Pomyslný bod číslo jedna je zpřístupňování evropského trhu a postupná liberalizace světového agrárního obchodu. V úvahách o dalším vývoji zemědělství nesmíme ale opomenout ani význam agrární produkce z třetích zemí, která stoupá a také roste tlak zámořské konkurence.

Vytváří se trh biopaliv, biomasy, nastupuje biologizace chemického průmyslu a další průmyslové využití bhomasy. Ani to nejsou zanedbatelné otázky týkající se budoucnosti agrobyznysu. A co dál? Na jedné straně se rozšiřuje trh s produkty ekologického zemědělství, na druhé straně geneticky modifikovaných organismů (GMO), zejména rostlin pro energetické účely. A k výčtu otázek důležitých pro budování strategie dalšího vývoje v agrárním odvětví patří nesporně voda, která se stává stále vzácnější látkou a tento proces se bude zřejmě urychlovat.

Uvedený výčet výzev není vyčerpávající. Jak tato témata ale zahrnout do strategie dalšího vývoje světového zemědělství?

Opačné tendence
Tendence v zemědělství jsou opačné než v ostatních odvětvích národního hospodářství jako celku. V ostatních odvětvích roste podíl na hrubém domácím produktu, v zemědělství klesá. V ostatních odvětvích roste zaměstnanost, v zemědělství klesá. V ostatních odvětvích se v posledních letech dosahovalo kladné saldo zahraničního obchodu s tendencí růstu, v zemědělství je záporné s tendencí prohlubování záporné hodnoty. V odvětví samotném se projevuje několik strukturálních krizí. Ty lze ve stručnosti popsat několika body:

• došlo ke změně v podílu objemu živočišné a rostlinné výroby – již několik let je větší objem rostlinné výroby (od roku 1965 o čtvrtinu převyšuje rostlinná výroba na živočišnou) což vede ke snižování finalizace i přidané hodnoty;

• další strukturální krizí je rozpor mezi tendencí růstu výměry trvalých travních porostů a snižování stavů polygastrických hospodářských zvířat;

• třetí strukturální krizí je rozpor mezi víceméně stabilními sklizněmi obilovin a snižováním stavů, produkce monogastrických hospodářských zvířat.

Biomasa a její využití

Ve strategii dalšího vývoje světového zemědělství půjde o využití produktů z rostlinné výroby – biomasy a jejich hodnocení. Některé cesty jsou známé, zejména její využití k palivo-energetickým účelům. I v této oblasti je prostor pro výzkum. Prosté spálení rostlin a získání tepla je sice určité řešení, ale velmi nedokonalé. Určitě by se měl posílit směr výzkumu, který by vedl ke komplexnímu využití biomasy pro výrobu produktů k dalšímu průmyslovému zpracování a spálení, nebo jinému energetickému využití až zbytků z těchto procesů.

Ekologizace zemědělství

Připravovaný výzkumný program agrárního sektoru a rozvoje venkova na období let 2009 - 2014 se zaměřuje především na ekologizaci zemědělství. Je to samozřejmě nutné. V těchto souvislostech nabývají na důležitosti místní trhy a využití místních zdrojů – zvýšení soběstačnosti obcí, regionů. Tím se má připravovaný program zabývat.

Čím se však připravovaný program nezabývá, je přizpůsobení se globalizačním tendencím. Asi nikdo nepochybuje o tom, že po globalizovaném finančnictví a obchodě, po globalizujícím se průmyslu včetně potravinářského zasáhnou tyto tendence také zemědělství, stejně jako zasahují jiná prvovýrobní odvětví, například těžbu nerostných surovin. Stačí nám k tomu sdružování při odbytu uvnitř jednotlivých států? Není třeba hledat formy propojení ve vertikálách, kde se uplatní velké i malé podniky?

V Agrární komoře ČR jsme vypracovali rozbor současné situace, i podle komodit, rozebrali silné výzvy a snažili se nalézt východiska ze situace, kdy se snižuje rozměr českého zemědělství. Materiál jsme rozeslali rektorům škol, ředitelům výzkumných ústavů a dalším odborníkům. Probíhá i diskuse uvnitř komory. Přijímáme stanoviska, připomínky, návrhy do konce května. Děláme si ambice na to, aby vznikl materiál, který se stane podkladem rozhodování a motivace.

Nelze spoléhat na to, že evropské zemědělství a venkov bude stále dotováno, že jeho existence bude závislá na výši dotací, jako je to nyní. Je nutné počítat s tím, že evropské zemědělství bude postupně vystaveno světové soutěži. Na to je třeba se připravit nejen věčně, ale i organizačně, svůj podíl by k tomu měl přinést i zemědělský výzkum.

Ing. Jan Záhorka, tajemník AK ČR