O rozdělení kvót se Česká republika snažila od roku 2000. Ministerstvo zemědělství, které bylo v době přidělování cukerných kvót pod vedením sociální demokracie, odmítalo jejich rozdělení na pěstitele a trvalo na tom, že držitelem těchto výrobních limitů musí být cukrovary.

První rozdělení kvót zrušil v únoru 2001 Ústavní soud pro nedostatečnou oporu v zákoně. Další systém rozdělených kvót opět z velké části zrušil Ústavní soud – v říjnu 2002. Potřetí Ústavní soud projednával stížnost na nespravedlivě rozdělenou národní kvótu, včetně její rezervy na začátku roku 2006. Podstatou celého sporu byl především princip, jestli bude národní kvóta rozdělena mezi cukrovary nebo mezi pěstitele cukrovky. Pokud by kvóty byly rozděleny na pěstitele, žádný z cukrovarů by si na rozdělení kvót nemohl stěžovat a pravděpodobně by neodešel z českého trhu.

Eastern Sugar se rozhodl případ žalovat u arbitrážního tribunálu a následně odejít z českého trhu. Současné vedení ministerstva již nemohlo těmto krokům nijak zabránit.

Arbitrážní tribunál uznal jen část stížnosti firmy Eastern Sugar, která žádala náhradu 109 milionů eur. Z této částky má Česká republika zaplatit pouze 30 procent. 

Zdroj: Ministerstvo zemědělství