- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
AK ČR podporuje české zemědělství jako jeden celek
Agrární komora ČR podporuje české zemědělství jako jeden celek
V poslední době se opět v médích objevují vyhrocené diskuse a rozbroje na téma malí versus velcí zemědělci, ještě lépe řečeno rodinné farmy versus zemědělské podniky. Z pohledu Agrární komory je ale jakékoliv striktní dělení zemědělských podniků na velké, malé a střední není zapotřebí, protože v každém případě jsou to bez ohledu na velikost podniku jedni zemědělci, kteří hospodaří na stejné půdě ve stejné republice.
Agrární komora dlouhodobě zastupuje české zemědělce a potravináře bez ohledu na jejich velikost a formu hospodaření, s jediným cílem - posílení podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti na domácím i evropském trhu, což se týká, jak velkých, tak malých farmářů. Průběžně tedy hledá a podporuje takový rámec podnikání, který bude přijatelný pro zemědělce, pro celý venkov i pro celou naší společnost.
Z široké platformy názorů členů Agrární komory je zřejmé, že i přes veškerou a otevřenou snahu problematiku prodiskutovat a sjednotit, je obtížné nalézt jeden společný a všem členům vyhovující postoj. Komorou přijatá stanoviska jsou proto v naprosté většině případů kompromisem, který odráží většinový názor s ohledem na maximální přínos pro zemědělský a potravinářský sektor jako celek. Zpravidla je to v praxi tak, že ve svých požadavcích částečně ustoupí jedna zájmová skupina, podruhé zase skupina jiná, přičemž celek dlouhodobě zůstává v rámci možností vyrovnaný.
Ve stejném principu pak vnímáme vytvoření rámce Společné zemědělské politiky EU pro roky 2014 – 2020 v prostředí a podmínkách České republiky. Směrem k partnerům a Ministerstvu zemědělství jsme v průběhu posledního roku vznesli celou řadu stanovisek, argumentů a požadavků, z nichž některé byly přijaty, jiné byly pozměněny či úplně odmítnuty. Takový je aktuální stav a jako takový jej také respektujeme, i když názory můžeme mít i nadále odlišné. Jako příklad zde můžeme uvést definici aktivního zemědělce, naplnění obálky LFA oblastí, systém degresivity, platby na některé citlivé komodity, apod. Zde s přijatými výsledky nesouhlasíme, přesto je však zpětně nemíníme směrem k MZe napadat a do nekonečna či jen z principu je rozporovat.
Směsice názorů nevládních a zájmových agrárních organizací byla a je stejně pestrá a zpravidla odráží zájmy určité organizace, pramenící z velikosti, výrobního zaměření, produkce konkrétních komodit či jiných priorit jejich členů. Z tohoto titulu také chápeme vznášené priority i jejich obhajobu a posléze případná rozhořčení při jejich odmítnutí. Jsme totiž v mnoha případech ve zcela shodné pozici.
Domníváme se ale, že místo diskusí o velikosti podniku, je nyní zapotřebí jít dál. Máme před sebou celou řadu dalších významných témat, jako je například blížící se ukončení kvótového systému mléka, realizace a dokončení legislativy k Programu rozvoje venkova na národní úrovni včetně jeho kofinancování, řešení přetlaku potravin na evropském trhu či nastavení systému komunikace a další propagace českých potravin. Proto Agrární komora podporuje české zemědělství jako jeden celek, ve kterém je prostor pro všechny zemědělce bez ohledu na velikost jejich podniků nebo farem.
Zdroj: AK ČR