Evropský účetní dvůr zveřejnil svou první zvláštní zprávu o podpoře příjmů vyplácené zemědělcům v nových členských státech. Vyzývá v ní k reformě, která by zajistila, aby podpora příjmů směrovala k aktivním zemědělcům, kteří provádějí konkrétní a pravidelnou zemědělskou činnost. Informoval o tom minulý týden tiskový mluvčí Evropského účetního dvora Aidas Palubinskas

Ze zemědělské podpory EU by měly být vyloučeny zejména veřejné subjekty spravující půdu v majetku státu, které jinak neprovádějí žádnou zemědělskou činnost, a nemělo by také docházet k žádným platbám na půdu, která není využívána nebo je využívána převážně k nezemědělským činnostem.

Režim jednotné platby na plochu (SAPS) měl za cíl umožnit novým členským státům, jež se připojily k EU v roce 2004 a 2007, podporovat příjmy zemědělců. V současné době je využíván v deseti členských státech EU, související výdaje dosáhly v roce 2011 částky 5 miliard EUR. Zpráva Účetního dvora se zaměřuje na příjemce této politiky, způsobilou půdu a na příspěvek tohoto režimu k dosažení daného cíle, kterým je podpora příjmů zemědělců.

Celkovým závěrem auditu je, že provádění režimu vedlo k celé řadě sporných prvků:

• Definice příjemců podpory v rámci tohoto režimu není vhodná: umožňuje totiž, aby probíhaly platby příjemcům, kteří se zemědělské činnosti nevěnují nebo se jí věnují jen okrajově. Tyto případy zahrnují realitní společnosti, letiště, lesnické podniky, lovecká sdružení a rybářské a lyžařské kluby.

• V některých členských státech byla navíc podpora legálně vyplácena veřejným subjektům spravujícím půdu v majetku státu, které jinak nevykonávají žádnou zemědělskou činnost, a podporovala tak jejich příjmy. V Maďarsku je největším jednotlivým příjemcem plateb v rámci SAPS stát (14 milionů EUR v roce 2010 na celkem 82 000 ha půdy).

• Celková zemědělská plocha, na kterou by měla být vyplácena podpora SAPS, nebyla členskými státy spolehlivě určena, Komise ji přesto akceptovala. To mělo dopad na výši podpory na hektar vyplácené každému zemědělci, která byla v některých případech vyšší či nižší, než správně měla být. Některé státy provedly revizi celkové zemědělské plochy bez dostatečného zdůvodnění. To jim umožnilo plně využít jejich finanční rámec.

• Navzdory snaze příslušných členských států byla podpora vyplácena na pozemky, na nichž nebyla
vykonávána žádná zemědělská činnost.

• V koncepci podpory SAPS existuje přirozený rozpor: na jedné straně je podpora určena k podpoře příjmů jednotlivých zemědělců, ale na druhé straně je podpora rozdělována zemědělským podnikům na základě plochy pozemků, kterou mají k dispozici.

• Z podpory SAPS mají v první řadě prospěch velké zemědělské podniky: celkově obdrželo 0,2% příjemců podporu vyšší než 100 000 EUR, což představuje 24% celkového objemu plateb.

• Ačkoli byl SAPS koncipován jako přechodný systém, většina členských států dosud není připravena na zavedení (plánované na rok 2014) systému založeného na platebních nárocích, který je již využíván v členských státech EU-15. To může v budoucnu vést k výrazným zpožděním plateb.

Účetní dvůr doporučuje lépe zacílenou a na výsledky zaměřenou politiku, v jejímž rámci by podpora příjmů zemědělců směřovala k aktivním zemědělcům, kteří provádějí konkrétní a pravidelné zemědělské činnosti, přičemž by z ní měly být vyloučeny veřejné subjekty. Způsobilost půdy pro podporu by měla být jasně určena a podpora by se měla omezovat na pozemky, na nichž se vyžaduje provádění konkrétních a pravidelných zemědělských činností. Mělo by se usilovat o vyváženější rozdělení podpory mezi zemědělce, a to buď stanovením limitu pro jednotlivé vyšší platby, nebo zohledněním specifických okolností zemědělských podniků v různých regionech. Komise by měla řešit strukturální nedostatky v zemědělském odvětví a aktivně podporovat členské státy a také pečlivěji sledovat jejich přípravu na zavedení budoucího režimu založeného na nárocích.

Legislativní návrhy Komise týkající se společné zemědělské politiky po roce 2013 zohledňují připomínky Účetního dvora (stanovisko č. 1/2012 Evropského účetního dvora k určitým návrhům nařízení týkajících se společné zemědělské politiky pro období 2014–2020) jen částečně. Při projednávání a přijímání těchto návrhů by proto měly podle Účetního dvora Parlament a Rada zvážit, zda by návrhy neměly být v souladu s doporučeními Účetního dvora revidovány.