci z Václavského náměstí, kteří obhospodařují například 15 000 ha zemědělské půdy v pohraničí a kteří pro maximalizaci svých zisků prakticky nechovají žádný skot. V případě vyplácení finančních prostředků TOP-UP ve vazbě na hektar zemědělské půdy a ne na vybrané sektory (VDJ, len, vybrané plodiny na orné půdě) dojde zcela jistě k likvidaci stavů skotu v naší oblasti a zcela jistě dojde i ke snížení produkce mléka. Jen pro vaší informaci se v současné době na celém okrese Jeseník vyrábí mléko již jen u 5 zemědělských subjektů v objemu cca 18 000 l/den a na celém okrese Bruntál je produkce mléka v objemu pouze cca 20 000 l/den. Nejenom, že se sníží rozměr českého zemědělství, ale dojde k dalším problémům souvisejících s otázkami „jak naložit s biomasou a proč snižovat výměru orné půdy“.

V rámci naší agrární komory jsme si provedli krátké šetření s propočtem využití přímých plateb podle systému EU 15. Do uvedeného šetření se zapojilo 12 zemědělských podniků z oblasti jak LFA, tak mimo LFA a výsledek je jednoznačný. Stávající systém naprosto diskriminuje zemědělské podniky, kteří provádí zemědělskou výrobu (produkují mléko a chovají skot). Jen u těchto 12 zemědělských podniků činní propad v možných finančních prostředcích v objemu cca 3 000 000,- Kč. Pokud by došlo k rozdělování finančních prostředků TOP-UP ve vazbě na ha zemědělské půdy, byl by propad u těchto zemědělských podniků daleko vyšší. Pevně věříme, že uvedený návrh bude jako naprosto diskriminační pro chovatele skotu dále nerozpracováván a že se Ministertvo zemědělství ČR vrátí zpět k podpoře vybraných komodit prostřednictvím TOP-UP a naopak , že dojde ještě k navýšení sazby platby na VDJ.

Závěrem si dovoluji jen pro odlehčení zaslat formulaci textu v odůvodnění k návrhu nařízení vlády o stanovení některých podmínek oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy pro rok 2007, kde se navrhuje, že z objemu 34,319 mil. EUR se pěstitelům cukrovky vyčlení v rámci oddělené platby za cukr 24,49 mil. EUR a zbytek bude rozdělen prostřednictvím SAPS, a kde se píše:

„Zároveň návrh nařízení vlády předpokládá příznivý dopad na pěstitele cukrové řepy (týká se cca 821 pěstitelů), kterým se přímou cukerní platbou kompenzuje ztráta způsobená snížením ceny cukrové řepy o přibližně 42 %. Za pozitivní dopad lze považovat snížení ceny cukru pro uživatele cukru, naopak nepříznivý dopad je očekáván u výrobců cukru. Cílem reformy je však výrazná redukce výroby cukru a počtu cukrovarů v EU. Návrh nařízení vlády nepředpokládá nepříznivý dopad na životní prostředí“.

Přestože v působnosti naší  komory je pouze několik pěstitelů cukrovky,  troufáme si tvrdit, že uvedený návrh nemá příznivý dopad na pěstitele cukrové řepy, protože Česká republika jako jediná dělí platbu pro pěstitele cukrovky a nevyplácí producentům cukrovky podporu v  plné výši a naopak je vystavuje riziku , že budou uzavřeny i další cukrovary v ČR se všemi nežádoucími dopady na pěstitele.

V Šumperku dne 22.12. 2006

Ing. Radek Musil
ředitel Okresní Agrární komory Šumperk