Dnes mají strach z této, tak zvané senzace, která  ovlivní nesporně růst cen potravin a to ať chce kdo jak chce,bez rozdílu zda jde o výroky některých zástupců řetězců nebo státních úředníků.  Cena obilí zvýší cenu krmiv, to  prodraží výkrm jak byložravců, tak monogastrů i drůbeže  a jsme u 30% růstu cen masa, jak o tom nedávno ve svém blogu informovala samotná zemědělská komisařka Marianne Fischer Boelová z EU. Stejně jako naši politici i ona svěřuje své názory dnes modernímu způsobu komunikace, blogům. Od některých výplodů tak zvaných „psavců“ je její  názor věcný a zajímavý, až na to, že si libuje v dobře nastartované evropské agrární politice. Pokud je míněno startem vyprázdnění sýpek s obilím, větším  až abnormálním  osetím ploch  plodinami  určenými jednoznačně pro  biopaliva, pak je tato politika bez koncepce a bude mít nepříjemný dopad právě na evropské zemědělství.

I česká agrární komora na svých webových stránkách věcně informuje a i tam se dočtete  o určitém až skokovém růstu cen, které u obilí za poslední dva týdny vzrostly v průměru o deset procent a v některých případech už dosahují dvojnásobku loňských hodnot. Na růst cen má vliv především letošní nízká úroda v Evropě, malé zásoby obilí ve světě a výroba biopaliv, soudí prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Poprvé se v České republice projevila globalizace a důsledky otevřeného trhu, kdy naše obilí skupují okolní země,“ jde ve svých úvahách dál Veleba. Situace se podle něj v budoucnu výrazně nezmění. Zcela realisticky ale dodává, že česká úroda, která byla  letos lepší než vloni, nemá na ceny obilovin žádný vliv. Ceny podle Veleby určují trhy v tradičních obilnářských velmocích jako jsou Polsko, Maďarsko, Francie nebo Německo, kde se letos urodilo obilí málo.

Obchodníci především z Polska a Německa proto ve velkém skupují obilí v České republice. Situace je taková, že třeba u pšenice se už nikdo neptá, zda jde o potravinářskou nebo krmnou. Obilí je málo a pokud jsou nákupčí ochotni zaplatit v hotovosti tak obrovské sumy, tak by byli zemědělci sami proti sobě, kdyby to neprodali. To je zase názor generálního sekretáře Plodinové burzy Brno Karla Zezuly. Všichni tři zmiňovaní mají pravdu, paní komisařka by ale měla přehodnotit se svými lidmi obilnářskou situaci, jinak bude narůstat nespokojenost mezi spotřebiteli. Už demonstrovali stovky nespokojených Italů, jež naštval obrovský růst cen těstovin, Francouzi se nechtějí zase smířit s růstem cen jejich národní „pochoutky“ baget a brzy se začnou ozývat spotřebitelé „masožravci“ , jímž se výrazně brzy sáhne na ceny jejich pochoutky, kterou si neodepřou. Další vývoj evropské agrární politiky bude  proto zajímavý a k rozkolísání trhu  s některými komoditami dojde nesporně nejen na tomto kontinentu.

Veterináři budou lapat přenašeče bluetongue
Jednou z možností, jak se bránit katarální horečce ovcí, je lapat tiplíky, savý hmyz, který je velmi podobný komárovi, a který tuto nemoc jinak zvanou bluetongue šíří. Připomněl to dnes mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. „Přestože nelze očekávat, že do lapáků lze chytit všechny tiplíky, má to svůj význam především z hlediska monitoringu.

Jen tak je možné se přesvědčovat o tom, zda se na našem území infekční tiplíci vyskytují a proto SVS rozmístí v rizikových oblastech několik desítek lapáků tiplíků,“ uvedl Duben.

Kvůli dosud přetrvávajícímu teplému počasí je potřeba s rizikem bluetongue počítat. Tiplíci jsou aktivní nejvíce od března do září, a to zrána a zvečera. Více dnů trvající pokles teplot pod 8 stupňů jim opravdu už neprospívá. Každopádně by si chovatelé ovcí i skotu měli uvědomit, že se situace podobná té letošní v Evropě bude opakovat na jaře. Pro představu kroků proti tomuto onemocnění malých i velkých přežvýkavců shrnujeme: Je-li onemocnění u ovcí či skotu zjištěno (dosud tomu tak v ČR nebylo), vymezí se dvě pásma, první o poloměru 20 km a druhé dále do 150 km od ohniska. Opatření v pásmech trvají prakticky do odvolání.

K opatřením v pásmech lze uvést, že podmínky pro přesun v pásmech stanoví rozhodnutí Komise 2005/393/ES a z těchto podmínek při udělování výjimek vycházejí místně příslušné krajské veterinární správy. V rámci pásma do 150 km je přesun možný prakticky bez problémů. Pro přesuny mimo pásma mohou místně příslušné krajské veterinární správy povolit výjimky, například za podmínky negativního sérologického vyšetření a samozřejmě je-li dobytek ošetřen instekticidním prostředkem.

„V současné době se hodně hovoří o vakcinaci. Je možná, a zdá se, že se toto opatření členským státům EU u Evropské komise podaří prosadit. Zatím ale vakcinace povolena není,“ řekl mluvčí.

Zdroj: www.agris.cz