Na její nejvhodnější podobě a dokonce ani na tom, zda dlouhodobou strategii potřebujeme, se nicméně účastníci debaty pořádané minulý týden Zastoupením Evropské komise a Informační kanceláří Evropského parlamentu neshodli.

Pro novou hospodářskou strategii nazvanou Evropa 2020 Brusel nevyčlenil žádný rozpočet, a proto bude její naplňování a řízení spočívat na členských státech, upozornil 1. náměstek ministra pro evropské záležitosti Michal Sedláček. Strategie podle náměstka pouze stanoví rámec pro akce členských států. Česká vláda strategii podporuje, má vůči ní ovšem několik výhrad.

Oproti její předchůdkyni lisabonské strategii se z nové strategie vytratil důraz na konkurenceschopnost a snižování administrativní zátěže. Rozpaky vzbudil v Česku i cíl snížení chudoby o čtvrtinu. V naší zemi je míra relativní chudoby nejnižší z celé EU (měřená jako příjem menší než 60 % průměru). Její další snižování by proto ohrozilo českou konkurenceschopnost.

Priority EU 2020:

■75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,
■3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,
■ v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20" (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé),
■podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání,
■počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
 

Novou hospodářskou strategii projednal již i Evropský parlament a překvapivě se na její podpoře shodli zástupci pravice i levice, tvrdil europoslanec Jiří Havel. Je ovšem zjevné, že postoje evropské veřejnosti se nemusí s postoji europoslanců vždy překrývat. EU by proto podle Havla měla najít nový étos, kterým by zasáhla evropskou veřejnost a získala její podporu mimo jiné pro strategii Evropa 2020. 

Luděk Niedermayer z Deloitte ČR si naopak myslí, že EU nepotřebuje řešit nový étos, ale „otázky o několik pater níž". Oproti USA, které se hospodářsky udrží, podle něj Evropě hrozí zřetelný pokles, především vůči Asii. Politici se dokáží shodnout, že cílem je udržitelný růst a zaměstnanost. Na národní úrovni však vládne krátkodobá populistická politika, která dosažení cílů brání. Naznačil dvě možná řešení pro zlepšení naplňování strategie členskými státy - sankce nebo motivace dobrým příkladem. Motivace dobrým příkladem však při lisabonské strategii neuspěla a sankce zase nejsou přijatelné pro mnohé členské státy.

Také rektor VŠEM Milan Žák varoval, že EU by se  neměla bavit o novém étosu, ale o přežití. USA se přesouvají od transatlantické k transpacifické orientaci. Pokud EU nebude jednat koordinovaně, zůstane osamocena.

Marie Bydžovská, EUROSKOP