Zákon o významné tržní síle a jejím zneužití, na jehož přípravě se kromě poslanců opoziční ČSSD podílela i Potravinářská komora, počítá s tím, že pokud obchodní řetězce při jednání s dodavateli zneužijí svého postavení na trhu, tak by mohly dostat pokutu až do výše deseti milionů korun či deseti procent ročního obratu. Návrh i přes nesouhlas kabinetu projedná sněmovna.

Stanovisko vlády kritizuje Agrární komora i Potravinářská komora, naopak obchodníci s návrhem zákona nesouhlasí. Premiér Mirek Topolánek dnes novinářům řekl, že poslanecký návrh není tou správnou metodou, jak řešit vztahy mezi dodavateli a velkými obchodními řetězci.

"Chceme předložit vlastní vládní návrh. Je to na velkou diskusi a chceme to řešit jak s Potravinářskou komorou, tak s dalšími institucemi a hráči na trhu," uvedl Topolánek, podle kterého jakákoli regulace vztahů mezi obchodníky a dodavateli přináší spíše negativní efekty. "Nějaké jednoduché řešení neexistuje. A je navíc těžko vymahatelné," doplnil premiér.

Rozhodnutí vlády kritizoval prezident Agrární komory Jan Veleba. Zemědělci podle něj s chováním některých obchodních řetězců  špatné zkušenosti. "Nejsou to jen vzrůstající dovozy masa ze zemí, kde jsou především sídla mateřských společností toho kterého řetězce . Jsou to i tlaky na podnákladové ceny, s čímž nemůžeme souhlasit," sdělil Veleba.

Negativní postoj kabinetu k návrhu zákona se nelíbí ani Potravinářské komoře. "V praxi to tedy znamená, že vláda de facto souhlasí se stávajícím zneužíváním postavení řetězců, se smlouvami, které poškozují dodavatele, a vybíráním jen stěží odůvodnitelných poplatků," řekla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Dodala, že vláda svým rozhodnutím poškozuje spotřebitele, protože rostoucí tlak obchodníků na nízkou cenu má za následek horší kvalitu potravin.

Podle návrhu by obchodníci s ročním obratem vyšším než pět miliard korun měli vypracovat etický kodex vůči svým dodavatelům, který budou muset dodržovat. Pokud obchodní řětězce tato etická pravidla poruší a zneužijí své výsadní postavení na trhu, tak by jim podle poslance Michala Haška (ČSSD) hrozila pokuta v rozmezí od 100.000 až po deset milionů korun, případně sankce do deseti procent z čistého obratu. Dodržování zákona má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Potravináři i zemědělci již delší dobu žádají, aby stát zákonnou úpravou zasáhl do chování řetězců vůči dodavatelům. Maloobchodní sítě podle nich mnohdy příliš stlačují ceny výrobků, mívají dlouhé splatnosti a od dodavatelů vyžadují různé poplatky, třeba za vystavení zboží na výhodném místě, tzv. regálné. Například v závěru loňského roku podle šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana některé obchodní řetězce při jednáních o dodávkách na letošní rok své dodavatele nutily snížit ceny o pět či deset procent, jinak od nich přestanou odebírat.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič ale upozornil, že poslanecký návrh zákona může v konečném důsledku mít dopad na ceny a poškodit menší výrobce potravin. Místo přijímání nových zákonů je podle něj třeba lépe využívat platné normy, například obchodní zákoník.

Podle Potravinářské komory by přijetí zákona nemělo za následek zvýšení cen potravin. "Komoře není známa žádná dopadová analýza vypracovaná v podmínkách ČR, která by k tomuto tvrzení opravňovala," upozornila Večeřová. Podle ní naopak odstranění různých poplatků může otevřít cestu do obchodních řetězců i menším potravinářským firmám. "To pro spotřebitele znamená širší sortiment výrobků a po odstranění tlaku na co nejnižší cenu také kvalitnější výrobky," podotkla.

Podle jednatele obchodního řetězce Globus Petra Vyhnálka je zákon zbytečný a postavení a chování subjektů na trhu řeší již současná legislativa a antimonopolní úřad. Některé řetězce , včetně Globusu, již přijaly etický kodex, podle kterého se ve vztahu k odběratelům řídí. Vyhnálek poukázal také na fakt, že u některých komodit, jako jsou například tavené sýry nebo balené vody, jsou v dominantním postavení s podílem 70, respektive 60 procent trhu někteří dodavatelé, zatímco největší obchodník má pouze devět procent trhu.

Chování obchodních řetězců se nelíbí Evropskému parlamentu. Po Evropské komisi chce, aby vyšetřila, jaké důsledky sebou nese koncentrace supermarketů v Evropské unii pro malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele, a aby posoudila veškeré případy zneužívaní kupní síly, které mohou z této koncentrace vyplývat. "Nečinnost vlády v tomto směru je politováníhodná a je v rozporu s návrhy Evropského parlamentu, jehož poslanci na svém posledním jednání chování řetězců ostře kritizovali a přijali řadu opatření, jak tlakům obchodních řetězců bránit," upozornil Veleba.

Deseti největším obchodním řetězcům loni v Česku podle předběžných výsledků vzrostly tržby meziročně o 31,3 miliardy korun na rekordních 289,1 miliardy korun. Desítka největších obchodníků loni posílila podíl na domácím trhu, který se v rychloobrátkovém zboží zvýšil z 63 procent v roce 2006 na 66 procent.