Konkrétně se jedná o změnu řízení fondu z kolektivního na individuální, dále pak o rozšíření kompetencí dozorčí rady fondu a o zachování kontrolní funkce Poslanecké sněmovny. Novela také navrhuje vymezení rozsahu nezbytné rezervy státní půdy pro realizaci rozvojových záměrů státu.
 
„V rámci první fáze transformace Pozemkového fondu proběhne změna řízení, kdy dojde k  nahrazení principu kolektivního rozhodování principem individuálním, reprezentovaným ředitelem s jasně stanovenými pravomocemi a odpovědností. Zároveň se rozšíří kompetence dozorčí rady se zachováním kontrolní funkce Poslanecké sněmovny,“ uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta.
 
Dalšími úkoly novely je přizpůsobení vnitřní organizační struktury Pozemkového fondu a změna počtu jeho zaměstnanců, která bude odpovídat objemu spravovaného majetku. Navrhované změny by měli výrazně přispět k rychlejšímu a průhlednějšímu způsobu řízení Pozemkového fondu a také k úsporám mzdových a cestovních nákladů.
 
Novela rovněž odpovídá na další vládní úkol, kterým je vymezení rozsahu nezbytné rezervy státní půdy pro realizaci rozvojových záměrů státu. 
 
„Žádný ze stávajících zákonů, ať už se jedná o zákon o prodeji půdy, zákon o půdě či zákon o Pozemkovém fondu, dosud rezervu státní půdy neupravuje,“ vysvětlil ministr Šebesta. „Vymezením rozsahu nezbytné rezervy státní půdy především pro veřejně prospěšné stavby, jakými jsou například suché nádrže sloužící k akumulaci povrchových vod a ochranných protipovodňových staveb, by se měl vyřešit mnohaletý problém, který nastává v zátopových oblastech při povodních a škod z toho plynoucích,“ doplnil.
 
Vymezením rozsahu nezbytné půdy pro ministerstvo dopravy na dopravní stavby a pro ministerstvo průmyslu a obchodu na průmyslové zóny, se předejde následnému vyvlastňování těchto pozemků, které by při nevymezení nezbytné rezervy státní půdy byly rozprodány.
 
 
 
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí MZe