Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35117 lidí


Milan Hebnar, 9. červen 2009
Bude v budoucnu chybět voda?

 

Bude v budoucnu chybět voda?

Přibík Oldřich (8.6.2009)

Jak vyplývá to ze studií státních podniků povodí, mohl by být v České republice v případě klimatických změn do 50 let nedostatek vody. Na mezinárodním veletrhu Watenvi v Brně to koncem května uvedl vrchní ředitel sekce vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství Pavel Punčochář.

Budoucí možný nedostatek vody je také hlavním důvodem, proč vodohospodáři chtějí, aby stát znovu vybral a vyblokoval místa, kde by mohly být časem nové přehrady. Takový seznam už existuje. Vláda ho ale předloni kvůli protestům obcí nezařadila do závazné části Plánu hlavního povodí. Sporné téma by měl vyřešit samostatný dokument.
Například v povodí Vltavy by se podle Punčocháře mohl nedostatek vody v případě klimatických změn týkat až 55 procent odběratelů. „Je proto potřeba zvážit, zda je hájení lokalit vhodných pro stavbu přehrad na místě. V nových nádržích by si totiž budoucí generace mohla zachytit vodu z jarního tání či povodní,“ řekl Punčochář. Například v Izraeli, kde jsou sucha a nedostatek vody běžné, platí podle něj heslo „Povodeň je budoucí zdroj vody“.
V seznamu vodních ploch vhodných pro stavbu přehrady, který se měl stát součástí Plánu hlavního povodí, bylo před dvěma lety zahrnuto 197 lokalit. Proti jeho schválení vystoupila iniciativa Stop přehradám, k jejímu otevřenému dopisu ministrům se připojilo 38 starostů měst a obcí a stejný počet představitelů dalších spolků a uskupení. Obávali se, že po schválení seznamu lokalit budou obce nuceny podle něj postupovat při územním plánování.
Ministerstva zemědělství a životního prostředí dokument obhajovala s tím, že jde pouze o ochranu vhodných území, která má zamezit například stavbám dálnic, železnic či továren. Nakonec ale seznam z plánu povodí vyjmula.
Pomůže novela
V České republice je v současnosti 588 vodních nádrží s celkovým prostorem 3,4 milionu metrů krychlových. Nejstarší přehradní nádrží je zřejmě Jordán v Táboře, který vznikl přehrazením Košínského potoka roku 1492. Nejmladší je dosud Slezská Harta na Bruntálsku. Vodní dílo na řece Moravici bylo dokončeno v roce 1997. Loni vláda schválila stavbu nové protipovodňové přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku. Stavba za asi osm miliard korun by měla začít v roce 2015.
Výstavba protipovodňových opatření u nás dosud vázla na majetkoprávním vypořádání. Po přijetí novely vodního zákona by se měl tento problém odstranit. Umožňuje totiž v případě nedohody s majiteli pozemků jejich vyvlastnění, obdobně jako je to stanoveno ve stavebním zákoně. „Úplnou novinkou je možnost budovat poldry, přičemž vlastník pozemku by v nich mohl stále hospodařit. V případě zátopy by mu stát garantoval úhradu škody, která by mu vznikla na úrodě či jejím znehodnocením,“ řekl Punčochář. Podotkl, že sedlák by musel hospodařit podle stanoveného plánu. Dokonce by mu měly být hrazeny i případné ztráty z dotací z Evropské unie.
Podle jeho slov se nyní zdá, že nové poldry, zejména na Moravě, se budou realizovat. V takovém případě se ukáže, zda vlastníci půdy budou chtít opravdu v těchto místech hospodařit nebo raději půdu odprodají. „Věřím, že zemědělci budou mít zájem tam pěstovat plodiny a budou mít zájem o případnou náhradu škody a pozemky si ponechají. Pro státní podniky Povodí by bylo velkou zátěží udržovat je ve slušném stavu,“ poznamenal Punčochář.
Připomněl, že například na Povodí Moravy je připravena řada stavebních opatření pro zlepšení protipovodňové ochrany v hodnotě přesahující miliardu korun. U ostatních podniků Povodí je situace obdobná. Celkový objem financí, který je dostupný zhruba do roku 2013, činí deset miliard korun. „Dá se předpokládat, že každé Povodí obdrží na tyto stavby jednu až dvě miliardy korun. Tyto prostředky jsou generovány z Evropské investiční banky. Jde o výhodnou půjčku státu,“ konstatoval.
Nedostatečné plány
Evropská unie si dala v roce 2000 ve směrnici o vodohospodářské politice za cíl dosáhnout do roku 2015 dobré jakosti vody pro všechny typy vod na území Evropské unie. Podle směrnice jsou členské státy povinny přijmout do konce roku 2009 plány jednotlivých povodí. Ty mají popisovat problémy a ohrožení vod a plánovat jejich nápravu včetně úprav hospodaření s vodou. Světový fond na ochranu přírody (WWF) nicméně ve své nové zprávě, kterou vypracoval společně s organizací European Environmental Bureau (EEB), kritizuje Českou republiku a některé další státy EU za „slabé a neadekvátní“ plány v rámci vodohospodářské politiky včetně ochrany vodních zdrojů. V případě ČR zejména za vodní hospodářství v povodí řeky Moravy.
Fond ve své zprávě zveřejnil pět kritérií, podle nichž hodnotil návrhy na některé plány povodí v jednotlivých členských státech. Mezi nimi je třeba transparentní řízení vodohospodářské politiky, efektivní využívání vody a snaha o redukci plýtvání s vodou nebo zajištění bezpečných a zdravotně nezávadných vodních zdrojů.
Výsledky ČR ve vodohospodářství v oblasti povodí Moravy jsou ve dvou kategoriích hodnoceny jako „špatné“, v dalších třech jako „slabé“. To je zřejmě nejhorší výsledek ve srovnání s ostatními státy jako třeba Německo, Rakousko či Španělsko v celkem 23 zkoumaných evropských povodích. WWF nicméně uvádí, že celkové výsledky ve státech Evropské unie nejsou dobré. „Přes výzvy spojené s vodní politikou, které ještě zhoršují klimatické změny, návrhy plánů členských států většinou odkládají důležitá a nezbytná rozhodnutí a nabízejí jen málo mechanismů a financování pro zajištění dobrého stavu vodních zdrojů,“ uvádí se v tiskové zprávě WWF.
„Trendy, které vyvolávají obavy, se nyní objevují ve východní a jižní Evropě, například v České republice a v Portugalsku, kde jsou řeky i nadále vedeny v betonových „svěracích kazajkách“, a to kvůli navigaci, obraně proti povodním nebo kvůli hydroelektrické energii,“ uvedl Pieter de Pous z EEB.



Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 346
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář