Stížnost proti systému kvót podala Ústavnímu soudu loni na podzim skupina poslanců ODS. Cukerní pořádek byl na základě stížnosti k ÚS zrušen už dvakrát. "Kdy Ústavní soud v  této věci rozhodne, nelze zatím předjímat," řekl mluvčí ÚS Michal Spáčil. Vzhledem k tomu, že podklady pro jednání jsou prakticky shromážděny, by to ale prý nemuselo trvat dlouho.

Hrozba krize odvětví kvůli rozpadu nynějšího kvótového systému je jen hypotetická, soudí Stanislav Tobola, generální ředitel Moravskoslezských cukrovarů, které jsou odpůrcem nynějšího způsobu rozdělení.

Regulaci produkce cukru kvótami požaduje Evropská unie, která Česku přidělila výrobní limit 455.000 tun. Ten se dělí mezi jednotlivé výrobce. Pokud by kvóty přestaly platit, domácí producenti by podle Reinbergra pravděpodobně nemohli prodávat na unijním trhu a jako odbytiště by jim zbyly jen země mimo unii.

Protože cukr je ve světě proti EU výrazně levnější, znamenalo by to pád cen průmyslových výrobců i pěstitelů řepy.

Po dvojím rozpadu kvót přidělovaných na základě produkce v daném referenčním období byly současné výrobní limity cukrovarům určeny podle jejich produkční kapacity. Některé firmy ale s výsledky tohoto systému vyjadřují silnou nespokojenost.

Městský soud v Praze například vyhověl stížnosti cukrovarnické společnosti Eastern Sugar ČR a rozhodl, že rezervní kvóty na výrobu cukru, které přiděluje stát, ji poškozují. Podobný spor zhruba před pěti měsíci vyhrály i Moravskoslezské cukrovary.

Poškozena se cítí i řada pěstitelů, protože po vstupu do EU platila nižší národní kvóta než předtím, ale krácení nebylo navzdory očekávání rovnoměrné, uvedl Josef Uchytil ze Svazu
pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska. V některých oblastech podle něj zůstala produkce cukru a řepy zhruba stejná, jinde se výrazně snížila. Pěstitelé při tvorbě současného systému požadovali, aby byly kvóty rozděleny na ně.