- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Zapojení nových členských zemí do společné zemědělské politiky Zemědělství
Poslanci schválili zprávu, ve které zdůrazňují, že Evropská komise by měla u rozhodnutí týkajících se společné zemědělské politiky (SZP) brát více na vědomí problémy nových členských států.
Parlament se domnívá, že přestože byla integrace deseti nových členů do společného trhu zemědělských produktů jako taková úspěšná, nízká úroveň přímých dotací vytváří nerovné podmínky soutěže vzhledem k původní patnáctce.
Schválený podnět zdůrazňuje, že nové země, které se staly členy EU v roce 2004, měly zatím z rozšíření v oblasti zemědělství a potravinářství pouze částečný prospěch. Na druhou stranu ale musely vynaložit nemalé úsilí a prostředky při zavádění administrativních a zdravotních pravidel SZP, vyrovnat se růstem nákladů na výrobu, omezeným rozsahem programu SAPARD (pomoc pro kandidátské země v oblasti zemědělství), značnými obtížemi při uskutečňování programů pro rozvoj venkova a zastavením nebo poklesem produkce v některých sektorech následkem nedostatečnosti přidělených prostředků.
Poslanci proto žádají Komisi, aby "si uvědomila problémy, kterým jsou vystaveny nové členské státy a navrhla vhodná řešení bez toho, aby se odchýlila od pravidel řídících aplikaci SZP".
Nerovné konkurenční podmínky
Podle poslanců dlouhodobé postupné zavádění přímé pomoci v průběhu devíti let od aktu přistoupení vychází v nových členských státech z nízkého základu (25% částek vyplácených v EU). To vede k "nerovným konkurenčním podmínkám" mezi zemědělci v Unii.
Dále zpráva zdůrazňuje, že tyto země byly "donuceny" používat systém doplňkových vnitrostátních přímých plateb, tedy "formu spolufinancování a téměř zpětného převedení přímých plateb Společenství do působnosti členských států". To vedlo ke "značným politickým a hospodářským potížím v některých nových státech vzhledem k tomu, že tento systém velmi zatížil národní rozpočet a omezil možnost aplikovat systém státní pomoci".
Ovoce a zelenina, ruské embargo, kukuřice a med
Parlament dále ve zprávě vytýká Komisi a Radě, že se ukázaly jako "pomalé a neochotné porozumět specifickým problémům" těchto zemí "a poskytnout jim nezbytnou pomoc". Jako příklady zpráva uvádí problémy na trhu s ovocem a zeleninou, zvláště co se týká bobulovin a jablek. Dále zmiňuje neoprávněné zablokování polského exportu do Ruska a Ukrajiny ze strany těchto dvou zemí a navrhované zrušení intervenčních pravidel týkajících se kukuřice a dovozu medu ze třetích zemí.
Zdroj: © Evropská společenství, 1995-2006