Zatímco Evropa jde po malých krůčcích doprovázených obrovskou byrokracií a permanentními akcemi různých ekologických uskupení, Severní Amerika už toto období má dávno za sebou, pokud jaké měla, a jde mílovými kroky vpřed.

Abych ilustroval, jak rychle zůstává Evropa vzadu, použiji čísla Mexika, která byla na kongresu Severní Amerika – Evropa zveřejněna. Metodou GMO se v Mexiku pěstuje už 60% bavlny, 16% sóji a 8% kukuřice. Vedle toho se dováží  GMO osiva, která rozsah ploch těchto plodin trvale zvyšují. Jde o obilí, řepku a kukuřici. Mexické odborné zdroje uvádí, že třeba u geneticky upravené bavlny jde nahoru výnos o 14%, spotřeba pesticidů se snižuje o 80% a zvyšuje se kvalita vlákna. Podobné to je u dalších GMO plodin. To nevážnější na závěr – v Mexiku se nemusí potraviny vyrobené z GMO plodin vůbec označovat!

Nechci tím říct, že je vše takto dělané správně, ale vím zcela jistě, že přehnaný konzervatizmus a neskonalá byrokracie v Evropě k cíli nevedou. Nedávno mne volal jeden televizní redaktor a žádal, abych mu pomohl sehnat farmáře, který by mu dovolil natočit do odborného pořadu porost GMO kukuřice. Farmáře jsem sehnal, ale natáčení se i přes záruky, že nebude zneužito, nekonalo. Takové obavy se podařilo různým aktivistům zasít a takové poměry k novým, byť někdy kontroverzním, biotechnologiím zde panují. Svět jde jinak.
           

Jan Veleba, president AKČR