Od 1. září 2010 začnou platit nové požadavky, které pro používání a označování krmiv stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009. Toto nařízení shrnuje dosavadní předpisy a zavádí některé novinky v oblasti krmiv.

Zde upozorňujeme na některá nová ustanovení, která z nařízení vyplývají:

1.       Změny v pojmech

V nařízení jsou zvířata rozdělena na ta určená k produkci potravin (včetně druhů jinde v EU používaných pro lidskou spotřebu = např. koně) a neurčená k produkci potravin (kožešinová zvířata, zájmové chovy, laboratorní zvířata, zoo).

Označením se rozumí jakýkoli údaj nebo vyobrazení, které na krmivo odkazuje nebo ho provází, což může být etiketa, ale také reklamní leták nebo informace na internetu. Provozovatel (resp. osoba odpovědná za označování) musí být kdykoli připraven prokázat ústavu pravdivost údajů uváděných v souvislosti s krmivem.

2.      Osoba odpovědná za označování je provozovatel, který uvádí krmivo poprvé na trh (výrobce, dovozce) nebo provozovatel, pod jehož jménem je krmivo na trh uváděno; vždy je uveden na označení.

Tato osoba musí být schopna ústavu předložit veškeré informace o složení a deklarovaných vlastnostech krmiva, včetně hmotnostních procentních podílů surovin použitých ve směsích, a také vědecké důkazy vztahující se k různým tvrzením, která jsou v souvislosti s krmivem uváděna. Tato tvrzení musí být objektivní a ověřitelná a nesmí vyvolávat dojem, že krmivo zabraňuje určitému onemocnění, zmírňuje ho nebo léčí. Výjimkou jsou kokcidiostatika a dietní krmiva.

3.     Označování krmných surovin

Na etiketě krmných surovin musí být uvedena slova „krmná surovina“, název krmné suroviny, povinná deklarace, jméno a adresa osoby odpovědné za označování, schvalovací nebo registrační číslo, číslo šarže nebo partie, hmotnost nebo objem, případná vyšší vlhkost a doplňkové látky. Pokud obsahuje krmná surovina doplňkové látky, musí označení ještě obsahovat výčet těchto látek pod slovy „doplňkové látky“ minimálně ve formátu název (podle povolení) a přidané množství, případně další informace v souladu s přílohou VI nebo VII nařízení č. 767/2009, dále návod k použití, pokud jsou přidány látky s maximálním stanoveným obsahem, a dobu minimální trvanlivosti (není potřeba u technologických doplňkových látek).

Suroviny, které neobsahují jiné doplňkové látky než silážní nebo konzervanty, vyrobené v prvovýrobě a určené výhradně pro využití v prvovýrobě, musí být označeny minimálně těmito údaji: slovy „krmná surovina“, názvem krmné suroviny, jménem a adresou osoby odpovědné za označování, případně seznamem přidaných doplňkových látek uvedeným slovy „doplňkové látky“.

Název suroviny – v současné době existuje seznam surovin uvedený ve vyhlášce č. 356/2008 a seznam v provizorním katalogu (nařízení č. 242/2010). Názvy v těchto seznamech se mohou lišit vinou překladu, za správné je vhodné považovat formulace uvedené ve vyhlášce, ovšem uvedení názvů podle nařízení č. 242/2010 pochopitelně nelze postihovat, podstatné není ani rozdílné řazení slov v názvu suroviny („extrahovaný šrot sojový, toastovaný“ nebo  „sojový extrahovaný šrot toastovaný“).

Pravděpodobně koncem roku vyjde rozšířený katalog krmných surovin, který právě dokončují zástupci výrobců – případní čeští výrobci, kteří by chtěli v katalogu uvést vlastní surovinu, by měli kontaktovat ČMSOZZN, tento svaz by měl zajistit zprostředkování. Rozšířený katalog se připravuje v anglické verzi, která se bude následně překládat do jazyků ostatních států. Pravděpodobně bude nějakou dobu trvat, než bude k dispozici katalog, ve kterém budou české názvy surovin bez výhrad odpovídat zaběhlým pojmům.

Deklarace – povinné deklarace pro jednotlivé suroviny jsou uvedeny v nařízení č. 242/2010, pro suroviny, které v katalogu nejsou uvedeny, jsou povinné deklarace stanoveny podle skupin surovin v příloze V nařízení č. 767/2009. Nově jsou jakostní znaky přeloženy doslovně z anglického originálu jako „hrubá vláknina“ nebo „hrubý popel“, jediná výjimka je u hrubého proteinu, kde je možné používat synonymum dusíkaté látky.

Název doplňkové látky – názvy doplňkových látek přidaných do surovin i do krmných směsí musí vždy vycházet z příslušného předpisu, který látku povoluje. Pro orientaci lze využít seznam doplňkových látek, který je v českém jazyce na stránkách ústavu – tento seznam je neoficiální a nezávazný, obsahuje však odkazy na konkrétní předpisy, povolující doplňkové látky, kde je možné správný název doplňkové látky zkontrolovat.

Látky, které patří do více funkčních skupin, se uvedou do skupiny relevantní pro její hlavní funkci v krmivu.

4.    Označování krmných směsí

V označení krmných směsí musí být uvedena slova „kompletní krmivo“, „kompletní krmná směs“, „doplňkové krmivo“, „doplňková krmná směs“, „kompletní mléčná krmná směs“ nebo „doplňková mléčná krmná směs“, druhy nebo kategorie zvířat, kterým je směs určena, jméno a adresa osoby odpovědné za označování, schvalovací nebo registrační číslo, jméno a adresa a schvalovací číslo výrobce (pokud není zároveň osobou odpovědnou za označování), číslo šarže nebo partie, hmotnost nebo objem, doba minimální trvanlivosti, seznam obsažených krmných surovin uvedený slovy „složení“ (seznam u kompletních směsí musí obsahovat i suroviny přidané prostřednictvím doplňkových krmiv), povinná deklarace (nevyžaduje se u směsí celých zrn), případná vyšší vlhkost, seznam obsažených doplňkových látek uvedený slovy „doplňkové látky“.

5.    Označení krmiv pro zvířata v zájmovém chovu

Na etiketě krmiv pro zvířata v zájmovém chovu se uvádí kontakt, kde kupující může získat informace o obsažených doplňkových látkách a krmných surovinách.

6.    Varovná upozornění

I nadále platí povinnost uvádět v označení krmiv varovná upozornění u krmiv obsahující GMO (nařízení č. 1830/2003), živočišné suroviny (nařízení č. 999/2001) nebo některé doplňkové látky. 

7.    Tolerance pro hodnocení krmiv

Od 1. 9. 2010 se budou používat pro hodnocení krmných surovin a krmných směsí nové tolerance pro odchylky mezi hodnotami jakostních znaků uvedenými v označení a hodnotami zjištěnými při úřední kontrole. Tyto tolerance jsou uvedeny v příloze IV nařízení.

Zdroj: ÚKZÚZ