V Programu rozvoje venkova (PRV) jsou malé projekty dlouhodobě preferovány. V PRV 2014–2020 jsem se pro ně rozhodl vytvořit samostatnou finanční obálku, aby nemusely soupeřit s velkými podniky. Na rozdíl od větších projektů je úspěšnost malých projektů v rámci investic do zemědělských podniků dosud 100 %. Takto úspěšné větší projekty nejsou. Těžko mohou malí zemědělci získat vyšší částku, když jsme uspokojili téměř všechny jejich žádosti. Již nyní můžeme konstatovat, že ještě nejsme ani v polovině  programovacího období 2014–2020  a už bylo v rámci malých projektů podáno 2 734 žádostí s alokovanou částkou 960 milionů korun. Přitom za celé období 2007-2013 bylo v  investicích do zemědělských podniků podpořeno 1 000 žádostí v rámci malých projektů s dotací pouhých 232 milionů korun. To dokládá mimořádnou pozornost, kterou v programovém období PRV 2014-2020 Ministerstvo zemědělství pod mým vedením věnuje malým zemědělským podnikům a rodinným farmám.

V Programu rozvoje venkova v období 2014–2020 mohou ve 3. kole  zemědělci nově čerpat podporu i na běžné zemědělské stroje, a to právě pouze v malých projektech do 1 milionu korun podaných malými zemědělci, kteří obhospodařují max. 150 hektarů půdy. V těchto projektech mohou také žadatelé zahrnout do podpory i výdaje na poradenské služby, což znamená, že jim odborný poradce celý projekt připraví a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jeho činnost proplatí. Žadateli se tak podstatně sníží výdaje na administrativu. Těmito kroky získali malí zemědělci zásadní výhodu nad ostatními žadateli. Rozšíření způsobilých výdajů pak ve svém důsledku přineslo i značné zvýšení zájmu o podání žádosti o dotaci.

Z celkových 3 853 žádostí, zaregistrovaných ve 3. kole v  operaci Investice do zemědělských podniků, se malých projektů týkalo 2 170, tedy plných 56 %. Finančně představovaly více než 840 milionů korun požadavků na dotaci, tedy 12,5 % celkových požadavků v rámci operace (ty činily 6,7 miliardy korun). Díky schválené alokaci více než 790 milionů korun může být podpořeno 100 % žádostí na živočišnou výrobu a 80 % žádostí na rostlinnou výrobu.  Oproti tomu průměrná úspěšnost velkých projektů v rámci operace činí 50 %. V některých záměrech, jako rostlinná výroba nad 5 milionů korun, je to jen 22 %. Je tedy zřejmé, že malé projekty byly zásadně preferovány. Z celkové alokace na operaci, téměř 3,6 miliardy, tak malé projekty získaly 22 %. Toto číslo vypadá nízké, co do počtu malé projekty představují nejvýznamnější skupinu, co do finanční významnosti tomu tak být samozřejmě nemůže.

V 1. kole byl poprvé aplikován model samostatných finančních sektorových obálek a finančních obálek podle velikosti projektů. Pro malé projekty do 1 milionu, podané malými zemědělci, kteří obhospodařují max. 150 hektarů půdy, byly určeny záměry a) – živočišná výroba a b) – rostlinná výroba. Z celkových 2 233 zaregistrovaných žádostí v 1. kole v této operaci se malých projektů týkalo 564 žádostí, tedy 25 % žádostí. Finančně ovšem tyto žádosti s požadavky na dotaci ve výši necelých 170 milionů korun představovaly pouze 2,2 % požadavků na dotaci, z hlediska finančního významu této operace tak šlo o zanedbatelnou částku. Schválená alokace na tyto projekty činila 176 milionů. Mohly tak být podpořeny všechny projekty, které splnily podmínky Pravidel. Naproti tomu úspěšnost projektů nad 5 milionů korun činila pouze 55 %, takže preference malých projektů je zcela zřejmá.

Přitom v minulém Programu rozvoje venkova v období 2007–2013 bylo v  opatření Modernizace zemědělských podniků zaregistrováno 2 700 malých projektů s požadavky na dotaci necelých 600 milionů korun. Proplaceno bylo více než 1 000 projektů s dotací téměř 232 milionů, úspěšných tak bylo 38 % žadatelů. Průměrná úspěšnost v opatření činila 47 %, úspěšnost malých projektů se tak pohybovala lehce pod průměrem opatření.

Malé a střední podniky mohou čerpat i z rozšířené nabídky 15 programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. (PGRLF). Tyto programy využívají téměř výhradně malé a střední podniky, od nich pochází zhruba 99,5 % všech přijatých žádostí. Celková částka přislíbené dotace v těchto programech se od r. 2014 zvýšila z přibližně 800 milionů korun až na 2 miliardy korun v letošním roce. Od roku 2016 je možno nově podávat žádosti v programech Investiční úvěry a Provozní úvěry, které jsou určeny zejména pro malé a střední podniky. V roce 2017 bylo v rámci všech programů určených výhradně nebo zejména pro malé a střední podniky již schváleno celkem 2625 žádostí s přislíbenou podporou ve výši 457 mil. Kč.

Naopak velké podniky jsou kráceny v rámci přímých plateb při výměře nad 1 150 hektarů a to formou tzv. degresivity. Dochází zde ke snížení finančních prostředků o 5 % u částek nad 150 000 euro (přibližně 4 miliony korun) poskytnutých z jednotné platby na plochu (SAPS). Tyto prostředky se následně přesouvají do rozpočtu Programu rozvoje venkova. K uplatnění tzv. degresivity dochází také v opatření LFA (přírodně znevýhodněných oblastech, kterých je zhruba 50 % území) v rámci Programu rozvoje venkova. Platby LFA jsou postupně snižovány dle velikosti zemědělského podniku v LFA, přičemž prahové hodnoty pro uplatnění snížení platby jsou: 300 hektarů, 500 hektarů, 900 hektarů, 1800 hektarů a 2 500 hektarů, podle čehož se odvíjí míra snížení o 10 %, 18 %, 22 %, 27 % a 30 % (uvedené snížení se uplatňuje postupně a jen na výměru podporovanou v opatření LFA). Finanční prostředky z uplatněného snížení plateb LFA jsou využity v následujících letech pro podporu LFA oblastí.

Zdroj MZE