Nová legislativa zdraží potraviny

Ceny zemědělských plodin vzrostou až o sedmdesát procent. Takové zdražení může mít za následek navrhované omezení prostředků k ochraně rostlin, které zvažuje Evropská komise. Evropské centrum pro zemědělství, regionální a environmentální výzkum – EuroCARE to zveřejnilo ve své studii. Podle zmíněného výzkumu přijde Evropa o zásadní možnosti, jak chránit plodiny před patogeny. Studie dále předpokládá, že by Evropská unie mohla přijít o velkou část zemědělské produkce, z čehož budou mít prospěch ostatní, neevropské země.

Evropská unie uvažuje o revizi směrnice č. 91/414/EHS, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Nový legislativní předpis počítá s významnou redukcí možností ochrany rostlin. V souvislosti s tím vydala 9. října Evropská asociace ochrany rostlin v Bruselu tiskové prohlášení a představila vědeckou studii Univerzity v Bonnu, která se zabývá cenovými dopady v případě přijetí chystané novely.
Studie, kterou zveřejnilo Evropské centrum pro zemědělství, regionální a environmentální výzkum – EuroCARE (The European Centre for Agricultural, Regional and Environmental Policy Research) konstatuje, že nová legislativa, kterou předkládá Brusel, bude mít obrovský vliv na ceny, které evropští spotřebitelé zaplatí za potraviny.

Příliš přísná novela
Problém, který zejména dělá zemědělské komunitě velkou starost, protože přímo omezí dostupnost přípravků na ochranu rostlin, je zavedení nových vylučovacích (cut-off) kritérií pro přípravky podle jejich nebezpečnosti (hazard-based assessment), namísto dnešního systému hodnocení přípravků s ohledem na rizika jejich konkrétního použití pro lidské zdraví a bezpečné životní prostředí (risk assessment).
Nekritické, paušální používání novým nařízením stanovených vylučovacích kritérií tak, jak je navrhováno, poškodí zemědělství, aniž by přispělo ke zlepšení veřejného zdraví nebo bezpečnosti pro životní prostředí, varuje Česká asociace ochrany rostlin (CCPA).
Česká asociace ochrany rostlin je členem Evropská asociace ochrany rostlin (ECPA), která reprezentuje zájmy průmyslu ochrany rostlin na evropské úrovni. Mezi její členy patří všechny hlavní společnosti a další národní asociace v celé Evropě.

Méně vlastní produkce
Studie je založena na odborném vyhodnocení pravděpodobných ztrát výnosů. V zemích unie to bude mít za následek převis poptávky proti nabídce a tedy stoupající ceny řady potravin. Podle nejhoršího scénáře by ceny obilovin mohly vzrůst až o 73 %, zeleniny dokonce o 104 %. Ale i ty nejkonzervativnější scénáře povedou podle výzkumných pracovníků ke zvýšení cen hlavních komodit, například pšenice nebo brambor, a to nejméně o 20 %.
Dalším negativem připravované novely je podle výkumných pracovníků vlastní pokles produkce. Evropská unie patří mezi přední producenty a exportéry některých klíčových zemědělských komodit. Z poklesu produkce Evrposké unie mouhou mít prospěch podle zmiňované studie jiné státy, schopné zaplnit vzniklou mezeru na trhu. S předpokládaným poklesem v Evropě lze očekávat zvýšení produkce pšenice v USA, Mexiku, Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, také v jižní Africe, Číně nebo v Austrálii.
Intenzivní výroba zemědělských komodit poskytuje také významný příspěvek evropské ekonomice, protože pohání i soutěživost některých největších oborů, především potravinářského průmyslu. V současnosti má tento obor hodnotu 836 miliard dolarů a vytváří přibližně jedno ze dvanácti pracovních míst v EU.

Dopad na všechny
Rostlinolékařská omezení jsou problematika, která se přímo dotkne všech obyvatel České repubiky, připomíná CCPA. České zemědělství v dnešní době uplatňuje ekologicky vhodné a moderní metody zemědělské výroby a eventuální nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií jsou u nás minimalizovány. Současně se v našem zemědělství klade důraz na vysokou ochranu životního prostředí a zejména na lidské zdraví, zdůrazňuje CCPA.
Studie byla provedena s použitím modelovacího systému CAPRI (Common Agricultural Policy Regionalised Impact). Tento model je známý nástroj pro kvantitativní hodnocení vlivů politických změn, socio-ekonomických nebo environmentálních činitelů na zemědělský sektor. Základem modelu je soubor faktorů chování reprezentující zemědělce, zpracovatelský průmysl a spotřebitele zemědělských produktů.