Česká bilance v EU byla dosud pozitivní - celkem jsme získali přibližně 100 miliard Kč. Dotace z EU představují v průměru osm procent státního rozpočtu a pomohly vytvořit 1500 nových pracovních míst, upozornil Daniel Braun z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Podle vedoucího kanceláře pro EU České spořitelny Petra Zahradníka ale nemůžeme očekávat, že objem dotací zůstane stejně vysoký i v příští finanční perspektivě na roky 2014 až 2020.

O peníze jde až v první řadě
Budoucí kohezní politika se vytváří v jiném kontextu, který ovlivní dopady hospodářské krize. Členské státy nyní do rozpočtu EU dávají asi 1,1 procenta HDP. V období po roce 2013 to určitě nebude více. Podle ředitele odboru Národní fond z ministerstva financí Jana Gregora to může být i méně. Čistí plátci z bohatších západoevropských států navíc požadují, aby z kohezní politiky měly prospěch i jejich regiony.

V kohezní politice se tak střetávají dva protichůdné koncepty - princip „přidané hodnoty", tedy co největší výnos z každého eura, který na konferenci požadovala zástupkyně generálního ředitele Evropské komise pro regionální rozvoj Katarína Mathernová nebo princip pomoci méně rozvinutým regionům, i když pak stejné zdroje přinesou menší užitek.

Česko: Třikrát „NE"

Pozice České republiky je jasná: „Ne" novým legislativním pravidlům, „Ne" novým institucím a „Ne" novým finančním prostředkům. Podle  1. náměstka ministra pro evropské záležitosti Michala Sedláčka musí priorirou kohezní politiky zůstat princip snižování rozdílů mezi zeměmi a regiony. Podle Sedláčka by kohezní politika měla být prostředkem strategie EU 2020, nikoliv cílem jako požadovalo například Maďarsko.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní připravuje novou rámcovou pozici Česka ke vznikající politice soudržnosti.  Hotová má být letos na podzim. Nejvíce evropských peněz dosud pohltil operační program Doprava. Přípravné dokumenty Evropské komise ale podle Petra Zahradníka naznačují, že EU hodlá v budoucnu více prosazovat tzv. měkké projekty. Proto by se Česko mělo naučit vytvářet i projekty zaměřené na sociální oblast.

A co efektivita?

V diskuzi účastníci polemizovali o efektivnosti spolufinancování. Podle Jiřího Blažka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy by získávání dotací prospělo větší podíl národních zdroj. Tímby se zvětšil počet dotovaných projektů i motivace příjemců dotací udržet projekty v chodu po delší období.

Jan Gregor proti namítl, že se někdy projevují problémy ve spolufinancování již nyní a další zvýšení podílu národních není vhodné.

AUTOR Marie Bydžovská, Euroskop