- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Zbavme se obilí výrobou biohílu
Na českém trhu s obilím existují dva hlavní hráči, dvě velké společnosti a jejich majitelé jsou konkurenti, kteří jednoduše reagují na trh s přebytkem pšenice. Cena v prostředí, kde je na skladech z loňské sklizně ještě něco přes 700 tisíc tun (zásoba SZIF) a podle odhadů bude slušná i letošní sklizeň, nemůže jít za této situace nahoru. Do prvního listopadu, kdy bude zahájen intervenční nákup obilí, sice bude v silech již jen něco kolem 300 tisíc tun z těchto zásob, ale ani potom se nemusí cena v České republice přehoupnout přes 3000 korun za tunu.
Jisté je, že existují evropské země, kde tak vysoké ceny v současné době jsou. Jde o Španělsko, Portugalsko, ale i severní Itálii, kde v minulém období bylo velké sucho, a to se podepsalo na sklizni. Bude tam podprůměrná a tyto země musí dovézt velké množství obilí. Proto i jeho cena je v těchto státech vyšší. Navíc, vždy při jakékoli ceně se obchodník musí nejdříve zeptat, zda je v ní zahrnuta i doprava a další náklady. Nakonec může zjistit, že vše je jinak a po odečtení těchto nákladů je cena nižší.
V současné situaci se volá po státních skladech. Myslím si, že by pomohly dvě změny. Jednak by měl SZIF přistupovat k převzatému obilí příště pružněji. A naše vláda by se ani tak neměla zamýšlet nad výstavbou nových skladů, ale urychleně se věnovat schválení pravidel na přimíchávání biolihu do benzínu a metylesteru do nafty. Proč v okolních státech mají v otázce vypalování obilí na biolíh jasno a lihovary už stojí v Německu i v Polsku, zatímco u nás příslušné normy neexistují. To je v současné době tím nejdůležitějším momentem a od něho by se mělo začít.
Ing. Zdeněk Kubiska
ředitel ZZN Pelhřimov předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN