Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35117 lidí


apic-ak.cz, 8. duben 2007
Spojme úsilí v boji o trh

Sněm Agrární komory ČR je každoročně velkou událostí. Ze všech koutů republiky na něj přijíždějí zemědělci, aby nejen bilancovali a zhodnotili uplynulý rok, ale především se společně podívali do budoucnosti.

„Byl to rok řešení mnoha komoditních problémů, snahy o zlepšení vnímání zemědělců celou společností, propagace českých potravin, rok boje o agrární rozpočet, o zpomalení tendence zmenšování rozměru českého zemědělství, o založení racionální podpory zemědělství v rámci Plánu rozvoje venkova na období 2007 až 2013.“ Tak ve svém vystoupení stručně načrtl uplynulé období prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Byl to rok usilovného jednání, ale i protestních akcí. Potíž byla zejména v tom, že na partnerské straně jednání se vyměnili tři ministři zemědělství,“ dodal. Protože zvykem Jana Veleby není si stýskat, raději uvedl konkrétní fakta a východiska a zaměřil se na budoucnost.

Odvážné projekty
„Nenastal čas spojit úsilí v boji o místo na trhu, o místo na evropském trhu? Nenastal čas majetkového propojení mezi zpracovateli a prvovýrobci? Je několik agropodniků a holdingových systémů v našem zemědělství příkladem pro ostatní, nebo je to dosud převažující systém rodinných farem podporovaný evropskou společnou zemědělskou politikou?,“ dal Veleba podněty k zamyšlení.

„Velká kapitálová spojení dávají předpoklad i pro uplatnění systémů produkce a dodávek čerstvých a předzpracovaných potravin s přímou dodávkou do domácností nebo podniků veřejného stravování, včetně dodávek nových variant potravin s novými chuťovými vlastnostmi. Jsou to kapitálově, organizačně a logisticky náročné, odvážné projekty, které však již existují. Nicméně když je nebudeme realizovat, uskuteční je někdo jiný a někdo jiný z nich bude mít profit,“ pokračoval v úvaze prezident komory.

Rostlinné produkty pro energetické účely

„Další možností ke zvrácení strukturální nerovnováhy naší zemědělské hospodářské soustavy je využití rostlinných produktů pro energetické využití a další průmyslové zpracování. Česká vláda rozhodla o tom, že nebude dotovat programy pro přimíchávání biolihu do benzinu a metylesteru řepkového oleje do motorové nafty a nebude ani finančně podporovat nezbytné investice. Spolu s neustálým oddalováním startu obou programů taková situace oslabuje naši konkurenceschopnost a oddaluje řešení strukturální nerovnováhy mezi rostlinnou produkcí a jejím dalším zhodnocením,“ konstatoval na sněmu Veleba.

„Po soustředěném úsilí povolila konečně Evropská komise možnost uplatnění takzvaného uhlíkového kreditu i pro nové země. Při prokázaném využití plodin pro energetické účely obdrží pěstitel 45 eur na hektar. Ten, kdo z plodin energii vyrobí, bude muset složit kauci 60 korun na tunu plodiny a obdrží ji zpět až po prokázání použití k takovému účelu. K návrhu příslušného prováděcího předpisu již proběhlo připomínkové řízení. Této podpory se snad dočkáme již z letošní sklizně,“ vyjádřil víru v určitou stabilizaci v produkci energetických plodin Veleba.

Hovořil i o podpoře Evropské unie. „K rychlému zahájení lihobenzinového programu by mělo být dostatečným stimulem rozhodnutí Evropské komise dosáhnout dvacetiprocentní podíl energie z obnovitelných zdrojů na její celkové výrobě do roku 2020. Ke splnění tohoto cíle může přispět i podporovaná výstavba bioplynových stanic. V rámci diverzifikace do nezemědělských činností jsme prosadili částečnou podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a národních veřejných finančních prostředků, což umožní výstavbu asi dvaceti stanic ročně. Více se nepodařilo. Zájem je ovšem vyšší. Podle zkušeností s výstavbou a náběhem provozu budeme prosazovat posílení podpory z jiných nečerpaných titulů,“ řekl.

Jan Veleba se ve svém vystoupení zabýval jedním významným produktem za druhým. Zopakoval způsoby podpor a nezapomněl ani na méně často vzpomínané plodiny, které z našich polí mizí a je to určitě ke škodě zemědělců, ale i zpracovatelského průmyslu.

Plochy lnu, chmelnic a brambor ubývají

K jedné takové plodině, která naši republiku tolik proslavila v minulosti i v zahraničí, nesporně patří len. Vloni bylo přadného lnu zaseto už jen 2700 hektarů. I další naši specielní plodinu, která proslavila Českou republiku po celém světě, chmel, čekají zřejmě chmurné časy. Jeho výměra i přes dosavadní podpory na výstavbu chmelnic se tenčí. Složité bude udržet i výrobu škrobárenských brambor, kde byly do technologie pěstování i průmyslového zpracování vloženy rozsáhlé investice.

Nevýhoda podniků bez půdy

Ve svém vystoupení se Jan Veleba věnoval i prodeji půdy, s ní je podle jeho slov spojen i další problém. „Jak budeme eliminovat obrovskou nevýhodu podniků bez půdy, které u nás produkují většinu vepřového masa, jatečných kuřat a vajec, kdy společná zemědělská politika zná pouze dotaci na plochu. Při platbě na farmu nedostanou naše podniky bez půdy nic. Překonají tento handicap efektem z koncentrace? Je to asi možné – ale bez rozsáhlé, zejména technologické modernizace to nepůjde. To je asi hlavní cesta a měli bychom ji i finančně podpořit z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD),“ upozornil.

„Je třeba počítat s tím, že země EU-15 již přechází na platbu na farmu a oddělení plateb od produkce se stává skutečností, stejně jako se to stane u nás. Výhodnější pozice našich konkurentů je v tom, že dostávali u hovězího žíru specializační, porážkovou a sezónní prémii na skutečně chované a poražené kusy,“ uvedl Veleba.

Vzdělávání a poradenství

Agrární komora je silně zastoupena různými zemědělskými seskupeními a má i velmi početnou skupinu soukromě hospodařících rolníků. Do budoucna počítá s dalším upevněním pozic rodinných farem, dojde ke globalizaci specializujících se firem, určitě se počítá i s propojením producentských a zpracovatelských jednotek. Každá z těchto forem hospodaření bude mít velké šance se rozvíjet, k tomu je ale třeba co nejlepší a pohotový přísun informací. „Agrární komora se významně podílí na realizaci koncepce poradenství pro zemědělství a venkov vypracované MZe   a vyvíjí činnost při vzdělávání, jak prací v Národní radě pro poradenství, tak při praktické činnosti. V uplynulém období jen ústředí agrární komory ve spolupráci s krajskými agrárními komorami uspořádalo 32 seminářů s účastí více než 2600 osob. Semináře byly zaměřeny především na obchodní mechanismy EU, dotační politiku v ČR, méně příznivé oblasti LFA nebo iniciativu Leader,“ uvedl k tomuto tématu Veleba.

„Nespočet seminářů a dalších vzdělávacích akcí uspořádaly okresní agrární komory, členská společenstva a krajská informační střediska pro zemědělství. Tyto členské organizace také přímo organizují nebo samy provozují terénní poradenství. Zejména většina krajských agrárních komor úzce spolupracuje s krajskými informačními středisky (KIS). Tato střediska mají kromě jiných zdrojů k dispozici i informační portál komory,“ dodal Veleba. Na činnosti KIS se podle jeho slov projevuje spolupráce krajských úřadů a krajských zastupitelstev s krajskými agrárními komorami a dalšími nevládními organizacemi. A to se v budoucnosti bude prohlubovat. Jen tak je možné co nejlépe využívat programu EAFRD. „Rozvoj venkova je s ním úzce spjat, a to si agrární komora uvědomuje,“ řekl Veleba.

Členové AK ČR obhospodařují 1 731 694 ha zemědělské půdy
Počet členů v okresních agrárních komorách je: 3656, z toho 3184 zemědělských organizací včetně 1771 soukromě hospodařících rolníků.
Počet zaměstnanců: 103 128.
Zastoupení SHR (soukromě hospodařící rolníci) v orgánech OAK, RAK: 37 %.


Hodnocení => průměr 388
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář