Jako houby po dešti rostou ve Zlínském kraji místa pro budoucí sluneční elektrárny. V jednu z největších v zemi se promění také opuštěný areál bývalé raketové základny nad Kroměříží. Celkem se firmy a soukromníci jen na Kroměřížsku ucházejí skoro o třicet hektarů pozemků pro solární panely.

Podobné je to na Uherskohradišťsku. Například v Hluku se právě jedna menší elektrárna staví a druhá připravuje. Třetí zamítl odbor životního prostředí.

Sluneční elektrárny zažívají nebývalý rozvoj v celém Česku. Elektrárna v Ostrožské Nové Vsi byla s výkonem 700 kilowatt ještě nedávno vůbec největší v zemi. Podle týdeníku Ekonom je nyní až na pátém místě. Ta největší v Dívčicích na Českobudějovicku má mít výkon tři a půl megawattu.

Výkon elektrárny na 11,3 hektaru raketového areálu na kopci Hvězda v katastru obce Bařice-Velké Těšany má být jen o půl megawattu menší.

„Firma REN Power CZ bude v areálu v pronájmu po třicet let, což je doba životnosti elektrárny. Slíbila také roční bonusy v podobě podílu na projektech obce. Nabídka je to solidní, firma opraví i příjezdovou komunikaci,“ přiblížila starostka Věra Halamová.

Výši nájmu nechtěla komentovat. Stejná firma ale například v Hluku nabízela nájemné za metr čtvereční tři koruny na rok.

Stavební práce, které promění bývalou raketovou základnu na kopci Hvězda nad Kroměříží v jednu z nejvýkonnějších solárních elektráren u nás, by mohly začít už letos na podzim. „Změna územního plánu, která stavbu umožní, by měla být hotova v září,“ tvrdí starostka Věra Halamová.

Proč je o panely takový zájem? Dalších dohromady šest hektarů pro dvě sluneční elektrárny vyčlenili vloni zastupitelé u Koryčan. Dvě dvouhektarové mají zase vyrůst u Chropyně. Dalších šest a půl hektaru chce solárními panely osázet firma u Morkovic.

Podobně firmy a soukromníci krouží i kolem sídel na Slovácku, Znojemsku nebo v jižních Čechách. Na internetu hledají pozemky speciálně pro stavbu „fotovoltaických“ panelů.

Proč se se slunečními elektrárnami roztrhl pytel?

Můžou za to dvě věci: povinný odkup veškeré nabízené „solární“ elektřiny po celou dobu životnosti elektrárny a každoročně valorizovaná garantovaná výkupní cena. Například letos musejí distribuční společnosti vykupovat „solární“ kilowatthodinu za 12,65 koruny. Kilowatt „klasické“ energie stojí naproti tomu zhruba dvě koruny.

Kvůli nižší intenzitě slunečního svitu se u nás sice asi nedočkáme elektrárny s výkonem 20 megawattů, jaká stojí u města Beneixama u španělské Valencie. Ale kdo ví. Na bývalém letišti u saského Brandisu v Německu se právě staví Solarpark Waldpolenz o výkonu až 40 megawatt.

Zdroj: Mladá fronta Dnes, 09.05.2008