Radikální krok farmáři zdůvodňují dovozem vepřového masa do obchodních řetězců v Česku. Asi 150 až 200 protestujících se podle předpokladu komory sejde v 11:00. Zatím není rozhodnuto, zda bude silnice zcela zatarasena. Prezident Agrární komory Jan Veleba novinářům řekl, že to bude záviset na výsledku středečního jednání úředníků ministerstva zemědělství, farmářů a zástupců hypermarketů. Jednání se bude na ministerstvu konat v 16:00. "Předpokládám, že blokáda bude povolena," podotkl Veleba.

Rakouskou hranici si zemědělci vybrali z toho důvodu, že odtud začal nedávno ve velkém dovážet vepřové maso obchodní řetězec Interspar. Tento řetězec nedávno zrušil prodej českého masa ve více než polovině svých obchodů. Zahraniční vepřové maso prodávají také obchody Ahold nebo Tesco. Podle Agrární komory kvůli dovozu čeští producenti masa ročně tratí přes 2,4 miliardy korun.

Veleba uvedl, že blokády by se výhledově mohly týkat i hraničních přechodů s Polskem a Německem, odkud se také do ČR dováží významná část potravin. Požadují to někteří členové komory. Podle Veleby by takový postup musel podpořit celorepublikový sjezd komory, který se bude konat 29. března.

Chovatelé uvádějí, že kvůli loňské nízké úrodě obilí za poslední rok stouply náklady na chov prasat v průměru o 15 procent, výkupní cena zvířat ale ve stejném období klesla o 17 procent. V roce 2006 dostávali za kilogram živé hmotnosti 31,30 Kč, na počátku letošního roku už jen 27,40 Kč. Předseda Svazu chovatelů prasat Čech a Moravy Jaroslav Hajda prohlásil, že tuzemská produkce je stejně kvalitní jako dovozy. Česko se podle něj stává odbytištěm pro přebytky velkých cizích výrobců a domácí chovatelé musejí podstatně snižovat počty prasnic.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) s blokádami nesouhlasí. Podle něj se na jednotném evropském trhu dají těžko stavět bariéry obchodu. Čeští úředníci mohou pouze kontrolovat, zda prodávané maso odpovídá všem předpisům a je správně značeno. Odmítavě se k protestu před několika dny postavil také jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS).

K podobným protestům přistoupili v minulých letech i zemědělci v dalších zemích Evropské unie. Asi největší protestní akcí maďarských zemědělců byla na jaře 2005 série demonstrací, při nichž traktory blokovali některé silnice. Akce vyvrcholily protestem několika tisíc farmářů před budovou parlamentu v Budapešti a skončily po téměř třech týdnech dohodou s vládou o dodatečných financích a prodloužení doby splatnosti úvěrů. Vymoci na vládě dotace se pokoušeli blokacemi silnic do Budapešti zemědělci také o rok dříve, v únoru 2004.

Několik týdnů na jaře 2003 protestovali polští farmáři, kteří se domáhali zvýšení výkupních cen některých zemědělských produktů. Za zvýšení výkupních cen mléka demonstrovali před mlékárenskými podniky v březnu 2005 farmáři v Rakousku. Lepší cenu za svou produkci a odškodnění za ztráty, jež utrpěly při sněhové bouři, požadovaly tisíce zemědělců v Řecku začátkem roku 2002. Jejich demonstrace zahrnovaly i blokaci dálnice do Aténách.