Souvislosti:

Návrhy na modernizaci stavu společné zemědělské politiky (SZP) představila Evropská komise 20. listopadu loňského roku jako „kontrolu stavu“ této politiky (health-check). Kontrola stavu SZP nepředstavuje ovšem reformu, je pouze doplňkem k reformě z roku 2003 a vztahuje se pouze na současné rozpočtové období (tj. do roku 2013). V souvislosti s novým rozpočtem po roce 2013 proběhne nová diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky, kterou by v rámci svého předsednictví ráda zahájila Česká republika.

Kontrola stavu SZP má za cíl zejména zjednodušit a zefektivnit režim jednotné platby, upravit tržní nástroje tak, aby lépe reagovaly na nové příležitosti a lépe ragovat na nové výzvy, jakými jsou zejména klimatické změny, nedostatek vody nebo bioenergetika.

O návrzích Evropské komise přijel včera do Prahy diskutovat zástupce Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise Jean-Jacques Jaffrelot. Diskusi, které se zůčastnili zástupci českých zemědělců, ale také zástupci Ministerstva zemědělství ČR a představitelé Francie a Švédska (tří zemí, které budou od poloviny letošního roku společně předsedat Unii), uspořádalo sdružení ANO pro Evropu ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR a Odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR.

Témata a stanoviska:

Jean-Jacques Jaffrelot uvedl, že reforma SZP z roku 2003, kdy byla v řadě oblastí zrušena vazba mezi přímými platbami a produkcí a platby byly podmíněny dalším plněním jako je například dodržování norem týkajících se životního prostředí, začaly růst výdaje na rozvoje venkova a došlo ke snížení role intervenčních mechanismů, přinesla významné zefektivnění SZP. Má-li být ale tato politika schopna reagovat na nové výzvy, má-li umožnit zemědělcům lépe reagovat na tržní podněty nebo snížit některé neefektivity vyplývající ze současného nastavení systému přímých plateb, je třeba reformu ještě doladit. Právě to je smyslem kontroly stavu SZP.

Evropská komise navrhuje, aby členské země, v nichž platí tzv. historický model plateb, podle nějž zemědělci dostávají podporu v závislosti na tom, jakou podporu získali v minulosti, měly možnost tento model opustit a přejít na režim jednotných sazeb. Historický model je podle Komise do budoucna neudržitelný.

Měl by se rovněž rozšířit režim jednotné platby na plochu, který se uplatňuje v některých nových členských zemích včetně České republiky. Tento režim by měl vypršet v roce 2010, ale Evropská komise nyní navrhuje jeho prodloužení do roku 2013. O prosazení modelu založeného na jednotné platbě na plochu usiluje i české Ministerstvo zemědělství.

Evropská komise dále počítá se zrušením požadavku, aby zemědělci museli 10% půdy nechat ležet ladem. Tento požadavek v minulosti vzniknul v reakci na nadprodukci potravin v EU, ale ve světle zvýšené poptávky po zemědělských produktech představuje pro zemědělce, kteří reagují na měnící se podmínky na trhu, výrazné omezení. I samotná Komise jej označuje za „přežitek“.

Oddělování vazby mezi přímými platbami a objemem produkce by mělo pokračovat i v dalších oblastech, říká Jaffrelot. Ukazuje se totiž, že tam, kde k oddělení vazby nedošlo, není efektivita tak vysoká. Od roku 2010 by také mělo dojít ke zrušení prémie na energetické plodiny. Počítá se také s postupným uvolňováním mléčných kvót (do roku 2013 by měly být postupně odstraněny).

Komise prosazuje také zrušení intervencí u všech obilovin kromě potravinářské pšenice. Chceme spíše rozvíjet záchrannou síť, ne intervenovat do tržních podmínek, uvedl zástupce Komise a dodal, že jedním z faktorů, které motivovaly návrh na odstranění intervencí bylo, že u řady obilovin nebyly intervence v minulosti nikdy využity.

Komise dále očekává pokračování přesouvání finančních prostředků od přímých dotací směrem k dotacím na rozvoj venkova a financování nových výzev (klimatické změny, vodní hospodářství, apod.). S návrhem, podle nějž by měly být kráceny nejvíce dotace velkým zemědělským podnikům ale nesouhlasí Česká republika a některé další postkomunistické země, kde jsou velké zemědělské podniky historickým dědictvím z časů násilné kolektivizace.

Jaffrelot ovšem argumentoval tím, že finanční prostředky, o které by čeští zemědělci přišli v oblasti přímých podpor, se jim vrátí v podobě plateb na opatření, která mají odpovědět na nové výzvy a v souhrnu tedy o své dotace nepřijdou.

Podle Ivo Hlaváče, prvního náměstka ministra zemědělství, představuje kontrola stavu SZP krok správným směrem. ČR je liberální a podpoří jakékoliv upřesnění SZP, ovšem jen v případě, že bude mít rovné dopady na všechny členské země a nebude vytvářet ekonomické disproporce, uvedl Hlaváč.

ČR podle něj podporuje drtivou většinu návrhů obsažených v návrhu Komise, zdůraznil ovšem, že v krácení přímých plateb velkým podnikům by mělo dopad na konkurenceschopnost českých zemědělců. Nemáme nic proti škrtům, ale nechceme, aby český farmář přišel o pět eur a rakouský o tři eura. „Je to o konkurenceschopnosti“, uvedl a dodal, že ČR povede v této oblasti s Komisí velmi tvrdá jednání.