- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Farmáři promarnili dobu
Předsedou Agrární unie ČR je František Hrabě. Je to volné sdružení soukromých zemědělců, kteří jsou součástí Agrární komory ČR a spolu s ní jednají o profesních záležitostech týkajících se zemědělství. Františku Hraběti jsme položili několik otázek.
Pane inženýre, jste v organizaci, kde je sdruženo zhruba stejně soukromých zemědělců jako v asociaci soukromého zemědělství, něco přes tisíc. Je to tak?
O něco méně nebo více, to je přece jedno, o to vůbec nejde.
Neutlačují vás právnické osoby?
To bychom asi v agrární komoře nebyli. Víte, mně nejde o to, jestli je nás deset nebo jen jedna stavovská organizace, všichni bychom měli ale hovořit a vystupovat ve prospěch českého zemědělství a ne pořád jen rýpat.V rozhodujících otázkách je nutné být jednotní a to tak v agrární komoře je. Jde o držbu půdy, prodej produkce, zapojit se do zpracovatelských kapacit, v těchto a dalších otázkách bychom měli být jednotní. Nějaké politické půtky a dokazovat si, zda jsem pravý zemědělec a nebo ne, to je směšné, zvláště když to někomu vydrží sedmnáct let. Jen na několik zemědělců byli všichni buď v družstvech, nebo ve státních statcích, proč tedy stále přemílat minulost. Dnes by chtěli ti lidé, kteří také pracovali v socialistických družstvech nebo statcích po sobě vzájemně plivat?
Pojďme raději k budoucnosti zemědělství. Začněme držbou půdy. Jak se díváte na zamýšlené odbourání i zbylých překážek, bránících cizincům ve velkém kupovat půdu?
Hlavně jsem proti tomu, aby zemědělskou půdu vlastnili ti, co na ní nehospodaří. Přál bych si, aby půdu vlastnili především čeští zemědělci, s nimi kooperuji a obchoduji.
Navštívil jste řadu zahraničních farem, zejména ve Francii, máte dobré kamarády mezi farmáři. Jak je tomu s vlastnictvím půdy tam?
Především v těchto zemích nedošlo k vyvlastnění. Ve Francii jsou farmáři z velké části i vlastníky půdy. V Německu už tomu tak úplně není. Mezi jednotlivými státy Evropské unie jsou v držbě půdy rozdíly.
V čem jsme dnes na tom hůř proti farmářům z Francie?
Technikou jsme vybaveni zhruba stejně, produktivita práce je u nás podle mého názoru větší. Nemůžeme se ale rovnat v tom, že nejsme spolumajiteli zpracovatelských podniků, to je náš velký handicap. Když to zjednoduším, francouzský sedlák má nejen silný vztah ke svému hospodářství, ale i ke zpracovatelskému podniku.
Je to založeno na vlastnictví akcií?
Zpracovatelský podnik vlastní zemědělci prostřednictvím svých hospodářských družstev. Je to proto o něčem jiném.
Na druhém místě jste jmenoval prodej produkce. Jste hlavně producentem cukrové řepy a jelikož jste z Mladoboleslavska, dodáváte automaticky cukrovku do TTD Dobrovice. Část cukrovky půjde do cukrovaru, ale určité množství budete prodávat i místnímu lihovaru za cenu, která je dost podstatně nižší …
Předešlu, že mne mrzí jedna věc. Zemědělci měli možnost stát se prostřednictvím akcií spoluvlastníkem cukrovaru i lihovaru, jak je tomu v mateřské firmě ve Francii. K tomu bohužel z nezájmu našich zemědělců nedošlo, to je škoda. Byla to velká chyba do budoucnosti. Prodávám cukrovku na výrobu cukru, ale i na bioetanol.Ve finále byla poslední cena cukrovky 32 eur na výrobu cukru a na bioetanol 26 eur. Ve finále, během tří let se ceny srovnají a rozdíl bude dělat pouze kompenzační platba. Mělo by ale cenu spolupodílet se na spoluvlastnictví podniku, v tom jsou peníze. O ně přijdeme, nestali jsme se spoluvlastníky. Na cukr se tak v cílovém roce bude nakupovat cukrovka za 27 eur a na bioetanol za 26 eur. Kdybychom byli spoluvlastníky lihovaru, měli bychom šanci získávat podíl na zisku. Není tomu tak a nejsme, bohužel, hráči na trhu.
A co budoucnost evropského zemědělství?
Část zemědělství se v Evropě udrží. Jen opravdu hloupý politik může hodit zemědělství přes palubu. Určitá míra soběstačnosti v potravinách by tu měla být. Neměli bychom ale podceňovat ani změny klimatu, které nesporně ovlivní i zemědělství na tomto kontinentu a v prognózách bychom to měli brát v úvahu.