Tam, kde nedáváme prasatům dobrou noc

Dnes však s tímto onemocněním prasat v ČR nemáme problémy, a to přesto, že se čas od času objeví i v poměrně blízkém okolí, například naposledy v dubnu letošního roku na jižním Slovensku okolo Levic nebo v loňském roce v Německu.

Právě kvůli tomu, že klasický mor prasat je velmi nepříjemným onemocněním, které by mohlo být nebezpečné chovům prasat, věnují orgány státního veterinárního dozoru této nebezpečné nákaze stále pozornost.

O tom, že se u nás klasický mor prasat nevyskytuje, se přesvědčujeme pravidelně prováděným monitoringem; a to zejména v oblastech, kde se v nedávné minulosti vyskytl. Čas od času se při vyšetření ulovené černé zvěře (divokých prasat) zjistí protilátky proti tomuto onemocnění. To samozřejmě neznamená, že by prasata byla nemocná, ale že se s nákazou mohly tzv. „potkat“. Letos tak bylo zjištěny protilátky proti klasickému moru prasat u ulovených divočáků na okrese Kroměříž (v květnu) a v okresech Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín v září. To potvrzuje, že monitoring je velmi pečlivý a i podle orgánů EU důvěryhodný, a že má smysl.

Pro chovatele to pak znamená, že stále musejí dbát na základní zoohygienická opatření. Základní zásadou prevence je to, že chovatelé prasat mají zamezit kontaktu svých zvířat s divokými prasaty – to znamená mít okolo farem dostatečně pevné a odolné oplocení.

Díky tomu, že klasický mor prasat nemáme v našich českých chovech, ale ani u černé zvěře, lze z našeho území uvádět na intrakomunitární trh bez problémů vepřové maso, ale i maso divokých prasat (zvěřinu).

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR