Evropská unie omezovala úroveň přímých plateb pro zemědělce z nových členských států již od vstupu do evropské sedmadvacítky v roce 2004. Časem se ovšem měla úroveň plateb sjednotit, vlády Česka a dalších zemí ovšem již delší dobu upozorňují, že existují státy unie, které by rozdílné dotace zachovaly i v takzvaném následujícím rozpočtovém období, tedy od roku 2013.

"Francouzsko-německá pozice je velmi konzervativní. Brání zájmy vlastních farmářů, ale ne farmářů z jiných členských států," řekl dnes novinářům během neformální schůzky unijních ministrů zemědělství v belgickém La Hulpe polský ministr zemědělství Marek Sawicki. "Jde o spíše neúspěšný pokus dostat ostatní země pod tlak," dodal.

Výše přímých plateb v přepočtu na hektar se v unii v současnosti zásadně liší. Zatímco zemědělci z Lotyšska mohou dostat zhruba 100 eur (asi 2500 korun) na hektar, Řekové za stejnou výměru mohou dostat až 500 eur (asi 12.500 korun).

O dotace se ještě bude bojovat

Francouzský ministr zemědělství Bruno Le Maire podle agentury Reuters ovšem řekl, že jeho a německé návrhy mají podporu zhruba 20 členských států EU. Na straně většiny nových členských států nicméně stojí i Velká Británie. Londýnu se nelíbí, že státy, kde hrají zemědělci historicky důležitou roli, odmítají hovořit o škrtech v zemědělských dotacích. K farmářům nicméně stále míří téměř polovina unijního rozpočtu, tedy zhruba 50 miliard eur ročně (1,25 bilionu korun). Podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu EU je nicméně zanedbatelný a pohybuje se v jednotkách procent.

Britská ministryně zemědělství Caroline Spelmanová upozornila, že dvě země (Francie a Německo) nemohou v žádném případě diktovat, jak bude vypadat konečná zemědělská reforma, přestože tomu tak v minulosti často bylo. "S Lisabonskou smlouvou a se spolurozhodováním Evropského parlamentu je to v současnosti velmi odlišné. Je to mnohem složitější a nemůžete si diktovat podmínky, ani když představujete dva velké státy ze 27," doplnila.

AUTOR Euroskop