Evropská komise uvažuje o razantním seškrtání zemědělských dotací pro velké farmy a velká zemědělská družstva. Vyplývá to z revize společné zemědělské politiky, kterou dnes schválila Evropská komise. Tento krok by se výrazně dotkl České republiky, která má jednu z nejvyšších koncentrací velkých zemědělských podniků v EU. České ministerstvo zemědělství s myšlenkou seškrtání dotací nesouhlasí. Také podle Zemědělského svazu je záměr nepřijatelný.

Výdaje na společnou zemědělskou politiku dosahují 40 procent celého rozpočtu EU. Nejvíce se škrty mají dotknout farem, které dosud dostávaly z unie více než 300.000 eur ročně, tedy více než osm milionů korun. V tomto případě podle komisařky pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové, která pochází z Dánska, by mohly farmy přijít až o 45 procent peněz z EU. V případě, že berou více než 200.000 eur (téměř 5,5 milionu korun), by přišly až o čtvrtinu peněz. Farmy, které dostávají více než 100.000 eur (2,7 milionu korun), by měly mít až o desetinu méně dotací.

"ČR dlouhodobě vystupuje proti stanovení horní hranice plateb, protože jej považuje za diskriminační a neodůvodněné. Stavíme se proti opatřením a omezením, které mají za následek znevýhodňování některých typů subjektů na základě uměle vytvořených hledisek " řekl dnes ČTK Petr Habáň z odboru komunikace MZe. Opatření by podle něj významně zasáhlo pouze několik členských států s větší integrací zemědělské výroby, kde by docházelo vlivem takového opatření k formálnímu štěpení farem.

"To je velmi hrubý omyl v úvahách o společné zemědělské politice," reagoval předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Seškrtání dotací pro větší podniky podle něj podryje možnost, aby se připravily na liberalizaci a otevřenou soutěž s konkurencí z jiných částí světa po roce 2013. "Po tomto datu máme soutěži s farmami z Brazílie, Spojených států, či Nového Zélandu, které těží právě z koncentrace výroby do velkých celků," uvedl Jirovský.

Také podle tuzemského analytika Petra Havla je zamýšlený krok proti zájmu České republiky a jiných nových členských zemí EU, které mají ve srovnání se zeměmi původní patnáctky své farmy tradičně větší. Přijetí návrhu přichází v době, kdy po letech nadprodukce roste globální poptávka po zemědělských produktech a tuzemské firmy by mohly využít své konkurenční výhody, míní Havel.

Přirozenými spojenci v cestě k odvrácení připravovaných změn by podle Havla mohlo být například Maďarsko, ale i Německo, jehož východní část se nachází v obdobné situaci jako Česká republika.

Fischerová-Boelová se obává, že velké zemědělské podniky by se mohly samovolně rozštěpit, aby nepřišly o příliš velké peníze. Tomu se prý bude EK snažit zabránit, ale zatím není jasné jak. "Změny, které navrhuji, budou znamenat značný rozdíl pro zemědělce, spotřebitele a daňové poplatníky," dodala eurokomisařka.

Podle ní se musí evropské zemědělství přizpůsobit rychle se měnícímu světu. "Je skutečnost, že provádíme kontrolu stavu, znamením, že pacient je nemocen? Určitě ne, je zcela běžné, že i naprosto zdraví lidé chodí k lékaři, aby zjistili, zda musí pro zachování svého dobrého zdravotního stavu změnit své návyky," uvedla.

Škrty v dotacích však nejsou jedinou změnou, kterou komise navrhuje. Chce pokračovat v odstraňování vazby mezi výší dotací a produkcí, započaté již v roce 2003. V minulosti evropští zemědělci brali peníze podle objemu výroby: čím více zemědělských produktů, tím více peněz. To však vedlo k velké nadprodukci a ve většině zemědělských sektorů unie od této praxe ustoupila. Někde jsou však dotace vázány na produkci nadále. Týká se to především živočišné výroby. Komise by chtěla, aby se vazba mezi produkcí a výší dotací oddělila i zde.

Změny ale nemusejí čekat jen dotační politiku EU. Komise hodlá zkoumat, zda instrumenty jako kvóty, intervenční nákupy a dotovaný vývoz mají vůbec nějaký smysl. V případě intervenčních nákupů EK uvažuje o tom, že by úplně skončily. Ovšem s výjimkou například pšenice, která je životně důležitá například pro potravinářství.

Naopak určité navýšení lze čekat u kvót na mléko. V tomto případě unie stejně hodlá kvóty zrušit do roku 2015, ale jejich navýšení do té doby má vést k jednoduššímu přechodu zemědělců na systém bez kvót. Boelová hovoří o "měkkém přistání". Dalším vstřícným krokem vůči zemědělcům má být definitivní zrušení povinnosti nechávat určitou část plochy ladem. Tuto povinnost sice unie letos zrušila, ale jen dočasně.

Fischerová-Boelová si nyní vyslechne stanoviska jednotlivých členských států a europoslanců ke svým návrhům a zhruba na jaře příštího roku by komise měla představit jednotlivé legislativní návrhy. Těmi se poté budou zabývat členské státy EU a Evropský parlament. Pokud vše půjde podle hladce, konečný souhlas se změnami v zemědělství by mohl padnout do konce roku 2008.