Tam vidí Jan Hajda i další možnosti  a proto hovořil  o další specializaci a zintenzivnění této produkce. Kriticky se vyjadřoval  k některým počinům bývalé ministryně zemědělství Mileny Vicenové.“ Bylo pro mne velkým zděšením, když 16. prosince 2006 se objevila tisková zpráva z MZe, že program rozvoje venkova se posune o jeden rok a my přijdeme o 650 milionů korun. V tomto směru jsme byli v senátu velmi aktivní. Nový ministr zemědělství Petr Gandalovič pochopil situaci. Oceňuji jeho vstřícnost,“ řekl Hajda. „Do programu Agro-Envi tak mohla doslova naskočit spousta kolegů, kteří by jinak byli zapojeni do programu až od roku 2008,“ dodal.

Čeští senátoři jednali s rakouskými kolegy o reformě
Hajda se vyjadřoval i podrobněji k práci senátu a jako jeden z příkladů uvedl setkání českých  kolegů s rakouskými . „Naše jednání v Rakousku bylo úspěšné a mohu říci, konstruktivní. Dosáhli jsme určité shody na tom, že ani rakouští kolegové nevidí jako  dobré , aby se prudčeji snižovaly dotace. Domnívám se dokonce , že se Rakousko bude hodně bránit jakéhokoliv snižování dotací.,“ uvedl Hajda.  Podle jeho slov se senátoři hodlají v nejbližších dnech zúčastnit jednání i o evropské reformě zeleniny, ovoce a bezpečnosti výroby potravin v Evropě. „Bude to setkání Vyšegrádské čtyřky a přizvaní jsou i zástupci z Bulharka a Rumunska,“ řekl.

Tahanice kolem daňové reformy
Senátor  Jan Hajda nezastíral, že zemědělství prožívá těžkosti, které podle jeho mínění způsobily dva faktory. Ten první důvod vznikl v době vyjednávání před vstupem do Evropské unie. Zástupci  nových zemí a České republiky nevyjímaje  nebyli dost důrazní a nedokázali vyjednat rovné podmínky. Na špatně založené dohody doplácí zemědělci a budou  finančně biti až do roku 2013. Druhým důvodem  těžkostí agrárního sektoru je nejasná koncepce zemědělství. „Ani my nemáme jasně stanovené mantinely v zemědělství,“ uvedl Hajda.

.Neskrýval ani obavy o rozpočet na rok 2008. „Tahanice kolem daňové reformy o něčem svědčí a nemá to dobrý dopad  do všeho, co souvisí s veřejnými financemi,“řekl Hajda. „Závidím rakouským kolegům, kterým je úplně jedno jestli je tam vláda pravá nebo levá, základní noty platí a hospodářství neprožívá určité otřesy jako u nás. Pokud jde o zemědělství, jsou tam jasně dané mantinely a těch se všichni drží,“ uvedl senátor. “Proto si myslím, že spousta analytiků, kteří v poslední době vystupují v televizi by si měla uvědomit, že jedna a jedna jsou dvě. Tak prosté jsou počty pokud jde  o levné dovozy z Polska, kde  mají zemědělci sociální a nemocenské dávky odpuštěny, nemají daň z půdy, do určité výše  neplatí daně z příjmu a podobně,“ vypočítával Hajda. Vše dával do souvislosti s domácí ekonomikou a opět se na příkladech vracel k daňové reformě. „Pokud se v současném období říká, že bude odebráno 23 miliard v oblasti sociálních dávek, tak můžeme přesvědčovat své okolí jak chceme, nejcitelněji postižené skupiny obyvatelstva zákonitě půjdou po nejlevnějších potravinách. To, že my zemědělci i potravináři vynakládáme obrovské prostředky na hygienu a bezpečnost potravin a i z tohoto důvodu se mnohé firmy zadlužily, jen aby dodržely velmi přísné normy, je potom jako házení hrachu na zeď. Obstáli jsme,ale  spotřebitelé  budou  dávat přednost laciným surovinám, které zdaleka  nemusí být tak kvalitní a bezpečné. To je špatně a s tím ani nemohu souhlasit,“ uvedl Hajda. Není možné chtít po venkovu, aby se přizpůsoboval ekonomice třetích zemí. Venkov má právo na životní úroveň odpovídající životní úrovni v ČR a EÚ.  Zatímco potravináři spolu se zemědělci drží i tak ceny potravin  na nízké hladině, jinak je tomu u cen paliv, ale i v poslední době i léků. Proto  Jan Hajda přítomným znovu připomněl co jej zlobí, že totiž  jakékoliv sebemenší zdražení potravin se hned kritizuje,ale málokoho zajímá, co je třeba za vysokou rentabilitou společnosti ČEZ nebo za slibnými zisky majitelů  lékáren.“ My jsme horší podnikatelé? Nutně si musím při srovnávání položit tuto otázku. Určitě ne a proto si nemyslím, že bychom dál měli být jakýmsi inflačním polštářem a držet ceny potravin na prakticky stejné úrovni po řadu let.

Bezpečnostní práh výroby potravin
Již jednou jsme přinesli 42 miliard korun na oltář sociálního smíru, podruhé to musíme odmítnout z prostého důvodu, není  možné žít z podstaty  a nebo jen prodělávat. Proto se domnívám, že jedním ze závěrů našeho sněmu by mělo být, že společnost je povinna stanovit rozumný bezpečnostní práh výroby potravin, který budeme v tomto prostoru garantovat. Je to vše o společenské objednávce a stanovení mantinelů,“ řekl Hajda. Je to jeden ze současných politiků, kterému jde skutečně o rozvoj venkova a zachování současného rozměru zemědělství. Ví , co je to soběstačnost v potravinách a jak je důležitá pro určité krizové situace, které se neodvozují jen od válečných  okamžiků. Vliv na tuto potřebu, nebýt až tolik závislým na ostatních,  je někdy odvozen od náhlých situací.Může to být třeba jen zdražení ropy, plynu, omezení dopravy, nějaká nová směrnice, která sníží vodní přepravu atd. Odborníci ze zahraničí jednoduše závislost na dovozech potravin nedoporučují a striktně ji dokonce odmítají. Jan Hajda je stoupencem těchto názorů moudrých.