- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Odbyt zemědělské produkce
Projevili se hlavně tři aspekty. Tím prvním byla privatizace zpracovatelského průmyslu a způsob jejího uskutečnění. Druhým hlediskem byl pokles zemědělské produkce a třetím razantní vstup obchodních řetězců na trh ČR.
Při privatizaci bylo prvovýrobě slibováno, že významná část akcií zpracovatelského průmyslu bude pro ni ponechána. Ve velmi krátkém časovém horizontu však politici zjistili, že zemědělci jsou nejednotní, že nejsou finančně silní a že se tedy nebudou schopni účinně bránit. Tak se podíl, který měl patřit zemědělcům, dostal úplně jinam. Zemědělci tak přišli nejen o své podíly v hospodářských družstvech, družstevních mlékárnách a dalších zpracovatelských firmách, které jim byly v padesátých létech odebrány, ale přišli, až na výjimky, i o slibované podíly na privatizaci.
A pokud jde o pokles produkce, začalo k němu docházet téměř u všech komodit. Největší pokles byl u produktů chovu skotu. Rozměr zpracovatelského průmyslu se však tak rychle nesnižoval a naopak začalo za podpory státu vznikat mnoho nových, malých zpracovatelských kapacit. Když se jejich počet začalo snižovat, bylo to převážně na úkor ztrát zemědělců, kterým v těchto případech většinou nebyly uhrazeny jejich dodávky.
Vstup obchodních řetězců na český trh znamenal zlom. Zpracovatelé nebyli na tento nový prvek připraveni a tak místo, aby se spojili mezi sebou a tím se začali účinněji bránit, začali přenášet svoje problémy na zemědělskou prvovýrobu. V obchodních vztazích se objevily nové prvky, jako regálné, zalistování a další, jejichž cílem je snižování ceny výrobků a následně snížení nákupních cen od prvovýrobců.
Toto všechno se začalo projevovat i na půdě Agrární komory ČR. Vznikaly situace, kdy se zpracovatelé i prvovýrobci domnívali, že viníkem problému je ten druhý. Vyvrcholením byl odchod většiny zpracovatelů z komory a založení samostatné potravinářské komory. Přes tyto problémy bylo důležité, že se vzniklá situace nepřenesla až na regionální úroveň. Tam spolupráce a komunikace nadále pokračovala.
Tímto vývojem však byl založen jeden velký problém. Vznikající odbytová družstva byla vesměs na regionální úrovni. Vliv těchto družstev je však omezen a jejich následné propojení je vždy velmi složité.
Agrární komora je si vědoma, že pro budoucí úspěch je nutné provést zásadní změny. Podporuje proto všechny typy vzniku nebo propojení družstev, která budou mít významný podíl na trhu. Podporovala a podporuje proto myšlenku, že dotace od státu pro odbytová družstva mají být poskytována pouze v těch případech, kdy tato družstva obchodují s více než desetiprocentním podílem komodity na trhu. Naráží však na časté nepochopení a mnohdy i na obavu ze snížení osobního vlivu.
Všechny návrhy, které komora v posledním období v oblasti trhu předkládá, požadují od státu účinnější pomoc a ochranu na úrovni, která je v zemích Evropské unie obvyklá. Její snahou je přesvědčovat jak prvovýrobce, tak malá odbytová družstva o nutnosti získání většího podílu a tím i většího vlivu na trhu. Agrární komora ČR při všech příležitostech požaduje od státu, od sdělovacích prostředků účinnou podporu domácích výrobků. Jde především o objektivní srovnání kvality, jde o zachování regionálních a národních specialit.
Pavel Novotný
viceprezident AK ČR