Největší část vyrovnávacích plateb zemědělci dostanou na veškerou obhospodařovanou zemědělskou půdu. Na přibližně 3,512 milionu hektarů obdrží 4,1 miliardy korun. Dalšími penězi stát přispěje producentům vybraných komodit. Doplňkové platby navazují na jednotnou platbu na plochu (SAPS), na které má být za letošní rok farmářům z unijních peněz vyplaceno více než 13 miliard korun. Její vyplácení začalo již v půlce října, o jeden a půl měsíce dříve než v předchozích letech. Evropská unie dřívější vyplácení umožnila, aby zmírnila dopady ekonomické krize na zemědělce.
Téměř 1,5 miliardy korun získají letos v rámci dorovnání chovatelé přežvýkavců, přes půl miliardy chovatelé krav bez tržní produkce mléka. Další desítky milionů poputují k pěstitelům brambor a chmele a chovatelům ovcí a koz, 242.000 korun dostanou pěstitelé lnu na vlákno.
"Celkem je na národní doplňkové platby pro letošní rok určena částka téměř 6,3 miliardy korun. Celková podpora v rámci obálky top-up pro přežvýkavce je letos o 6,1 procenta vyšší než v loňském roce," uvedl dnes ministr.
Agrární komora však ministerstvo podrobila kritice. Úřad podle největší tuzemské nevládní zemědělské organizace snížil v rámci balíčku peněz pro přežvýkavce podpory pro sektor dojených krav o deset milionů eur (zhruba 250 milionů korun), aniž by krok předtím konzultoval se zemědělci. Ještě 8. října prý přitom zástupce ministerstva agrárníkům tvrdil, že částky pro jednotlivé kategorie přežvýkavců zůstanou stejné jako loni.
Platby na krávy bez tržní produkce mléka byly podle Agrární komory navýšeny o dva miliony eur (zhruba 50 milionů korun) a dotace pro chovatele ovcí a koz zůstaly na stejné úrovni.
Proti prohlášení Agrární komory se ovšem ohradil Svaz marginálních oblastí, ve kterých převažuje chov masného skotu. Odsoudil údajnou snahu získat pomoc pouze pro silnou skupinu chovatelů mléčných krav na úkor ostatních.