Tam vidí Jan Hajda i další možnosti, a proto hovořil o další specializaci a zintenzivnění této produkce.

Kriticky se vyjadřoval k některým počinům bývalé ministryně zemědělství Mileny Vicenové. „Bylo pro mne velkým zděšením, když 16. prosince 2006 se objevila tisková zpráva z MZe, že Program rozvoje venkova se posune o jeden rok a my přijdeme o 650 milionů korun. V tomto směru jsme byli v senátu velmi aktivní. Nový ministr zemědělství Petr Gandalovič pochopil situaci. Oceňuji jeho vstřícnost,“ řekl Hajda. „Do programu agro-envi tak mohla doslova naskočit spousta kolegů, kteří by jinak byli zapojeni do programu až od roku 2008,“ dodal..

O práci Senátu ČR
Hajda se vyjadřoval i podrobněji k práci Senátu ČR a jako jeden z příkladů uvedl setkání českých kolegů s rakouskými . „Naše jednání v Rakousku bylo úspěšné a mohu říci konstruktivní. Dosáhli jsme určité shody na tom, že ani rakouští kolegové nevidí jako dobré, aby se prudčeji snižovaly dotace. Domnívám se dokonce, že se Rakousko bude hodně bránit jakémukoli snižování dotací.,“ uvedl Hajda. Podle jeho slov se senátoři hodlají v nejbližších dnech zúčastnit jednání i o evropské reformě zeleniny, ovoce a bezpečnosti výroby potravin v Evropě. „Bude to setkání Visegrádské čtyřky a přizvaní jsou i zástupci z Bulharka a Rumunska,“ řekl.

Těžké období pro zemědělství
Senátor Jan Hajda nezastíral, že zemědělství prožívá těžkosti, které podle jeho mínění způsobily dva faktory. Ten první důvod vznikl v době vyjednávání před vstupem do Evropské unie. Zástupci nových zemí a České republiky nevyjímaje nebyli dost důrazní a nedokázali vyjednat rovné podmínky. Na špatně založené dohody doplácí zemědělci a pocítí to finančně až do roku 2013. Druhým důvodem těžkostí agrárního sektoru je nejasná koncepce zemědělství. „Ani my nemáme jasně stanovené mantinely v zemědělství,“ uvedl Hajda.

Neskrýval ani obavy o rozpočet na rok 2008. „Tahanice kolem daňové reformy o něčem svědčí a nemá to dobrý dopad do všeho, co souvisí s veřejnými financemi,“ řekl senátor. „Závidím rakouským kolegům, kterým je úplně jedno, jestli je tam vláda pravá nebo levá, základní noty platí a hospodářství neprožívá určité otřesy jako u nás. Pokud jde o zemědělství, jsou tam jasně dané mantinely a těch se všichni drží,“ uvedl senátor. „Proto si myslím, že spousta analytiků, kteří v poslední době vystupují v televizi, by si měla uvědomit, že jedna a jedna jsou dvě. Tak prosté jsou počty, pokud jde o levné dovozy z Polska, kde mají zemědělci sociální a nemocenské dávky odpuštěny, nemají daň z půdy, do určité výše neplatí daně z příjmu a podobně,“ vypočítal Hajda.

Stanovit mantinely
Senátor vše dával do souvislosti s domácí ekonomikou a opět se na příkladech vracel k daňové reformě. „Pokud se v současném období říká, že bude odebráno 23 miliard v oblasti sociálních dávek, tak můžeme přesvědčovat své okolí jak chceme, nejcitelněji postižené skupiny obyvatelstva zákonitě budou v obchodech sahat po nejlevnějších potravinách. To, že my zemědělci i potravináři vynakládáme obrovské prostředky na hygienu a bezpečnost potravin a i z tohoto důvodu se mnohé firmy zadlužily, jen aby dodržely velmi přísné normy, je potom jako házení hrachu na zeď. Obstáli jsme, ale spotřebitelé budou dávat přednost laciným surovinám, které zdaleka nemusí být tak kvalitní a bezpečné. To je špatně a s tím ani nemohu souhlasit,“ uvedl Hajda.

Zatímco potravináři spolu se zemědělci drží i tak ceny potravin na nízké hladině, jinak je tomu u cen paliv, ale v poslední době i léků. Jan Hajda přítomným znovu připomněl, že jakékoli sebemenší zdražení potravin se hned kritizuje, ale málokoho zajímá, co je třeba za 37procentní rentabilitou společnosti ČEZ nebo za slibnými zisky majitelů velkých lékáren. „My jsme horší podnikatelé? Nutně si musím při srovnávání položit tuto otázku. Určitě ne, a proto si nemyslím, že bychom dál měli být jakýmsi inflačním polštářem a držet ceny potravin na prakticky stejné úrovni řadu let. Již jednou jsme přinesli 42 miliard korun na oltář sociálního smíru, podruhé to musíme odmítnout z prostého důvodu, není možné žít z podstaty, anebo jen prodělávat. Domnívám se, že jedním ze závěrů našeho sněmu by mělo být, že společnost je povinna stanovit rozumný bezpečnostní práh výroby potravin, který budeme v tomto prostoru garantovat. Je to vše o společenské objednávce a stanovení mantinelů,“ řekl.

Soběstačnost je důležitá
Jan Hajda je jeden ze současných politiků, kterému jde skutečně o rozvoj venkova a zachování současného rozměru zemědělství. Ví, co je to soběstačnost v potravinách a jak je důležitá pro určité krizové situace, které se neodvozují jen od válečných okamžiků. Vliv na tuto potřebu, nebýt až tolik závislým na ostatních je někdy odvozen od náhlých situací. Může to být třeba jen zdražení ropy, plynu, omezení dopravy, nějaká nová směrnice, která sníží vodní přepravu a další. Odborníci ze zahraničí jednoduše závislost na dovozech potravin nedoporučují a striktně ji dokonce odmítají. Jan Hajda je stoupencem těchto moudrých názorů.