Novela umožňuje prodej léčiv distributory chovatelům hospodářských zvířat. Podstata novely spočívá v tom, že chovatel si může koupit veterinární lék, který je na předpis, také od distributora.

O co se tedy jedná :   

Cílem novely je zavedení ve světě běžné praxe, kdy veterinář stanoví diagnózu a postup léčby, předepíše lék, který si chovatel koupí od veterináře, v lékárně nebo od distributora. Chovatel si může lék koupit pouze na základě předpisu vystaveného veterinárním lékařem.

Jak to funguje jinde :

Jedním ze základních pilířů politiky Evropské unie je princip volného pohybu zboží. Zbožím jsou i veterinární léčiva. Na tomto principu je dlouhodobě zakotvenou praxí v zemích EU, že veterinární lék, který je na lékařský předpis si chovatel může koupit od veterinárního lékaře, v lékárně nebo od distributora léčiv. Tím je zabezpečeno konkurenční prostředí na trhu s veterinárními léčivy. ČR je jednou z mála zemí EU, kde tomu tak není a veterinární lékař je téměř monopolním prodejcem veterinárních léčiv.

Ovlivní tato novela bezpečnost potravin :

Ano, pozitivně. Pokud nebude veterinární lékař finančně zainteresován na prodeji léků, dojde ke snížení jejich spotřeby. Potvrzují to zahraniční zkušenosti.

Může dojít k ovlivnění pozice domácí produkce na celoevropském trhu :

Nemůže. Způsob prodeje veterinárních léčiv, který novela zavádí, je v ostatních zemích unie běžnou praxí. Chovatel může koupit lék jen na základě předpisu vystaveného veterinárním lékařem. Veterinární zákon podrobně definuje podmínky, které musí splňovat zvířata a živočišné produkty z nich získané. Živočišné produkty musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí, nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky (§ 18 až 22 veterinárního zákona). Tyto podmínky jsou shodné pro celoevropský trh. V případě pochybení hrozí chovateli (majiteli) zvířat v rámci správního řízení tvrdý postih. Podrobné evidenční systémy umožňují dohledat každého dodavatele živočišných produktů a majitele zvířat.

Jde o uvolnění prodeje veterinárních léčiv : 

Nikoliv. Chovatel si může koupit lék pouze na základě předpisu vystaveného veterinárním lékařem. Není tedy podstatné, od koho chovatel hospodářských zvířat veterinární léčiva získá.

Systém veterinární péče a podávání léčiv je bezpečný :

Tento systém se po zavedení prodeje léčiv distributory chovatelům nezmění. Celý systém je podrobně legislativně upraven a je dobře kontrolovatelný. Chovatel má za povinnost o zvířata řádně pečovat, sledovat jejich zdravotní stav a v případě potřeby zajistit léčení (§ 4 zákona 166), pokud tak neučiní hrozí mu postih podle veterinárního zákona a dále podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (zákon 246). O použití léčivého přípravku rozhoduje veterinární lékař, který také na základě svého uvážení rozhodne o tom, zda přípravek předepíše či vydá chovateli nebo ho bude podávat sám, pokud ho předepíše či vydá, je chovatel povinen lék aplikovat podle pokynů veterinárního lékaře (§ 4 zákona č.166/1999 Sb. „veterinární zákon“). Vyhláška 325/2003 stanovuje jasně povinnosti chovatele o evidenci veterinárního přípravku. Evidován je název přípravku, datum použití, druh a kategorie zvířat, počet a identifikace zvířat, důvod použití, dávka (množství přípravku), stanovená ochranná lhůta. Záznamy musí být uloženy nejméně 5 let.

Jak velké množství léčiv může chovatel nakoupit :

Jedná se o léky na lékařský předpis. Chovatel může získat pouze takové množství, které mu veterinární lékař předepíše. Množství léčivého přípravku, které může veterinární lékař předepsat nebo vydat je definováno v § 9 lékového zákona, který vychází z článku 67 směrnice 28/2004 EU. Profesní řád KVL § 9 odst. 2 udává: Ošetření zvířete nebo skupiny zvířat bez předchozího posouzení zdravotního stavu je nepřípustné. To znamená, že veterinární lékař může předepsat nebo vydat léky pouze pro ošetření zvířat, která vyšetřil, stanovil u nich léčbu a chovatel musí léky podávat podle jeho pokynů.

Lze ohlídat anabolika, steroidy a substance pro výrobu drog :

Určitě ano. Jedná se o léky na lékařský předpis. Je plně na rozhodnutí veterinárního lékaře, zda takový lék předepíše nebo vydá do rukou chovatele.

Jaký je vztah veterinárního lékaře a chovatele :

Chovatel je povinen sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc (§ 4, odst. 1 veterinárního zákona).
Veterinární lékař je při výkonu svého povolání zásadně svobodný. Může ošetření odmítnout, a to zejména tehdy, nabyl-li přesvědčení, že mezi ním a majitelem zvířete není potřebná důvěra (Profesní řád KVL § 9 odst. 7).

Proč tolik povyku :

V ČR se veterinární lékař postupně stal téměř monopolním dodavatelem, čili prodejcem léků chovatelům hospodářských zvířat. Pravým důvodem jsou marže, které veterinární lékaři mají z prodeje léčiv. Nejde tedy o nic méně, než o peníze z marží, o které veterináři touto novelou mohou částečně přijít.

Proč představitelé Komory veterinárních lékařů tolik křičí :

Zákon 381 o komoře veterinárních lékařů v § 2 udává: komora prosazuje a hájí profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů. Křičí proto, že jim to ukládá zákon, vlastně pouze naplňují ustanovení zákona a prosazují hospodářské zájmy členů komory. Současné postoje KVL svědčí o tom, že nadešel čas ke změně tohoto neobvyklého ustanovení zákona o profesní komoře.

Zdroj: Svazy chovatelů