- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Začal tvrdý boj o platby zemědělcům
Čeští zemědělci mohou přijít kvůli zastropování plateb až o 59 procent unijní podpory. Tvrdě postižené by byly i zemědělské podniky na Slovensku, v Maďarsku nebo Německu.
Brusel - 23. června 2011 - Nad českými zemědělci visí reálná hrozba že přijdou o část evropských dotací. Evropským parlamentem totiž dnes prošel návrh stanoviska ke společné zemědělské politice Evropské unie po roce 2020 který obsahuje takzvané zastropování plateb, které dopadne tvrdě především na české a slovenské zemědělce.
Takzvané zastropování plateb znamená, že by každý zemědělec dostával podporu EU ve stanovené výši na hektar, ale pouze do určitého finančního objemu. To by diskriminovalo například zemědělská družstva, které hospodaří hlavně v bývalé východní části Německa, České republice nebo na Slovensku a spravují výrazně větší výměry než například rodinné farmy ve Francii. Zatímco unijní průměr velikosti zemědělského subjektu činí 11,9 hektarů, u nás je to 83,6 hektaru. Při stropu 100.000 euro a přímé platbě ve výši roku 2013, tedy 258 euro na hektar, by tak české zemědělství přišlo až o 59 procent plateb. Slovensko o 57, Maďarsko o 31 a Německo o přibližně 20 procent.
Prosazení stropu plateb se do poslední chvíle snažil zabránit český europoslanec Pavel Poc. Ten podal proti původnímu návrhu Komise dva pozměňovací návrh které měly zastropování plateb zamezit. V parlamentu ale převládly zájmy lobby členských států, ve kterých zemědělci obhospodařují menší plochy půdy a kteří tím pádem budou na stropech naopak profitovat.
"Jsem zděšen pokusem o vytvoření nových diskriminačních podmínek," hodnotí přijaté usnesení parlamentu europoslanec Poc. "Zastropování přímých plateb je novou diskriminací členských zemí se specifickým historickým vývojem, v jehož důsledku převažují zemědělské podniky hospodařící na větších výměrách půdy. Přitom tyto zemědělské podniky plní stejná pravidla a poskytují stejné služby jako malé podniky v jiných zemích, stejně dobře plní podmínky pro vyplácení přímých plateb. Diskriminace velkých podniků v důsledku zastropování může vyvolat ohrožení pracovních míst ve venkovských oblastech a potlačení inovačního potenciálu."
Stanovisko nyní zamíří na stůl Evropské komise, která na podzim předloží podrobný legislativní návrh, který musí následně schválit Evropský parlament a Evropská rada. Podle Pavla Poce tak začíná rozhodující fáze boje o budoucí podporu zemědělcům.
"Něco takového si přece nemůžeme připustit. Copak lze souhlasit s diskriminací některých členských států rozdíly v platbách na hektar nebo zastropováním, pokud chceme věrohodně hovořit o jednotném trhu? Zemědělci z nové dvanáctky nyní stojí na konci těžkého desetiletého období, na které přistoupily s porozuměním, že jde o období přechodné, které nebude prodlouženo. Nechtějme dál pokračovat v nerovnosti odporující duchu jednání o přistoupení k EU, nenarušujme důvěryhodnost EU v očích části jejích občanů. Zahráváme si tím s budoucností samotné EU!" upozorňuje Poc, který chce spolu s dalšími českými europoslanci vyvinout maximální iniciativu a zabránit tak přijetí stropů plateb.
RNDr. Pavel Poc
Poslanec Evropského parlamentu za ČSSD
Člen výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), člen delegace ve Výboru pro parlamentární spolupráci EU-Rusko.