Začínají jarní práce

Začátek letošních jarních prácí se proti předchozím letům o něco opozdil, přesto se ještě vejde do dlouhodobého průměru. Důvodem byla letošní dlouhá zima a deště v minulých dnech, které neumožnily časnější přípravu půdy a setí jarních plodin.

Poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka uvedl, že jakmile se zlepšilo počasí, začíná se s jarními pracemi nejen v nížinných oblastech, ale i středních polohách. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR (ZS) Miroslava Jirovského určité časové zpoždění proti minulému roku v důsledku deštivého počasí nastalo. „Spodní voda se dostala poměrně dost vysoko, některé pozemky jsou hodně podmáčené,“ podotkl s tím, že v teplejších oblastech se přihnojuje a půda se připravuje k setí. Šéf Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdenek Koubek poznamenal, že na jižní Moravě začali se setím jarního ječmene asi již před 14 dny. „Následně byly práce kvůli dešti pozastaveny. Nyní se jarní ječmeny dosévají,“ řekl. Koubek se domnívá, že pokud bude příznivé počasí, bude do týdne zaseto. Co se týká cukrovky, dokončují se smlouvy. Brzy se ale bude také sít, doplnil.
Ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jan Křováček poznamenal, že v Čechách pěstitelé se setím cukrovky začínají v oblastech jako Mělnicko, Slánsko a Litoměřicko. Na ně bude navazovat Dobrovicko a Mladoboleslavsko. Připustil, že proti loňsku se počátek setí pozdržel o tři, čtyři dny, v minulém roce zemědělci seli cukrovku od 25. března do počátku dubna. I letos by se podle Křováčka všechno mělo stihnout zasít v rámci agrotechnických lhůt.
Cukrovkou by se přitom mělo osít o tisíc až dva tisíce hektarů více než vloni. „V souvislosti s poklesem cen obilí je o cukrovku větší zájem a mnozí pěstitelé její plochy o něco rozšiřují,“ podotkl ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech s tím, že cukrovka se letos bude pěstovat opět řádově na 50 tisících hektarech.
Podle Jirovského se letos mírně zvýší i plochy jarního ječmene, který vloni zaujímal 341 tisíc hektarů, a ovsa. Ten se pěstoval na 49 tisících hektarech. „V poslední době se snižují plochy víceletých pícnin. Letos meziroční pokles představuje asi 13,5 tisíce hektarů, což je osm procent,“ poznamenal Jirovský s tím, že se v souvislosti s poklesem stavů skotu se jejich plochy budou dále snižovat. „Většinou je přitom zemědělci nahrazují obilninami,“ informoval předseda ZS. Ozimy podle něj zaujímají celkem 1,018 milionu hektarů, což je o 39,5 tisíce hektarů více než v předcházejícím roce. Porosty přezimovaly vcelku dobře a nebylo třeba je zaorávat. To potvrdil i Záhorka. Podle něj jsou porosty velmi nadějné. „Jen místně, kde se opakovaně vyskytly holomrazy, budu nutné větší dávky dusíkatých hnojiv,“ poznamenal. Jirovský doplnil, že řepky je o 8,5 tisíce hektarů více než v minulém roce a u kukuřice na zrno se nepředpokládá větší plocha než 114 tisíc hektarů. „Je otázkou, na jaké výměře se bude pěstovat mák. Podle předpokladu by to mělo být na 70 tisících hektarech,“ sdělil. Prodej této plodiny je totiž méně výhodný než v předcházejících letech. Len pak ve své podstatě zmizel, pěstuje se ho již jen kolem 150 hektarů, poznamenal Jirovský.
Podle předpokladů k letošnímu 1. červenci na skladech zůstanou ještě téměř dva miliony tun obilí, což představuje dvojnásobek ve srovnání s předcházejícími lety. Měsíčně se přitom prodává asi 150 tisíc tun obilí, dodal.