Mohl byste upřesnit, jak v současnosti skupina ve své práci pokročila? Bylo vytvořeno 11 pracovních týmů, které mají za úkol vypracovat dílčí vstupy do připravované Vize českého zemědělství po roce 2010. Týmy byly ustaveny pro následující oblasti: analýza vývoje a stavu českého zemědělství, přímé platby po roce 2013, tržní opatření, komodity (tři podskupiny: a) přežvýkavci (a koně), b) prasata, drůbež, vejce, med, c) rostlinné komodity), rozvoj venkova, životní prostředí, mezinárodní obchod se zemědělskými produkty, potravinářství, lesnictví, vodní hospodářství a rybářství. Pro jednotlivé týmy byli určeni koordinátoři z řad vedoucích pracovníků resortu, týmy obdržely zadání a zahájily svojí činnost. V současnosti jednotlivé skupiny pracují na řešení jednotlivých otázek. Musím říct, že jsou to nesmírně zajímavé debaty. Výstupy jejich práce by měly být k dispozici ve druhé polovině dubna. Závěry pak vyhodnotíme a výsledky sladíme s evropskou realitou i s podmínkami ve světě.
Během února probíhala na internetových stránkách eAgri veřejná konzultace k budoucnosti českého zemědělství. K čemu se respondenti vyjadřovali? Respondenti se vyjadřovali ke třem otázkám, a to význam a role českého zemědělství, jeho silné a slabé stránky, výzvy a překážky, a návrhy na řešení. Celkem jsme obdrželi 102 příspěvků, které lze stručně shrnout následovně: Význam a role zemědělství jsou podle zaslaných odpovědí nejčastěji spatřovány v soběstačnosti výroby potravin, tvorbě a údržbě krajiny a výrobě kvalitních a zdravých potravin. Za silnou stránku je nejčastěji považována výrazná koncentrace a výhody z ní plynoucí, kvalifikovaná pracovní síla a tradice.
Slabým stránkám vévodí nerovné podmínky v rámci EU a rozdílná úroveň podpor. S odstupem pak následují byrokracie a skutečnost, že jen málo půdy a dalšího majetku je ve vlastnictví samotných zemědělců, což vede k horší motivaci k hospodaření, a následuje jednání nadnárodních obchodních řetězců. V případě výzev nebyly odpovědi tak jednoznačné, nejčastěji bylo za výzvu označeno zlepšení tváře venkova, dále zajištění odbytu produkce za přijatelné ceny, provedení komplexních pozemkových úprav a zaměření se na kvalitu produkce. Ani v případě překážek nebyl výsledek jednoznačný a názory se různily. Nejčastěji zmiňovanou překážkou byla dotační politika EU a dále byla kritizována zbytečná národní legislativa nad rámec norem EU, nárůst byrokracie a povýšení zisku nad kvalitu.
Přišli lidé, kteří se do této diskuse zapojili, i s návrhy řešení? Ano. Konkrétní návrhy řešení spočívaly ve čtvrtině případů v nastolení rovných podmínek, vyrovnání úrovně zemědělských podpor v rámci EU, dále mediální podpora spotřeby potravin vyrobených v ČR, zrušení, příp. omezení dotací, provedení komplexních pozemkových úprav, vytvoření podporovaných modelů hospodaření pro regiony, odstranění nebo snížení byrokracie, korekce chování obchodních řetězců a omezení počtu úředníků resortu zemědělství. Všechny odpovědi a návrhy využijeme při zpracování vize českého zemědělství a při této příležitosti bych chtěl poděkovat všem respondentů, že si našli čas a zapojili se do debaty.

Fialová Zuzana (12.4.2010)