Během schůzky byly projednány následující záležitosti:

 1) Současná situace na zemědělských trzích. Sklizeň.

Kvůli nepříznivému počasí  během doby růstu a sklizně je mnohem obtížnější získat vysoce kvalitní spotřební obilí než v předešlých letech. Letos bylo zemědělství zasaženo extrémním fenoménem v oblasti počasí projevujícím se dlouhodobými suchy až po povodně. Předpokládá se však,, že bude vliv špatného počasí na výnosy v určitých oblastech vyrovnán vyššími výnosy v jiných oblastech. Rovněž se očekává, že výnosy obilovin (pšenice, ječmene, kukuřice a dalších) budou obnášet napříč Evropskou unií 5,1 tuny na hektar, to znamená, že zůstanou na podobné úrovni jako v předešlých letech, avšak na vyšší úrovni než činil průměr za posledních 5 let. Účastníci schůzky se shodli, že toto byl správný okamžik pro úpravu intervenčních cen.

Pokud jde o závislost zemědělského sektoru na počasí a klimatických změnách, vnímáme jako velmi důležité vytvoření zvláštního fondu pro řízení rizik a krizí. Ten by pomáhal farmářům při klimatických pohromách, onemocněních, propuknutí nákaz a kolísání trhu. Z tohoto důvodu požadujeme vytvoření společného systému podpory buď pojistitelných, nebo nepojistitelných (dnes) rizik spojených s podmínkami podnebí a fungováním zemědělských trhů Evropské unie. Tento systém musí být z finančního hlediska kryt z rozpočtu Evropské unie, ale ne z 1. pilíře Společné zemědělské politiky (SZP) a spolufinancován národními vládami a farmáři, kteří mají zájem o využívání tohoto  nového nástroje.  Předpokládáme, že by tento fond měl být rovněž k dispozici regionům třetích zemí nacházejícím se na hranicích Evropské unie. Ukrajinská delegace navrhla rovněž z finančního hlediska  zapojení takových zemí jako je Ukrajina, Moldava a Bělorusko, a to v rámci podpůrného mechanismu ENPI (Evropský sousedský a partnerský nástroj). Vytvoření takovéhoto fondu zajistí bezpečnost potravin pro evropské spotřebitele. Navrhované řešení přispěje prosperitě farem na venkově, což bude znamenat, že lidé spojení v Evropské unii  se zemědělských sektorem budou mít možnost pokračovat ve svých aktivitách stabilním způsobem.

2) Vládní programy na podporu vyplavených farmářů;
Povodeň, ke které došlo v květnu a červnu roku 2010 přímo postihla Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Ukrajinu. Během schůzky si účastníci vyměnili informace o vládních programech zaměřených na podporu farmářů, kteří kvůli povodni utrpěli ztráty. Například polská vláda závěrem uvedla, že je potřebný samostatný zákon o univerzální bezpečnosti, jenž by pokrýval veškeré přírodní katastrofy a minořádné události, které mohou vzniknout. Tento zákon by měl specifikovat kroky, které budou přijaty, jakmile k pohromě dojde. Přednostně by ale měl specifikovat preventivní opatření a rámec odpovědnosti jednotlivých služeb a orgánů. Polská vláda také souhlasila s tím, že by zákon na podporu rozvoje venkova s účastí Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova měl pokrývat nová opatření zavedená na podporu investičních projektů zaměřených na obnovu zemědělských výrobních kapacit poškozených přírodními katastrofami a dalšími pohromami způsobenými vyšší mocí formou náhrady aktiv zemědělských usedlostí, živého invenáře a trvalých porostů.

3) Přizpůsobení slepičích farem zákazu chování nosnic v klecích nevyhovujících svými rozměry do roku 2012.

Účastníci setkání si vyměnili informace o stavu realizace směrnice, která zkazuje přechovávání nosnic v neuzpůsobených klecích. Polsko vyzdvihlo fakt, že světová hospodářská krize vyústila v obtíže producentů vajec v určitých členských státech při realizaci směrnice 1999/74/EC a všeobecné zpoždění při náhradě klecí (a tak došlo i k omezení jejich přístupu k půjčkám) . 78% nosnic v Evropské unii je stále přechováváno v klecích (rovněž v Polsku). Účastníci setkání vyzdvihli, že výše uvedená směrnice vyžaduje úplnou likvidaci těchto klecí do konce roku  2011. Okamžitě bychom měli provést analýzu strategických cílů: soběstačnosti a konkurenceschopnosti evropského sektoru konzumních vajec, se zvláštním důrazem na sektor zpracování vajec, který je ohrožen konkurenčními dovozy vaječných produktů ze třetích zemí. Producenti vajec, kteří ještě nevyhověli požadavkům směrnice  1999/74/EC (týká se rovněž polských producentů) chápou názor určitých členských států, že jakýkoliv další odklad uzávěrky pro zavedení zákazu používání nemodifikovaných klecí by narušil konkurenci a škodil by těm, kdo již investovali do vylepšených klecí. Měli bychom tedy přemýšlet o řešení jak pomoci producentům, kteří ještě chovají nosnice v neuzpůsobených klecích, aby se přizpůsobili novým normám a nezpůsobili ztráty producentům, kteří si již zakoupili nové klece. Polsko navrhlo prodloužení období adaptace na nové podmínky na 5 let za podmínky, že inventář v klecích bude vyhovovat novým standardům Evropské komise, zatímco další parametry jako výška klece, povinnost umístit hnízda, bidélka a stelivo, by byly zavedeny během navrhovaného pětiletého období. Tento návrh byl podpořen delegacemi ze Slovenska a Maďarska, kde více než polovina producentů vajec stále používá nemodifikované klece. Stanovisko těchto tří zemí rovněž podpořila Ukrajina, která je pro členské státy Evropské unie třetí zemí. Česká delegace měla opačný názor vycházející ze stanoviska producentů vajec ve své zemi. I když Agrární komora České republiky plně chápe danou situaci, nemůže se stanoviskem ostatních účastníků souhlasit.

 4) Závěry z konference shrnující všeobecnou veřejnou evropskou rozpravu “SZP po roce 2013” (19-10.07.2010, Brusel)

Účastníci schůzky uvítali prohlášení Komisaře EU pro zemědělství shrnující všeobecnou rozpravu o SZP po roce 2013. Rovněž se shodli, že by zemědělství mělo být stále podporováno z evropských fondů. Podpora vyhovuje potřebám sektoru, který je specifický a čelí vážným problémům. Rozdělení a zacílení podpory by se mělo zlepšit. Měla by se zlepšit transparentnost.  Zástupci agrárních komor zemí V-4 rovněž uvítali stanovisko Komisaře k zachování historických kriterií která, podle jeho názoru, již nejsou dobrým řešením. Rovněž odsouhlasili, že poslední referenční body nejsou užitečné při přípravě do budoucna nebo při podpoře modernizace zemědělství. Musíme stanovit objektivní a reálná kriteria: druh farmy, sociální a hospodářský rámec, klima a prostředí v němž farmáři pracují. Delegáti podporují jednoduchou, společnou, nedvoukolejnou budoucí SZP bez jakýchkoliv přechodných období pro nové členské státy. Tento návrh by měl s konečnou platností začít platit od 1. ledna 2014. Agrární komora České republiky zorganizuje k této záležitosti pro organizace z nových členských zemí konferenci. .

Všechny delegace věří, že musí Evropská komise najít nějaká řešení jak více začlenit zemědělský sektor Ukrajiny do rámců Evropské unie, což rozvine proces synchronizace ukrajinské zemědělské politiky a Společné Zemědělské Politiky (SZP).

Všechny na zasedání zúčastněné agrární komory odsouhlasily odklad uzávěrky pro možnost nákupu zemědělské půdy v zemích V-4 ze strany investorů z ostatních členských států o další 3 roky.

Zástupci agrárních komor zemí V-4 odsouhlasili, že se bude další setkání Visegrádské čtyřky konat v Maďarsku.

Toto Komuniké bylo vyhotoveno v 5 originálech v anglickém jazyce a zástupce každé zúčastněné delegace obdržel 1 originální kopii. Jeden originál bude zaslán na  COPA/COGECA (prezidentovi COPA).

Vyhotoveno ve Varšavě, v Polsku,  dne 22. září  2010

 Jan VELEBA
Prezident, Agrární komora České republiky

Mihály KUN
Viceprezident z pověření, Maďarská agrární komora

Wiktor SZMULEWICZ
Prezident, Národní rada polských zemědělských komor

Jan VAJS
Generální ředitel, Slovenská agrární a potravinářská komora

Dmytro BEREZOVSKYY
Prezident, Ukrajinská agrární komora
Jako pozorovatel